Hoteliéři považují Koloděje za podraz

r_2100x1400_radio_praha.png

Ministru financí Bohuslavu Sobotkovi se v lednu nepodařilo přesvědčit úředníky v Bruselu, aby i po vstupu Česka do Evropské unie mohla zůstat sazba ostře sledované daně z přidané hodnoty za stravovací služby na snížené úrovni, tedy na dosavadních pěti procentech. Z jednání vládní koalice na zámku v Kolodějích přišla vzápětí další špatná zpráva. Do základní 19procentní sazby DPH by měly přejít také ubytovací služby. A to už prý podle odborníků řada menších podnikatelů nepřežije. Tématu se věnuje v ekonomické rubrice Zdeněk Vališ.

Se zvýšením daně na jídla a nealkoholické nápoje v restauracích, hospodách i v jiných stravovacích zařízeních od 1. května se přece jen dalo počítat. Přesvědčovací misi ministra financí do Bruselu o udělení několikaleté výjimky nedávali odborníci příliš velké šance. Ale stejné zvýšení daně také u ubytovacích služeb přišlo jako blesk z čistého nebe. O nich přece žádné evropské regule nehovoří. Mnozí hoteliéři se navíc vyděsili také kvůli tomu, že už mají sjednané smlouvy a ceny na celý rok. Jak ale řekl Radiu Praha prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek, existuje naděje, že ke zdražení služeb dojde až později.

"Musím říci, že hned třetí den po schůzce vládní koalice v Kolodějích jsme o tom jednali s ministrem financí, protože konkrétně v této oblasti vidíme velké riziko. U ubytovacích služeb, u hotelových kapacit jsou už dnes vydány ceníky, jsou uzavřeny smlouvy na celou sezónu. Proto jsme požádali ministra financí o to, aby bylo pečlivě zváženo, zda nemůže být alespoň odsunuto zvýšení sazby DPH k 1. lednu příštího roku."

Odklad přechodu na vyšší daňovou sazbu samozřejmě pouze oddálí o pár měsíců skok, ze kterého mají mnozí hoteliéři velké obavy. Zejména ti malí a střední, kterých je naprostá většina. Ubytovací služby představují až 80 procent tržeb a jak tvrdí Roman Vacho, prezident Národní federace hotelů a restaurací, už dnes jede hodně podnikatelů takříkajíc na doraz.

"95 procent podnikatelů se pohybuje v nějakých maržích od nuly do deseti procent. Jednoduchou kalkulací zjistíte, že pokud 14 procent budete muset odvést na vyšší dani, tak už vidíte, že čtyřmi procenty se někdo dostává do situace, kdy nebude ani schopen uhradit tuto zvýšenou daň."

Často zaznívá názor, že zvýšení DPH u ubytovacích služeb je nemorální také proto, že řada podnikatelů musela kvůli přísným normám Evropské unie investovat do svých provozů nemalé částky. Podnikatelé se zadlužili v dobré víře, že své úvěry budou schopni splácet. Nyní, jak uvádí Roman Vacho, jim ale stát odebere 14 procent z tržeb na vyšší DPH. A to nejen za stravovací služby v restauracích, ale i za lůžkovou část hotelu, hotýlku, zájezdního hostince apod.

"Přesně v ten moment, kdy zodpovědný podnikatel se už smířil s tím, že na základě nařízení Evropské unie musí Česko přeřadit stravovací služby do základní sazby DPH, že on musí vyhovět řadě velice náročných hygienických předpisů, vybavit provozovny, na řadu věcí si půjčit, protože nové technologie jsou investičně velmi nákladné, tak tím rozhodnutím vládní koalice, že za těch pár postelí, které má ve svém penziónu, bude odvádět mnohem více peněz, se podnikatel dostal do velice zapeklité situace."

Problém má ovšem širší souvislosti. Dotkne se celé oblasti cestovního ruchu, kde - tedy i v navazujících odvětvích - nyní pracuje více než půl miliónu lidí. Jen v samotném ubytování a stravování by mohlo podle analýz přijít o práci asi 15 tisíc lidí. Podle odborníků se také sníží podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu. Poklesne počet domácích i zahraničních turistů. Pokud by došlo ke zvýšení sazeb za ubytovací služby už od května, potom se započtením zvýšené daně u stravování by jen v letošním roce došlo podle vládní agentury CzechTourism ke snížení devizových příjmů řádově o pět miliard korun. Prezident Národní federace hotelů a restaurací soudí, že vláda právě o širších souvislostech dopadů zvýšené DPH asi nepřemýšlela.

"Ve všech krocích finanční reformy by měla být určitá koncepce. Ve zbrklém vládním rozhodnutí v Kolodějích nevidím žádnou koncepci. Koncepce by měla mít jasnou strategii a říci, kam má směřovat průmysl cestovního ruchu. Cílem hoteliérů je přesvědčit jasnými argumenty vládu o tom, že rozhodnutí o ubytovacích službách, které patří k základním kamenům rozvoje cestovního ruchu, by měli politici velmi pečlivě zvážit. Měli by nechat cestovnímu ruchu konkurenceschopnost v rámci Evropy. Je možné se podívat na tabulku. Tímto rozhodnutím se český hotelový průmysl dostal do druhé nejvyšší sazby DPH u ubytovacích služeb v Evropské unii."

První náměstek ministra pro místní rozvoj Ivo Hartman připouští negativní vliv zvýšené daně na cestovní ruch. Na druhé straně si myslí, že určitou pomoc by mohla poskytnout Evropská unie.

Hotel Intercontinental v Praze
"Zvýšení sazby DPH by mohlo zbrzdit investice v oblasti cestovního ruchu. A my hodně spoléháme na fondy Evropské unie, které by měly investičně posílit oblast hotelnictví. Strukturální fondy jsou určeny pro malé, střední podnikatele i pro větší podniky, velké hotelové řetězce nebo velké silné hotely v Česku."

Ivo Hartman také připomíná, že u řady výrobků a služeb dojde od 1. května naopak ke snížení základní sazby DPH z 22 na 19 procent a později dojde rovněž ke snížení podnikatelské daně z příjmu z dnešních 28 procent na 24 procent.

"Přestože není pro oblast cestovního ruchu přeřazení hotelových služeb ze snížené do základní sazby dobrou zprávou, tak se domnívám, že snižování daní nepřímých i přímých povede nakonec k tomu, že české hotelnictví bude konkurenceschopné, stejně jako bude konkurenceschopná česká ekonomika."

Prezident Národní federace hotelů a restaurací Roman Vacho ale nakonec sám připouští, že po vstupu do Evropské unie k určité selekci mezi podnikateli stejně dojde. Nezávisle na tom, že se zvýší DPH u stravování a ubytovacích služeb.

"Řada podnikatelů jenom vstupem do Evropské unie - bez tohoto zásahu státu - bude muset trh opustit. My si myslíme, že je to určitá selekce, že přežijí ti, kteří se připravovali, že přežijí ti, kteří mají kvalitní produkt. Čili ano, připouštíme, že zhruba dvacet procent těch drobných podnikatelů bude muset svoji činnost ukončit."