Hrčava - nejvýchodnější obec v Česku
Víte, která obec v České republice je nejvíce vzdálená od hlavního města Prahy? Je to Hrčava, malá vesnička na vrcholcích moravskoslezských Beskyd, která odvozuje své jméno od hrčí, nádorovitých nárůstů na bucích po olámaných větvích. Právě na Hrčavu Vás v dnešní rubrice zavede Josef Kubeczka.
Hrčava se svými 280 obyvateli patří k nejmenším samostatným obcím v České republice a je nejvýchodnější vesnicí v zemi. Povznešeně lze říci, že Hrčava je obcí vycházejícího slunce České republiky. Teoreticky tam vychází slunce o 17 minut 48 sekund dříve než v Praze, o tutéž dobu ovšem i dříve zapadá.
Chcete-li se na Hrčavu dostat, musíte od hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova vystoupat dvanáct kilometrů hlubokými lesy lemovanou cestou, vybudovanou až v roce 1965, po které čtyřikrát za den jezdí do obce autobus. Když se konečně vyhoupnete na samotný vrchol horského hřbetu, otevře se Vám nádherný výhled na okolní kopce a louky - vlevo polské, vpravo slovenské. Hrčava totiž leží v místě, kde se stýkají hranice Česka, Polska a Slovenska.V létě zmíněná cesta vypadá romanticky, ale v zimě, když napadne několik metrů sněhu, jde legrace stranou. Své o tom ví starosta Hrčavy Josef Szkandera:
"Stalo se nám to předminulou zimu, kdy jsme tady byli zavaleni sněhem dva dny. Já jsem si to vyzkoušel na své kůži. Jelikož jsem starostou neuvolněným, pracuji v Třineckých železárnách. Po směně nás autobus vyložil v Mostech u Jablunkova a odtud pěkně dvanáct kilometrů ve vánici, v mrazu jsme šlapali domů, abychom se dostali k svým rodinám."My jsme se však se starostou procházeli kolem hrčavských stavení, mezi nimiž je několik zachovalých roubených dřevěnic, za pěkného, slunečného počasí. V pravé poledne jsme zrovna míjeli malý dřevěný kostelíček sv. Cyrila a Metoděje, který si začátkem dvacátého století sami postavili místní občané. Z věžičky kostela se právě začal ozývat zvon.
Při stavbě kostelíčku zbylo trochu materiálu, který se místní šetrní lidé rozhodli využít pro stavbu Lurdské jeskyně s Lurdskou Madonou u nedalekého lesního pramenu. K ní se podle starosty Josefa Szkandery váže legenda:"Údajně tam pramení zdravá voda, která uzdravuje zrak, ale jak vidíte, já jsem tu vodu hodně pil a brýle nosím. Nicméně naši předkové říkali, že sem chodila nějaká paní ze Slovenska se svým vnukem nebo synem, který byl slepý a údajně po nějaké době začal vidět. Nevím, jestli to bylo právě z hrčavské vody, ale pokud ano, tak jsem velice rád, že máme takový ozdravný pramen."
Na okraji Hrčavy teče pozoruhodný potok, který protéká třemi státy a v každém má jiný název. Pramení v Polsku jako Vavřačův potok, skrz Česko teče jako Kubankovský potok, aby pak pokračoval na území Slovenska jako Gorylův potok.
Dnešní Hrčava se ale potýká s některými problémy, jako je například kanalizace i poměrně vysoká nezaměstnanost.
"Jsme na druhém místě v bývalém okrese Frýdek-Místek v nezaměstnanosti. Máme přes dvacet procent nezaměstnaných. Teď nám hrozí další katastrofa pro místní některé zaměstnané. Údajně radou Moravskoslezského kraje prošel návrh na zrušení zdejší školky v přírodě, jedné z mála, které v Moravskoslezském kraji jsou. Dalších pět nebo šest lidí od nás tedy přijde o práci a bojím se, že už budeme na špici, na prvním místě v nezaměstnanosti."...posteskl si starosta Josef Szkandera. Nicméně energie mu nechybí a stále se vrhá do různých projektů. Právě nyní se velmi angažuje v jednom z nich, aby ještě více pozvedl dobrou úroveň vztahů se svými zahraničními sousedy.
"Musím říct, že opravdu jsou na vysoké úrovni. Máme teď rozjetý projekt, který se jmenuje 'Budoucnost Trojmezí'. Je to mezinárodní projekt česko-polsko-slovenský. Budeme určitě žádat nějaké dotace z Evropské unie. Je to zrcadlový projekt. Projektanti nám předložili návrhy, co by tam mělo na tom trojmezí vzniknout. Bude tam nějaký přístřešek s otevřeným ohništěm, nějaké posezení alespoň pro třicet lidí. Je to místo, kde v hluboké rokli teče potok mezi Polskem a Slovenskem. Právě tam by měla vzniknout nějaká krásná dřevěná lavice, aby se občané během chvilky dostali z Česka do Polska a Slovenska. Je to opravdu jenom okruh pár metrů."K dobrým sousedským vztahům, jak říká starosta Hrčavy Josef Szkandera, přispívá i specifické nářečí, které se s drobnými obměnami používá ve všech okolních obcích.
"Říká se tomu 'po našymu' a v této řeči se objevují slova polská, slovenská, částečně česká. Naši předkové si to tak nějak upravili a domluvíme se s tím všude - jak v Polsku, tak na Slovensku. Není to žádný problém."