Hrob Prokopa Holého nebyl u Lipan dodnes objeven

Mohyla - symbol bitvy u Lipan, foto: autorka
  • Hrob Prokopa Holého nebyl u Lipan dodnes objeven
0:00
/
7:33

Naše dnešní cesta povede na bojiště. Mezi Kolínem a Českým Brodem ční mohyla. Je to symbol bitvy u Lipan, která se stala osudnou husitům. Padl zde i vojevůdce Prokop Holý, jehož hrob nebyl nikdy objeven a stal se tématem řady místních legend.

Maroldovo panorama bitvy u Lipan
"Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa" tohle motto najdete na deset metrů vysoké mohyle, která byla na Lipskou horu postavená roku 1881. Přibyly na ní i další nápisy a pamětní desky od různých spolků a sdružení. Proti sobě se tu 30. května 1434 postavili husité a panská jednota. Ostatně závěrečnou scénu bitvy mistrně zachycuje i známé Maroldovo panoráma.

Husitská revoluce trvala zhruba 15 let, zlomit se ji pokusilo šest křížových výprav. Jako většina dějinných událostí začala s ideály o tom, že by se církev měla vrátit ke svému prazákladu a být blíže k lidem. Později však mnozí husitští hejtmani zakoupili výnosné pražské domy a byli ochotni ke kompromisům. Jak uvedl náš průvodce Martin Drahovzal, málokdo dnes ví, že husité si tak sami neříkali.

Martin Drahovzal,  foto: autorka
"Název husité je nadávka. My jsme přejali slovník 19. století v čele s Františkem Palackým. Oni sami si říkali pod obojí, což je český překlad latinského utravisté, kališníci, bratři a sestry nebo Boží bojovníci byl jejich oblíbený název. Husité si nikdy sami neříkali, přesto my ho dnes používáme jako oficiální výraz."

Ideály revoluce nejvíc razil Jan Žižka. Když zemřel u Přibyslavi, převzal jeho roli kněz Prokop Holý. Husité se dokázali spojit v čase nebezpečí, tedy v čase křížových výprav. Když nebezpečí opadlo, začali se opět štěpit. Část chtěla jen mírnou změnu, jiní viděli v revoluci možnost zmocnit se církevního majetku. A pak tu byli radikálové, část z nich se po Žižkově smrti přejmenovala na sirotky. Ti s bojem přestat nechtěli. Jelikož husité poráželi křížové výpravy, rozhodl se s nimi zbytek Evropy vyjednávat. Prokop Holý však s dohodami nesouhlasil a tak, i když diplomatickou výpravu vedl, z jednání odjel a pokračoval v dobývání západočeských měst.

Mohyla - symbol bitvy u Lipan,  foto: autorka
"Jednání skončila bez něj, byla přijata basilejská kompaktáta a byly uzavřeny tajné dohody, že je potřeba odstranit nejradikálnější část husitů, kterou zosobňuje on a jeho polní vojsko. Proto byla vytvořena koalice nazvaná panská jednota, což byla koalice katolických českých pánů vedených Oldřichem z Rožmberka a Půtou Švihovským, tedy jihočeskými magnáty,a bohužel taky bývalých kališnických hejtmanů vedených Divišem Bořkem z Miletínka. Ten v roce 1421 vedl tažení pod kalichem a v roce 1434, o třináct let později vedl tažení proti kalichu."

A tak se začalo schylovat k bitvě na Lipské hoře, k bitvě sice krátké, přesto zásadní. 30. května 1434 stála vojska proti sobě. Prokop Holý si Lipskou horu sám vybral. Byl to zkušený vojevůdce, který věděl, že nepřítel musí útočit do kopce. Navíc obě vojska používala stejnou taktiku - bojové vozy.

"Ty se srážely kolo na kolo a svazovaly řetězy, takže nebylo možné je rozrazit. Vytvořili onu známou a slavnou vozovou hradbu, o kterou se jakákoliv jízda rozbila. Kůň to nepřeskočil a než by pěšák přelezl, dostal cepem. Traduje se, a v některých kronikách je to zaznamenáno, že ráno před bojem, když vešel Prokop Holý do svého stanu, tak našel schránku na hostie shozenou a vysypanou na zemi a řekl prý svým pobočníkům, že to není dobré znamení."

