Hřensko

V dnešní rubrice se vydáme do Hřenska, které je také nazýváno vstupní branou do Čech. Bohužel byl tento romantický kout přírody poničen povodněmi. Ale, jak uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové, městečko se opět vzpamatovává, aby mohlo turistům ukázat například své unikátní soutěsky s vodopádem.

Hřensko

Foto: CzechTourism

První písemná zmínka o Hřensku je spojena se zločinem. Roku 1475 tu byli totiž přepadeni tři norimberští kupci. Původně tu stála jen krčma, která sloužila plavcům a vorařům. Ti postavili chýše, zprovoznili mlýn a pak teprve přišli další osadníci. Hřensko se postupem času stalo významným zpracovatelem dřeva, které se zde také plavilo. Specialitou byly mohutné staleté kmeny, dodávané do námořních loděnic pro stožáry velkých lodí. V minulosti tu kvetlo i pašeráctví. Například stezka, které se říkalo příznačně Podloudnice, byla známá už v 15. století. Pašovala se sůl, ale také tabák a sukno. Cestovní ruch se v Hřensku začal rozvíjet už v 19. století. Byl podporovaný majitelem panství knížetem Edmundem Clary, který zpřístupnil dvě unikátní soutěsky. Jedna se jmenuje právě Edmundova a druhá Divoká. Paní Hana Kozáková tu provozuje lodní dopravu. Jak říká, soutězky nejsou turistiky náročné. Stačí ujít z Hřenska jeden kilometr, nasednout na lodičky a odrazit od břehu.

"Pak je takové odpočinkové místo mezi soutěskami. Tam je malé občerstvení, taková malá restaruace s hořícím ohništěm, takže turisté tam mohou mít své pohodlí, opéct si buřty, strávit romantickou chvilku a poté mohou pokračovat na cestu do Divoké soutěsky, což je asi další kilometr a půl a nebo po chvilce chůze vystoupat dlouhými schody do osady Mezná. Ta nabízí různé penzióny a turistické zázemí."

Lodičky, které vozí turisty v soutěskách, nepohání žádný motor, ale převozníci s dlouhým bidlem. Hana Kozáková je zřejmě jediná žena, která má v České republice odbornou kvalifikaci na provoz takovéto lodní dopravy. A jak říká, uřídit loď s 21 turisty není snadné. Zkoušky u státní plavební správy skládají i převozníci.

Foto: CzechTourism

"A oni pak musí složit tzv. patent pro převoznickou činnost, protože i my na řece Kamenici v soutěskách, byť jsme tam jediné loďky, tak musíme dodržovat předpisy. My je potom školíme spíš na to, co vypravují turistům, tak aby obsah těch výkladů byl pro turisty přínosný, aby si z těch soutěsek něco odnesli."

A v soutěskách je opravdu na co se dívat. Jejich celková délka je asi 7 kilometrů, z toho dva kilometry po vodě. Podle mínění turistů nejsou takové soutěsky jinde k vidění. A když se zapojí fantazie, pak mohou skalní útvary přestavovat slony, tygry i pohádkové bytosti. Ročně navštíví Hřensko 3 miliony turistů a do soutězek jich zamíří asi 70 tisíc. Za podívanou stojí určitě i vodopád, který je v Edmundově soutězce a funguje poněkud netradičně pomocí provázku.

Foto: CzechTourism

"Lodí se musí převozník trefit přímo ke skále a provázkem spustí chod toho vodopádu. Tam je na skále nad soutěskou asi 80 metrů vysoko takový malý potůček, který normálně teče po skalách, ale už naši předkové přišli na to, že to místo lze zatraktivnit. Udělá se tam v podstatě malá přehrada, která se tím provázkovým systémem otevře a spustí se vodopád."

Sezóna v soutěskách začíná pravidelně v pátek před velikonocemi a končí v neděli po dušičkách. Navíc zde turisté mohou o divadelních prázdninách najít i naprosto netradičního převozníka a tím je liberecký operní pěvec.

Foto: CzechTourism

"Je to zpěvák, který na přání a nebo i mimo přání turistům zazpívá buď trampské písničky nebo árie. Ale upozorňuji, že jezdí jenom v letních měsících."

Majitelé lodiček letos uvažují o nočních plavbách a později plánují i osvětlení soutězek. Hřensko má však jeden problém, který řeší už od středověku. A to jsou povodně a sesuvy skal. Například v roce 1978 se obrovský skalní blok zřítil mezi dva výletní autobusy. Pamětníci a geologové se shodují, že několikatunové balvany spadnou v intervalu 11 let, menší se uvolní tak jednou za tři roky. Národní park skály stále sleduje.

"Má skupinu lidí, která prochází kritická místa a vytipovává skalní útvary, které by mohly ohrozit život obyvatel. Nicméně představa je taková, že by se měly skácet stromy, protože kořeny stromů údajně narušují ty skály. Co se týká soutězek, tak ty si monitorujeme my sami. V podstatě celých deset let, co tam provoz zajišťujeme, tak se dá říct, že tam dochází k pohybu, který skaláci označují jako přírodní pohyb. To znamená, že ta skála pracuje tak jak svítí sluničko, mrzne, ale vždycky se vrátí do své původní polohy. Takže turistům tam nehrozí v žádném případě nic."

Padající kusy skály Hřensko čas od času ohrožují

Jen pro zajímavost, ve zdejších skalách je dokonce vytesaná kaplička z 18. století. Různé štoly byly hloubeny ve skalách i za války. Na jejím konci byl v Hřensku ukryt i archív Hlavního úřadu pro bezpečnost říše.

Jak už jsem se zmínila Hřensko sužovaly i povodně - ta poslední přišla nedávno - v srpnu roku 2002.

"Nás zasáhla poměrně významně, protože veškeré odpady, které připlavaly z celé republiky do Hřenska, tak nám voda vytlačila do soutězek. Takže my jsme asi kilometr v soutěskách měli nánosy nejen hlíny a písku a kontaminovaného odpadu, ale taky zbytky staveb a různých materiálů. To jsme potom museli co nejdřív odklidit. Všichni převozníci, včetně nás, majitelů firmy, jsme tam pracovali a vyvezli jsme odtud deset obrovských kontejnerů odpadu."

Jak dodala Hana Kozáková, Hřensko se už vzpamatovává, přesto obyvatelé vždy s obavami sledují hladinu řeky. A doufají, že turisté budou opět přijíždět, procházet soutěsky a vydají se třeba na nedaleký loupežnický hrad.