Poslanci zvýšili sazbu daně z přidané hodnoty
Od příštího roku podraží řada výrobků a služeb. Poslanecká sněmovna totiž v úterý přehlasovala prezidentské veto zákona o dani z přidané hodnoty. Sazby DPH některých položek se z nynějších 5 zvyšují na 22 procent a přibližují se tak úrovni běžné v Evropské unii. Dražší tak bude například telefon a internet, ale i nátěrové barvy a laky. Podrobněji Josef Kubeczka.
Ministr financí Bohuslav Sobotka je ale přesvědčen, že schválení zákona je jednou z podmínek úspěchu reformy veřejných financí. Argumentuje navíc i tím, že zdražování některých služeb i zboží bude postupné:
"Ten náběh bude postupný. U části zboží a služeb dochází k přeřazení ze snížené do základní sazby od prvního ledna a u další části dojde k přeřazení až k datu vstupu do Evropské unie."
Analytik Jan Sýkora z Wood and Company se pokusil odhadnout, o kolik budeme příští rok za služby platit více:
"Přesně se ta celková suma, o kolik ke zdražení dojde, v tuto chvíli dost dobře nedá odhadnout. Budou to ale řádově částky kolem deseti miliard korun, o které budou muset občané platit více. Velice zjednodušeně řečeno za dnešní službu v hodnotě sta korun platíme asi sto pět korun a od prvního ledna budeme platit 122 korun. Znamená to tedy zhruba 17procentní zdražení."
Opozici se nepodařilo konečnému schválení zákona zabránit. Důvody nesouhlasu vysvětlil místopředseda rozpočtového výboru, občanský demokrat Martin Kocourek:
"Myslím, že jsme měli za povinnost se přizpůsobit od prvního května a vláda, vzhledem k tomu, že špatně hospodaří, tak občany obírá o peníze již od prvního ledna. To považujeme za nefér."
Nepřekvapuje skutečnost, že proti schválení zákona byli i komunisté, což potvrdil jejich poslanec Jiří Dolejš:
"DPH znamená dopad na běžného občana. Je to nepřímé zatížení každého z nás a není důvod, proč by řadový občan měl platit špatně připravenou reformu."
Schválení této normy je klíčovým krokem nejen pro celou vládní reformu veřejných financí, ale i pro přijetí státního rozpočtu na příští rok. Jen v příštím roce by měl stát změnami v zákoně získat 13 miliard 200 miliónů korun. Další více než 4 miliardy získají kraje a obce.
Podle analytika Jana Sýkory jsme v rámci sjednocování daňových sazeb s Evropskou unií nemuseli s tímto krokem tak pospíchat, když do unie vstoupíme v květnu příštího roku:
"Tady by se vlastně bývalo dalo počkat se zdražováním až k prvnímu květnu, ale hlavně Evropská unie nikde neříká, že musíme mít 22procentní daňovou sazbu, které je jednou z největších v Evropské unii. Tady bohužel stát nejde tou slibovanou cestou sbližování obou sazeb, to znamená dostat se na nějakou průměrnou jednotnou sazbu, řekněme 15 či 17 procent, což jsou sazby běžné v Evropské unii."
