Hrozí útlum podpory solárních elektráren?

Sluneční elektrárny zažívají v Česku nevídaný a také nečekaný boom. Dokonce až takový, že stát uvažuje o snížení garantovaných výkupních cen solární energie. Proč?

Sluneční elektrárna nehlučí a nesmrdí, nepráší a nevypouští do okolí jedy, ani neničí zemědělskou půdu, na níž kolektory poslední dobou doslova kvetou. Příčinou jejich rozkvětu ale zřejmě nebude tato jejich nekonfliktnost, spíše to bude opravdu dobrý byznys, jak tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu. Matyáš Vitík z jeho tiskového odboru dokladuje tento rozkvět konkrétními, měsíc starými čísly:

"K 1. 8. 2009 je v České republice přesně 2230 slunečních elektráren. Pro zajímavost: 1. 1. 2007 to bylo pouze 28 provozoven. Čili během dvou let je tam enormní nárůst. To se týká jednak samotných elektráren, ale také instalovaného výkonu z těchto zdrojů. Mezi lety 2007 až 2008 ten instalovaný výkon vzrostl o 1500 procent. Čili ta čísla hovoří jasně: počet elektráren roste enormně."

Foto: Evropská komise

To samo o sobě ministerstvu nevadí a nevadilo by mu ani to, že podle něj jde o výnosný byznys. Vtip je ale v tom, že na něj stát přispívá garantovanými výkupními cenami. "Musíme si uvědomit, že cena za jednu kilowatthodinu je v současné době 13 korun, což je vysoce nad tržními poměry. Proto se ze slunečních elektráren stal skutečně byznys a ta podpora přestala plnit svoji primární roli,"říká Vitík.

Doplňme, že proti zmíněným 13 korunám za kilowatthodinu ze slunce se tržní cena elektřiny pohybuje kolem dvou korun. A že primární rolí se myslí nutná státní podpora ekologické výrobě energie tak, aby tato nebyla pro podnikatele ztrátová. Výše uvedená čísla ale podle Vitíka dokládají, že nutnost takové podpory klesá. Například proto, že vývoj jde kupředu a cenu fotovoltaických panelů snížil o více než 40 procent: "Situace v oblasti fotovoltaiky se posunula do pozice, kde je zisk garantován de facto bez ohledu na situaci na trhu. Proto chceme změnit zákon."

A jak konkrétně?

"Chceme změnit pětiprocentní hranici, o kterou může Energetický regulační úřad meziročně snížit minimální výkupní ceny elektřiny tak, aby to rozmezí bylo větší."

Firma Energy 21, která staví a provozuje solární elektrárny, je v této oblasti lídrem na českém trhu. Předseda představenstva společnosti Daniel Kunz je podle svých slov otevřený rozumné diskusi s ministerstvem a chápe jeho úvahy o možnosti určitých korekcí. Apeluje však na to, aby byly přitom brány v potaz všechny tržní faktory, nikoliv jen některé:

"To, že se zlevnily panely, které tvoří od řekněme 45 do 70 procent celkové investice, to je pravda. Nicméně cena toho panelu není jediný nákladový nebo investiční prvek v té celé instalaci. A narůstá cena těch prvků, které zkrátka neklesají. Ať už je to pozemek, stavební práce, zemní práce, konstrukce, kabely, a proto nelze prostě položit rovnítko mezi procentuelním snížením ceny panelů a optimálním snížením ceny té odebírané energie."

Foto: Evropská komise

Kunz má ale velké obavy i z velkého chvatu při uvažovaných změnách. "Budeme se snažit ten zákon připravit tak, aby začal platit co nejdříve, ideálně od 1. ledna 2010,"řekl nám totiž Matyáš Vitík z ministerstvo průmyslu a obchodu. Daniel Kunz ale argumentuje:

"Každý investor tady má celou řadu projektů, které jsou v určité fázi rozpracovanosti a ty projekty mají do určité míry tu ekonomiku už danou. Ať už jsou to nakontrahované ceny panelů, ale samozřejmě i ceny pozemků, ceny za zajištění rezervace, ceny zemních prací. A v tu chvíli považuji za naprosto klíčové, aby k té změně došlo tak, aby nepoškodila ty projekty, kde ta ekonomika už se nedá příliš ohnout a změnit. Snahou je ten zákon změnit tak, aby mohl platit už od začátku příštího roku a to je samozřejmě třeba dobře uvážit, protože ten projekt výstavby fotovoltaické elektrárny od přípravy projektu až k jeho dokončení může trvat mezi 12 až 18 měsíci a opravdu už v tom úplně raném stádiu děláte rozhodnutí, která vám tu ekonomiku jakoby zmrazí. Takže představa, že je možné tu ekonomiku prostě změnit na základě změny legislativy během tří měsíců, se nezakládá na realitě."

A pokud jde o pokles ceny fotovoltaických panelů, nejenže podle Kunze jde o efekt logický, ale měl by být také vítaný. A v duchu toho ovlivňovat komplexní úvahy o rozvoji solární energetiky:

"Právě tou masovostí a tím rozvojem fotovoltaiky nejenom u nás, ale i v celém světě, a díky masové výrobě těch panelů má dojít k tomu zlevnění, které přiblíží ekologickou výrobu elektrické energie realitě. Protože vycházím z toho, že jak ve světě tak i u nás prostě tu elektřinu ekologickým a čistým způsobem bez externalit vyrábět prostě chceme."

Přes občasné šíření falešných mýtů, že výroba fotovoltaických panelů spotřebuje více energie, než pak samy vyrobí, v zásadě nejsou pochybnosti o ekologičnosti výroby elektřiny ze slunečného záření a diskutabilní zůstává jen cena. Daniel Kunz má v tom ale jasno:

"Ona ta otázka se má podle mého názoru položit jinak. My máme všichni na jedné straně velikou vůli a velikou chuť k tomu, abychom pokud možno vyráběli tu energii čistým způsobem, bez externalit jako kouř, hluk, prach, nebezpečné odpady, ale na druhé straně ten druhý efekt je, že do té věci se musí investovat."