Hřensko
V dnešní rubrice se vydáme do Hřenska, které je také nazýváno vstupní branou do Čech. Bohužel byl tento romantický kout přírody poničen povodněmi. Ale, jak uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové, městečko se opět vzpamatovává, aby mohlo turistům ukázat například své unikátní soutěsky s vodopádem.
"Pak je takové odpočinkové místo mezi soutěskami. Tam je malé občerstvení, taková malá restaruace s hořícím ohništěm, takže turisté tam mohou mít své pohodlí, opéct si buřty, strávit romantickou chvilku a poté mohou pokračovat na cestu do Divoké soutěsky, což je asi další kilometr a půl a nebo po chvilce chůze vystoupat dlouhými schody do osady Mezná. Ta nabízí různé penzióny a turistické zázemí."
Lodičky, které vozí turisty v soutěskách, nepohání žádný motor, ale převozníci s dlouhým bidlem. Hana Kozáková je zřejmě jediná žena, která má v České republice odbornou kvalifikaci na provoz takovéto lodní dopravy. A jak říká, uřídit loď s 21 turisty není snadné. Zkoušky u státní plavební správy skládají i převozníci.
A v soutěskách je opravdu na co se dívat. Jejich celková délka je asi 7 kilometrů, z toho dva kilometry po vodě. Podle mínění turistů nejsou takové soutěsky jinde k vidění. A když se zapojí fantazie, pak mohou skalní útvary přestavovat slony, tygry i pohádkové bytosti. Ročně navštíví Hřensko 3 miliony turistů a do soutězek jich zamíří asi 70 tisíc. Za podívanou stojí určitě i vodopád, který je v Edmundově soutězce a funguje poněkud netradičně pomocí provázku.
Sezóna v soutěskách začíná pravidelně v pátek před velikonocemi a končí v neděli po dušičkách. Navíc zde turisté mohou o divadelních prázdninách najít i naprosto netradičního převozníka a tím je liberecký operní pěvec.
Majitelé lodiček letos uvažují o nočních plavbách a později plánují i osvětlení soutězek. Hřensko má však jeden problém, který řeší už od středověku. A to jsou povodně a sesuvy skal. Například v roce 1978 se obrovský skalní blok zřítil mezi dva výletní autobusy. Pamětníci a geologové se shodují, že několikatunové balvany spadnou v intervalu 11 let, menší se uvolní tak jednou za tři roky. Národní park skály stále sleduje.
"Má skupinu lidí, která prochází kritická místa a vytipovává skalní útvary, které by mohly ohrozit život obyvatel. Nicméně představa je taková, že by se měly skácet stromy, protože kořeny stromů údajně narušují ty skály. Co se týká soutězek, tak ty si monitorujeme my sami. V podstatě celých deset let, co tam provoz zajišťujeme, tak se dá říct, že tam dochází k pohybu, který skaláci označují jako přírodní pohyb. To znamená, že ta skála pracuje tak jak svítí sluničko, mrzne, ale vždycky se vrátí do své původní polohy. Takže turistům tam nehrozí v žádném případě nic."
Jak už jsem se zmínila Hřensko sužovaly i povodně - ta poslední přišla nedávno - v srpnu roku 2002.
"Nás zasáhla poměrně významně, protože veškeré odpady, které připlavaly z celé republiky do Hřenska, tak nám voda vytlačila do soutězek. Takže my jsme asi kilometr v soutěskách měli nánosy nejen hlíny a písku a kontaminovaného odpadu, ale taky zbytky staveb a různých materiálů. To jsme potom museli co nejdřív odklidit. Všichni převozníci, včetně nás, majitelů firmy, jsme tam pracovali a vyvezli jsme odtud deset obrovských kontejnerů odpadu."
Jak dodala Hana Kozáková, Hřensko se už vzpamatovává, přesto obyvatelé vždy s obavami sledují hladinu řeky. A doufají, že turisté budou opět přijíždět, procházet soutěsky a vydají se třeba na nedaleký loupežnický hrad.
