Průběh referenda o vstupu Česka do Evropské unie v Jablunkově

Do Moravskoslezského kraje, na nejvýchodnější cíp České republiky se za referendem vypravil Josef Kubeczka.

Průběh referenda o vstupu Česka do Evropské unie v Jablunkově

Foto: ČTK

Ještě jedna malá obec a už bych byl na hranicích se Slovenskem. Kdybych se obrátil na sever a vystoupal na vrcholky Beskyd, byl bych v Polsku. Taková je poloha nejvýchodnějšího města v Česku, bezmála šestitisícového Jablunkova. Právě tady jsem po dva dny sledoval historickou událost, jakou bylo všelidové hlasování o tom, zda vstoupíme do Evropské unie. Těsně před páteční čtrnáctou hodinou, kdy referendum začínalo, mé kroky směřovaly za starostou Jablunkova Petrem Sagitariusem. Jak se ukázalo, je spokojen s prací, kterou za poslední půlrok radnice pro přiblížení lidem podstaty Evropské unie udělala. A co si on sám od vstupu do unie slibuje?

"Já předpokládám, že jedním ze základních principů Evropské unie je Evropa regionů. My, jako nejvýchodnější oblast České republiky, přihraniční oblast, si od toho slibujeme růst, rozvoj. Jde především o to, aby ty regiony samozřejmě nebyly stejné, ale srovnaly se právě v rozvoji, v růstu. Není tady sice tak vyspělý průmysl, jako v jiných regionech, ale myslím, že tady jsou krásné hory, spousta turistických příležitostí a především blízkost Polska a Slovenska. Myslím si, že právě to může být naše velká šance a o to bude větší, pokud budeme v Evropské unii."

Rovnou z radnice jsem zamířil do jednoho z šesti hlasovacích míst v Jablunkově. Lidé sice nechodili houfně, ale téměř nepřetržitě. Největší nápor očekávali členové hlasovací komise ve večerních hodinách, kdy se už většina místních obyvatel vrátí z mnohdy vzdálených zaměstnání. Jednoho z dobře naladěných členů komise jsem se zeptal, jak velká účast občanů by ho uspokojila:

"Jak se to vezme. Pro nás je výhodnější, když je malá. Máme pak rychleji sečteny hlasy. Jinak je to ale špatně."

Rychle jsem zanechal špasování s členem hlasovací komise, abych se věnoval lidem odevzdávajícím svůj referendový hlas. Z těch, s nimiž jsem měl možnost hovořit, většina zakřížkovala na hlasovacím lístku obdelník s nápisem ANO. Zeptal jsem se proto, co je k tomu vedlo:

"Doufáme, že těm mladým to pomůže. A hlasoval jsem tak proto, že jsem Evropan, už dávno. Samozřejmě spousta dalších důvodů, dalších výhod, které to bude přinášet."

"Hlasoval jsem ANO, protože si myslím, že být ve středu Evropy a nebýt v Evropské unii je spíš nevhodné."

"Hlasoval jsem ANO kvůli našim dětem, aby se mohly dostat dál do světa. Cestování přes hranice bude pohodlnější."

Byly samozřejmě mezi přicházejícími k hlasovacím urnám i hlasy záporné:

"Vhodil jsem NE. Ze strany Evropské unie mi to připadá ještě takové nepříliš výhodné pro nás. Zdá se mi více záporných věcí než kladných."

"Nevidím v tom žádné výhody pro nás, pro obyčejné lidi. Vstup do Evropské unie znamená výhody jen pro bohaté, ne pro normální lidi."

Pro vstup do Evropské unie hlasovalo také mnoho místních občanů polské národnosti, které lze snadno poznat podle zdejšího nářečí. Na otázku, proč přišli odevzdat svůj kladný hlas, mi řekli:

"Tak je to správně, alespoň si to myslím. Já jsem zatrhla ANO."

"Abychom se do té Evropské unie dostali. Jde o volný pohyb osob, těch výhod je mnoho."