Foto: autorka
A jak se ukázalo, také nebylo. Po poledni poklekla obě vojska k modlitbě. A pak panská jednota vyrazila. Jejich vozy se zastavily na hranici palebné vzdálenosti od husitů a začalo se střílet. Pak se stočily a ujížděly ke Kolínu.

"Nadšení sirotci si mysleli, že se nepřítel zalekl, jak už se jim to stávalo 15 let, a že utíká. A tak s největší pravděpodobností někdo z nižších velitelů vydal příkaz rozpojit vozy a vydat se pronásledovat ujíždějícího nepřítele, který je samozřejmě nejzranitelnější. Jenomže v tu chvíli z lesíku vjela na pole jízda panské jednoty a husité se nestihli vrátit. Část jezdců začala masakrovat běžící pěšáky a část se vrhla do otevřené vozové hradby. Vavřinec z Březové píše, že převrátili prvních osm vozů a v tu chvíli už nebylo možné hradbu spojit znovu. Nastal zmatek a masakr. Bitva trvala následně už jenom asi hodinu a to už byl jen hon na utíkající."

Prokop Holý
Nikdo neví, co udělal v tu chvíli Prokop Holý a jeho pobočník kněz Prokůpek nebo taky Prokop Malý. Byli to oba kněží a tak je pravděpodobné, že sami, i když vedli lidi do boje, nebojovali. Také obraz Luďka Marolda zobrazuje oba kněží jak stojí a čekají na svůj konec a kolem je bitevní vřava. U Lipan padlo na 2000 sirotků, dalších 700 bylo chyceno a ve stodolách vesnic Lipany a Hřiby upáleno. Tak skončila bitva u Lipan, kterou tu připomíná 10 metrů vysoký pylon. Ani po téměř šesti stech letech nebyl objeven hrob Prokopa Holého. Dvě kostry byly objeveny u osady Hlaváčova Lhota. Podle legendy měl na jejich hrobě růst staletý smrk.

"Na konci 19. století se tento smrk či spíše jeho pahýl vyvrátil a pod pařezem našli sedláci dvě mužské kostry. Ovšem byly bez ozdob, beze zbraní, bez čehokoliv. Po nějakém čase zmizely, nikdo neví kam. O několik let později v Kolíně v pískovně byl nalezen hrob, ve kterém ležel muž. Měl u sebe meč a kalich. Načež vzniklo obrovské haló: našli jsme hrob Prokopa Holého! Nastala obrozenecká sláva. Kalich byl okamžitě poslán na ukázku na výstavu, ale jeho spodek se rozpadl. Místní zlatník podle svých představ zhotovil kopii. Ten původní zbytek se někde ztratil. Velmi brzy se zjistilo, že hrob nepochází z 15., ale z 10. století, že to je s největší pravděpodobností hrob některého z knížat, kteří vládli v Kolíně na některém ze slovanských hradišť a že s Prokopem Holým nemá rozhodně nic společného."

Foto: autorka
Bitvou u Lipan skončila i husitská revoluce, protože už nebyla silná osobnost, která by byla schopná znovu zformovat radikální síly. Ale Lipany a Lipská hora se staly symbolem, který ční do kraje a mnozí, kteří kolem projíždí, netuší, jaká rozhodující událost se tu stala. Pomník tu byl vystavěn v 19. století a konaly se zde slavné tábory lidu, dodal Martin Drahovzal.

"Byly tu plamenné vlastenecké projevy. Občas tady zasahovala policie, občas se tady objevili tajní. Pak cestou na nádraží do Českého Brodu byli někteří účastníci těchto shromáždění aloženi na fiakrů a odvezeni k výslechům. Tohle místo se stalo jakýmsi našim národním symbolem."

10
50.034099230000
14.939346310000
default
50.034099230000
14.939346310000