Občana zajímá především zdražování
Nedělní jednání vládní koalice na zámku v Kolodějích u Prahy o dalším postupu v reformě veřejných financí vyvolalo velký rozruch. Zástupci koalice jsou s výsledky vcelku spokojeni. Opozice koalici tvrdě kritizuje. A nespokojeni jsou rovněž občané, protože se bude opět zdražovat. O tom všem je ekonomická rubrika, kterou připravil Zdeněk Vališ.
"Celá tato operace nezvyšuje v běžném roce daňové zatížení o jednu jedinou korunu. Dochází jenom k restrukturalizaci sazeb. Na jedné straně prostě dochází k větší výtěžnosti z daně z přidané hodnoty. Na druhé straně se snižují přímé odvody, a to jak ty, které posilují konkurenceschopnost podniků, tak ty, které jdou na podporu rodin s dětmi. Vyšší daňovou zátěž to neznamená."
Občan samozřejmě na vládní krok pohlíží jinak. Jeho příliš nezajímá, že celkové daňové zatížení nestoupne. On vidí, že zase o něco víc stoupnou životní náklady. První vlna zdražení přišla v lednu s růstem spotřebních daní i daní z přidané hodnoty. Další vlnu nachystala vládní koalice v Kolodějích na květen. Do základní, tedy vyšší sazby daně z přidané hodnoty budou přesunuty další výrobky a služby. Hodně lidem kromě toho sebere peníze i chystané zvýšení nájemného v září, ale to už je jiné téma. Rodinám s dětmi hodlá vláda zdražení kompenzovat. A jak řekl premiér Vladimír Špidla Radiu Praha, kompenzace prý bude dostatečná.
"To se vám zdá málo, co děláme? Jdeme na doraz toho, co je možné. Šest tisíc korun na jedno dítě, to není málo. Daňový bonus - mám dojem, že ve výpočtu pro takovou modelovou rodinu jsem měl jedenáct tisíc korun za rok. Takže dohromady sedmnáct tisíc korun. To je jeden plat navíc. Pak je tu významná věc společné zdanění rodičů s dětmi. Zvýšení rodičovského příspěvku o tisíc korun za měsíc, to je dvanáct tisíc korun. Myslím si, že to všechno dost masivní krok. Ale znovu platí, že existují rámce, které jsme si dali, a ty nemůžeme překročit, protože to hlavní bezpečí, které mají rodiny s dětmi, jsou spolehlivé veřejné finance."
Protože ale zmíněné kompenzace dostanou rodiny s dětmi až v příštím roce, zatímco zvýšené daně z přidané hodnoty začne vláda vybírat už letos od 1.května, dostanou rodiny v červnu mimořádný dětský příspěvek ve výši dva tisíce korun a důchodci mimořádný příspěvek tisíc korun. Předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Vlastimil Tlustý to ale považuje jen za populistický krok před letošními volbami a s despektem hodnotí i celou druhou fázi reformy veřejných financí.
"To není druhá fáze reformy, ale druhá fáze zdražování. A k tomu ve volebním roce něco jako předvolební příspěvek."
Vraťme se ale opět na makroekonomickou úroveň. Po jednání v Kolodějích je tedy zřejmé, že by nemělo docházet ke zvyšování daňové zátěže. Další pozitivní krok vidí ekonomové v tom, že došlo k poklesu základní sazby daně z přidané hodnoty z 22 a 19 procent. Trošku tím také dochází ke sblížení obou daňových sazeb, základní a snížené, což je trend, na který pohlíží vždy se zalíbením Evropská komise v Bruselu. Děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz si myslí, že vládní koalice mohla být ještě odvážnější.
"Snížení sazby z 22 na 19 procent je pozitivní opatření. Mohlo být ještě lepší, kdyby to snížení bylo větší. To znamená až na úroveň patnácti procent, což je minimální sazba povolená v Evropské unii. Pak by podle mého názoru tato sazba byla velmi stimulující pro ekonomický rozvoj v České republice."
"Teď přece dochází ke značnému snížení těch dvou sazeb. Jak to, že jen o tři procenta? Vždyť si uvědomte, že v té nízké sazbě zůstalo jen relativně málo položek. Jestli bude docházet k dalšími snižování a sbližování, to je otevřená otázka do budoucna, protože pořád platí naše povinnost udržovat fungující cash-flow státu. Takže teď se musí vyčkat, co to v příštím roce udělá. Když se ukáže, že jsou odpovídající výsledky, tak se dá uvažovat dál."
O jednotné daňové sazbě po vzoru Slovenska se ale podle premiéra neuvažuje.
"Jednotná sazba v tomto volebním období opravdu nebude. Chci ale zdůraznit, že efektivní zdanění u nás a na Slovensku bude v roce 2006 stejné."
Poslední slova Vladimíra Špidly ale vyžadují upřesnění. V tomto případě jde totiž o daňové zatížení podnikatelů. Někteří ekonomové poukazují na fakt, že se zavedením jednotné daně jsou od letošního roku podnikatelé na Slovensku zatíženi pouze 19procentní daní ze zisku, zatímco v Česku platí podnikatelé 28 procent. Do dvou let to má být 24 procent. Vládní koalice se ale v neděli v Kolodějích také dohodla na podstatném zrychlení odpisů pro firmy, což čeští podnikatelé přijali s velkým uspokojením. Firmám to umožní rychlejší modernizaci a tím i vyšší konkurenceschopnost. Podstatné je ale to, jak potvrdil i ministr financí Bohuslav Sobotka, že tzv. efektivní, tedy skutečné zdanění proto bude za dva roky v Česku stejné jako na Slovensku s jeho 19procentní daní.
"Pokud bude tento systém v roce 2006 v České republice platit a připočítáme k tomu sazbu 24 procent, kterou budou platit ze svého příjmu právnické osoby, pak lze říci, že těmito opatřeními jsme dosáhli toho, že právnické osoby budou v České republice v roce 2006 zdaňovány stejnou mírou efektivní daně z příjmů jako na Slovensku."
Mimochodem, Česká republika by pak měla mít rovněž nižší daňové zatížení pro podnikání než většina středoevropských zemí, se kterými si konkuruje v soutěži o zahraniční investice. Běžného občana ale samozřejmě nejvíce zajímá, jaké nastane už letos v květnu reálné zdražování. Základní sazba daně z přidané hodnoty klesne o tři procenta. Zlevnit by tedy teoreticky měla například auta, elektronika, oblečení či telefonní hovory. Jenže ekonomická historie nás učí, že ceny se mění, jen když se daň z přidané hodnoty zvyšuje. A to se bude týkat celé řady běžných produktů a služeb, které jsou přesouvány ze snížené do základní sazby.
