Kalendárium

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Dva klíčové okamžiky českých dějin Bitvu u Lipan a atentát na Reinharda Heydricha, to jsou jen některá výročí, které tentokrát připomene kalendárium.

Heydrich's car after the assassination, photo: Bundesarchiv, Bild 146-1972-039-44 / CC-BY-SA / Wikimedia Commons 3.0
Na konci května roku 1942 byl členy výsadku Anthropoid Janem Kubišem a Jozefem Gabčíkem spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V červnu pak svedli českoslovenští parašutisté včetně atentátníků v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici svůj poslední boj s nacisty. Krátce poté byli zatčeni někteří členové církve a za podporu a ukrývání odbojářů byli v září popraveni. Mezi nimi byl i pravoslavný biskup Gorazd, který se jako Matěj Pavlík narodil před 130 lety na Hodonínsku. Po smrti byl prohlášen za svatého jako Gorazd II., a prezident republiky jej in memoriam v roce 1997 ocenil řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy.

Před časem přinesly Historické obzory rozhovor s historikem Janem Němečkem. Byl o kolaboraci, ale i statečnosti českého národa. Řeč přišla i na Heydricha a tradované označení Čechů "smějící se bestie."

foto: ČTK

"Smějící se bestie, ano, to je Heydrichův výrok. On sám vlastně na ty ´smějící se bestie´ doplatil. Musíme si uvědomit, když se snažíme posuzovat, jak český národ kolaboroval, tak Heydrich byl nejvyšším nacistickým pohlavárem, který byl v zemích okupované Evropy ze strany odboje zabit. A ti parašutisté by tady nemohli fungovat bez pomoci domácího odboje."

Atentátníkům na Heydricha byl tento týden po sedmašedesáti letech odhalen na místě události pomník. Jsou na něm tři postavy, dvě symbolizují parašutisty, třetí připomíná právě hrdiny, kteří jim v protektorátu pomáhali.


Edvard Beneš
28. května roku 1884 se v Kožlanech na Rakovnicku narodil Edvard Beneš. Osobnost, která dodnes vzbuzuje otázky a je předmětem diskusí. Stál totiž u několika okamžiků, které byly pro český národ osudné - mnichovská zrada, únorový puč roku 1948. V roce 1990 byla v Praze založena Společnost Edvarda Beneše, která letos u příležitosti jeho narození pořádala společnost pietní setkání, jeden z organizátorů Milan Nevole uvedl:

Benešova vila, foto: ČTK
"Doktor Edvard Beneš, byl velikou osobností, snad druhou po prezidentu Masarykovi a bez něho by skutečně nebyla ani první republika a ani bychom neměli takovou formu svobody, jako máme teď. Proto si ho připomínáme a proto si myslíme, že je potřeba, aby jméno prezidenta Beneše bylo známo i těm, kteří si na něj už dneska nevzpomenou."

Prezident Beneš zemřel v roce 1948 ve své vile v Sezimově Ústí. Vila byla ve čtvrtek po rozsáhlé rekonstrukci slavnostně otevřena, bude sloužit reprezentačním účelům vlády a prohlédnout si ji bude moci i veřejnost .


Bitva u Lipan
A na závěr ještě jedno významné výročí české historie. Před 575 lety byla v bitvě u Lipan poražena polní vojska radikálních husitů pod velením Prokopa Holého. Zvítězila panská jednota, koalice umírněných kališníků a katolíků. Na lipanském bojišti se setkalo mnoho významných osobností své doby: na straně radikálů padl Prokop Holý, bojoval za ni i Jan Roháč z Dubé, panskou jednotu vedl někdejší Žižkův přítel i nepřítel Diviš Bořek z Miletínka a celou bitvu prý sledoval i mladý budoucí král Jiří z Poděbrad. Bojovali mezi sebou bývalí spojenci. Nápis na lipanské mohyle to vystihuje přesně: "Kdož zastavíš se zde, zamysli se, kam vede nesvornost národa".