Hranická propast. Do nejhlubší zatopené propasti světa se znovu chystají speleologové
Hranická propast nedaleko Teplic nad Bečvou na Přerovsku je s hloubkou 473,5 metrů nejhlubší propastí Česka. Zároveň je se zatím naměřenými 404 metry nejhlubší zatopenou sladkovodní propastí světa. Na konci července se do jejich hlubin chystají speleologové, aby zmapovali zatopené části do hloubky 200 metrů.
První písemná zmínka o Hranické propasti pochází z roku 1580 od Tomáše Jordána z Klauznburku. V roce 1627 ji pak zakreslil do své mapy Moravy Jan Ámos Komenský. Nazval ji Propast. Tím se také stala nejstarším krasovým jevem zaneseným do mapy českých zemí.
Na začátku 20. století se také začala měřit hloubka jezera v propasti. V roce 1902 byla za pomocí lana a dvoukilového závaží změřena na 36 metrů, v šedesátých letech s rozvojem potápěčské techniky pak začal systematický průzkum zatopených prostor. V sedmdesátých letech se potápěči dostali do hloubky přes sto metrů. Postupně se dostávali stále hlouběji, nejdál to bylo 265 metrů pod hladinou.
Zároveň začalo probíhat měření pomocí různých ponorných sond. V roce 1980 se měla dostat do hloubky 260 metrů. O 15 let později byl pod vodou použit poprvé dálkově řízený robot, ten se ponořil do 200 metrů pod hladinu. Zatím nejhlubším změřeným místem je 404 metrů. Tam byl v roce 2016 pokus zastaven, protože hlouběji sondu nepustila omezená délka ovládacího kabelu.
Úplné dno na objevení stále čeká
Dna jezera v Hranické propasti zatím nebylo dosaženo. Geologové podle chemického složení a teploty vody odhadují, že hloubka může činit i jeden kilometr. Najdou se ale i odvážnější tvrzení, že Hranická propast by mohla být hluboká až 40 kilometrů.
„Konečná hloubka Propasti může dosáhnout dnes jen těžko představitelných hodnot, například v řádu kilometrů i jejich desítek. Její změření (pokud bude vůbec možné) je otázkou daleké budoucnosti,“ uvádí na webu Hranická propast vědec Milan Geršl z Mendelovy univerzity v Brně.
Výzkum v propasti stále probíhá, a to jak vnitřních zatopených, tak i suchých částí. Čeští i zahraniční vědci sbírají vzorky horniny, biologického materiálu, mapují a měří různé údaje. Průzkum zatopené propasti je přitom značně náročný.
A to nejen kvůli vysokému hydrostatickému tlaku, ale svou roli hraje i skutečnost, že lidé i přístroje se nepotápějí v čiré vodě. Ta je totiž minerální a obsahuje oxid uhličitý. Stěny propasti jsou potaženy sedimenty, které se víří tak, že je viditelnost ve vodě velmi proměnlivá, někdy je vidět na padesát metrů, někdy na jeden metr a často se viditelnost rovná nule.
Unikátní 3D mapa
Průzkumy propasti dnes organizuje Základní organizace České speleologické společnosti Hranický kras. Na další se chystá na přelomu července a srpna. Tým speleologů bude provádět mapování zatopených částí Propasti do 200 metrů hloubky. Pomoct by jim měl podvodní robot.
„Je to vlastně top, špička ve světě. Je vybavený nejmodernější technologií, má osazeny i sonary. Robot je v uvozovkách schopný pohybovat se i ve velmi špatné viditelnosti a vidí to, co normálně potápěč očima nevidí,“ vysvětlil Českému rozhlasu předseda základní organizace Michal Guba.
Díky tomu bude mimo jiné možné vytvořit 3D mapu této nejhlubší sladkovodní propasti. Zatím horních 200 metrů. Mapu by pak chtěli odborníci provázat s 3D mapou suché části Hranické propasti, kterou vytvořili pomocí laserového 3D skeneru.
