Rekonstrukce historického činu: Atentát na Heydricha po 80 letech

Atentát na zastupujícícho říšského protektora Reinharda Heydricha je považován za nejvýznamnější odbojový čin v Evropě v dějinách druhé světové války. Letos 27. května od něj uplynulo 80 let. Výsadkáře, kteří útok s krycím názvem Operace Anthropoid provedli, si lidé připomněli rekonstrukcí atentátu v pražské Libni. Výročí si letos Česká republika poprvé připomíná jako oficiální významný den označený jako Den národního vzdoru.

Je 27. května 1942, krátce po půl jedenácté dopoledne. Do zatáčky v pražské Libni vjíždí ve svém mercedesu se staženou střechou říšský protektor Reinhard Heydrich, nejmocnější muž tehdejšího protektorátu Čechy a Morava.

Foto: Igor Budykin,  Radio Prague International

Na jeho příjezd čekají českoslovenští výsadkáři vyslaní z Británie - Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Když automobil v zatáčce zpomaluje, Gabčík odhazuje kabát a namíří na vůz samopal. Zbraň se ale zasekne. Kubiš hází pod auto bombu, jejíž výbuch Heydricha nezabije, ale vážně zraní. Po osmi dnech - 4. června 1942  -  následkům zranění podléhá.

Přesně o 80 let později, 27. května 2022 začala v pražské Libni rekonstrukce dramatických událostí z května 1942. Členové historických klubů ji předvedli v lehce pozměněné verzi, zatáčka U Vychovatelny dnes totiž vypadá úplně jinak než před 80 lety.

Po skončení rekonstrukce nad Libní přelétla trojice bitevních vrtulníků Mi-24. Následoval vzpomínkový akt u památníku Anthropoid s pokládáním věnců. S projevy pak vystoupili zástupci české, slovenské a britské vlády.

Jsem hrdá, že je vycvičily britské síly

Ministři zahraničí Velké Británie a Česka Liz Trussová a Jan Lipavský (Piráti), ministři obrany Česka a Slovenska Jana Černochová (ODS) a Jaroslav Naď, pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další ocenili hrdinství atentátníků na Heydricha. Zmínili i ruský útok na Ukrajinu.

„Před 80 lety podnikli českoslovenští vojáci jednu z nejodvážnějších operací druhé světové války. Jsem hrdá na to, že je vycvičily britské speciální síly,“ uvedla britská ministryně zahraničí Trussová.

„Toto místo se zapsalo do historie Evropy a do dějin nikdy nekončícího boje za svobodu a demokracii,“ řekl šéf české diplomacie Jan Lipavský. „Stejně jako bylo Spojené království naším třetím spojencem v boji za svobodu a demokracii před 80 lety, je jím i dnes,“ dodal.

Foto: Igor Budykin,  Radio Prague International

Ministryně Černochová připomněla, že je ráda na těchto pietních akcích vidí mladou generaci. „Pokud jí to nebudeme připomínat, budou mít za hrdiny různé zpěváky či celebrity, ale praví hrdinové jsou tady s námi v našich vzpomínkách,“ uvedla Černochová. Stejně jako Lipavský vyjádřila naději, že Ukrajina s podporou spojenců nakonec válku s Ruskem vyhraje.

Její slovenský protějšek pak přirovnal běsnění putinovského režimu na Ukrajině k nacistickému řádění. „Putin je přesně tím, čím byl Adolf Hitler v 30. letech,“ prohlásil Naď.

Po vzpomínkovém aktu následovala přehlídka vojáků a civilistů v dobovém oblečení a spanilá jízda historických vozidel. Vzpomínkové akce pokračují po celý den. Večer bude při slavnostním shromáždění v Národním muzeu za účasti prezidenta Miloše Zemana a slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové otevřena výstava o operaci Anthropoid s názvem Nikdy se nevzdáme!.

Odkazuje tak na poslední slova výsadkářů obklíčených v kryptě pravoslavného kostela. „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“

Stanné právo a masové popravy

Foto: Vojenský historický ústav

Gabčík a Kubiš a dalších pět výsadkářů zemřeli tři týdny od atentátu po několikahodinovém boji s německými jednotkami v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici.

Nacisté reagovali na atentát terorem, vlnou poprav a represí vůči civilnímu obyvatelstvu. Den po atentátu na Heydricha bylo v protektorátu vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. Celkově bylo do odvolání stanného práva 3. července 1942 v protektorátu popraveno na 1400 lidí, z toho přes 200 žen.

Atentát na svého oblíbence Heydricha rozzuřil nacistického vůdce Adolfa Hitlera, který údajně požadoval smrt 10 tisíce Čechů, od svého záměru ale posléze ustoupil. Symbolem tohoto období je vypálení dvou českých obcí  - Lidic a Ležáků.