Hrabalovské centrum v Libni
Příznivci spisovatele Bohumila Hrabala plánují zřídit v pražské Libni centrum spojené s jeho jménem. Mělo by stát poblíž ulice Na Hrázi, kde Hrabal dlouhá léta žil. Základní kámen bude položen v rámci oslav jeho nedožitých devadesátin sice až v březnu příštího roku, ale přípravy už jsou v plném proudu. Více se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
Bohumil Hrabal, jedna z nejvýznamnějších postav české literatury 20. století, prožil v pražské Libni a v Nymburce největší část svého života. I když sám nebyl zastáncem přílišných oficialit, obě místa se chystají společně jeho narozeniny připomenout. Jak uvedl Hrabalův osobní přítel Tomáš Mazal, spisovatel, ke kterému nebyla žádná z epoch, kterou prožil, příliš příznivá, se slávy dočkal až ve stáří.
"My jsme slavili poprvé výrazněji až jeho osmdesátiny. Shodou okolností taky tady v Libni v ulici Na hrázi, kdy jsme tenkrát usazovali destičku do země, do místa, kde stál jeho dům. A když jsme mysleli, že bychom to dali někam na zeď, tak Hrabal byl vždycky proti tomu. Jeho motto bylo vždycky to, že když pamětní destičku, tak jedině do výšky, aby na ni mohli čurat psi. Takže to pak zrealizovali v Nymburce v pivovaru."
A tohle motto je na destičce také napsáno. Mimochodem, Hrabalova rodina žila v nymburském pivovaru a spisovatelův nevlastní otec tu byl správcem. Právě toto místo pak ožilo v próze s neobvyklým názvem Postřižiny. Později vznikl i neméně slavný film a pivovar smí se souhlasem Bohumila Hrabala vyrábět Postřižinské pivo. Na základě Hrabalových knih vznikla řada filmů - jako například Ostře sledované vlaky, Slavnosti Sněženek či Příliš hlučná samota. A právě tyto filmy uvidí diváci v rámci čtrnáctidenních oslav v Praze a Nymburce. A nejen to. Připravena je výstava samizdatových knih Bohumila Hrabala, a jak uvedl Tomáš Květák z obecního úřadu Prahy 8, v běhu je i literární soutěž žáků středních škol.
"K dnešnímu dni přišlo 280 soutěžních prací. Byla ustavena 9ti členná skupina lidí, kteří se podjali číst tu horu příspěvků a rádi bychom z toho vybrali 50 nejlepších prací a z nich udělali literární almanach doplněný o výtvarné práce žáků Nymburka na téma hrabalovských postav."
Postavy knih jsou zvláštní - většinou nežijí vzorným životem. Jsou to nespolehliví podivíni bez konkrétních životních cílů, mluvkové, kteří zveličují. Nejsou to však vypočítaví pokrytci, ale naopak velmi citliví, upřímní a milují život. Řadu námětů Hrabal čerpal i v hospůdce U tygra, kde trávil svůj čas.
Spisovatelovi obdivovatelé chtějí vybudovat Centrum Bohumila Hrabala a pro tyto účely hodlají zakoupit některý z malých libeňských domků, které připomínají jeho obydlí. Hrabalův dům totiž padl za oběť výstavbě metra a na jeho místě vznikla dlouhá opěrná betonová zeď. V roce 2002 ji malířka Tatiana Svatošová pomalovala texty z Hrabalových knih. Jak uvedl Václav Špale z uměleckého sdružení Serpens, centrum by mělo být živějším doplňkem Hrabalovy zdi.
"Jsou tam malé domky, které jsou navrženy do chráněné památkové libeňské zóny. Některý z těchto domků by mohl vykoupen a v něm zřízeno centrum, které by zahrnovalo malé knihkupectví, ve kterém by byly k sehnání všechny dostupné Hrabalovy knížky i v překladech, aby si je mohli koupit i cizinci. Pak by tam měl být malý výčep a všechny informace o tom, co se v souvislosti s Hrabalem a jeho dílem v současné době děje, připravuje a podobně. Myslím si, že to by se určitě Hrabalovi líbilo víc, než záměry stavět mu někde pomníky a pamětní desky."
