I Sokol v zahraničí má víc jak stoletou historii

V dnešní krajanské rubrice se ještě vrátíme k XV. všesokolskému sletu v Praze, který koncem minulého týdne vyvrcholil hromadnými skladbami deseti a půl tisíce cvičenců v Synot Tip Aréně. Sletu se zúčastnily i stovky krajanů ze zahraničí, kde má Sokol dlouhou historii. Sokolské jednoty tam vznikaly už krátce po roce 1862, kdy byla Česká obec sokolská založena v Praze.

Foto: Miloš Turek

Jednou z nejstarších sokolských jednot, která vznikla mimo území českých zemí, je jednota v St. Louis v americkém státě Missouri. Byla založena už v r. 1865. V té době do Ameriky z Čech i z Moravy proudily tisíce imigrantů. Krajané tam vytvářeli silné české komunity a rychle také zakládali spolky, které znali ze staré vlasti. Sokol patřil k nejpočetnějším českým organizacím ve Spojených státech, před první světovou válkou sdružoval přes dvanáct a půl tisíce členů. Sokolové v Americe měli také velký význam pro zahraniční odboj, v letech první světové války podporovali snahy T. G. Masaryka o vznik samostatného Československa. Americká obec sokolská existuje dodnes a po celých Spojených státech má tisíce členů. A jak říká náčelník Amerického Sokola Tom Pajer, po roce 1989 se pravidelně účastní i sletu v Praze. Přijeli i letos:

"Já osobně pocházím z Chicaga v Illinois. Přijelo sem kolem dvou set lidí z Ameriky. Pocházejí z celé země. Od Západu, ze San Franciska a Los Angeles, až po Východ, New York a Baltimore."

Foto: Miloš Turek

"Naše jednoty jsou hodně velké, jenom v Clevelandu jsou čtyři stovky nebo pět set členů. Máme tanečníky, cvičíme gymnastiku, máme taky kurzy češtiny. Hrajeme volejbal a podobně, je to spousta věcí. Sokol byl založen jako česká organizace roku 1862, o tři roky později už byl ale v Americe a rozšířil se po celé Evropě i v Austrálii. Mí rodiče jsou Češi, i mí prarodiče, a jejich rodiče se narodili tady v Česku. Dnešní členové Sokola jsou Američani, protože jsme snažili získat víc členů a dnes už v Americe nežije mnoho Čechů pohromadě. Ale většina lidí, co jsou tady na sletu, jsou Češi,"

doplnila Toma Pajera jedna z mladých členek Amerického Sokola, která přijela z Clevelandu. Členové zahraničních sokolských jednot ovšem přiznávají, že jejich největším problémem je to, že členská základna stárne a mladá generace už nemá o činnost v Sokole velký zájem.

Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner

Vraťme se ale k historii Sokola. Jeho zakladatelé Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner zdůrazňovali potřebu slovanské vzájemnosti. Mnoho sokolských jednot proto vznikalo ve Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku nebo v Polsku. První polská sokolská jednota byla založena roku 1867 ve Lvově. Sokol byl v Polsku hodně rozšířený, před druhou světovou válkou měl 65 tisíc členů a vlastnil téměř 180 sokoloven. I letos na slet přijeli Sokolové z celého Polska, říká Zbygniew Okorski, viceprezident Svazu tělovýchovných jednot v Polsku:

"Jsem přímo z Varšavy, tady je ale reprezentace celé země, Svazu tělovýchovných jednot v Polsku. Máme kolem šedesáti jednot a asi sedm tisíc členů. Setkáváme se doma v Polsku, přijíždíme ale i do Prahy. Máme hodně sportovců, jsou mezi námi dokonce dva olympionici v závodní chůzi. A máme různé další sekce, ve Varšavě je nejdůležitější lezecká sekce."

Velkou tradici má sokol v zemích bývalé Jugoslávie. Sokolové z jihoslovanských zemí se pravidelně účastnili všech sletů, pořádali i vzájemné závody a soutěže. Před druhou světovou válkou sdružoval Sokol v Jugoslávii na 309 000 členů ve 25 župách. Po Československé obci sokolské byl největší sokolskou organizací. Sokolové dodnes cvičí například ve Slovinsku.

Foto: Miloš Turek

"Sokolské hnutí vzniklo nejprve v Lublani, v r. 1862. Podle českého vzoru. Potom se rozšířilo po celém Slovinsku a v našem městě Metlice založili Sokol v r. 1907. To je před víc jak sto lety. Naše kroje jsou ve skutečnosti repliky originálních krojů, které měli naši sokolové před víc jak sto lety."

říká například pan Nenat, který se se skupinou slovinských Sokolů účastnil i slavnostního průvodu Prahou při zahájení XV. všesokolského sletu. Sletů v Praze se ale účastnili už jejich rodiče nebo dokonce prarodiče:

"Máme mezi sebou pár členů, jejichž prarodiče byli v Sokole a byli tu na sletě například v r. 1938. Je to tradice. Jak už jsem řekl, je to víc jak sto let naší historie, historie našeho města. A my tuto tradici v naší zemi a ve městě stále dodržujeme. Sport je pořád to hlavní, ale děláme také společné párty, výlety, kulturní akce."

I v titovské Jugoslávii ale byla činnost Sokola přerušena. K obnově Sokola došlo až v 90. letech:

Foto: Miloš Turek

"Máme u nás taky celý sokolský svaz, pod který spadají všechny tyto skupiny. Všechno začalo ve chvíli, kdy Slovinsko získalo nezávislost. Po druhé světové válce, za socialistického režimu v Jugoslávii, se ze Sokolů stali vlastně partyzáni, stáhli se do ilegality. A když jsme se stali nezávislí, začali jsme znovu."

Sokol má dodnes desítky členů i v Bulharsku. Na letošní slet přijeli Sokolové z Plovdivu a byla mezi nimi i krajanka Jaroslava Minčevová:

"Přijelo nás 26 cvičících. Máme s sebou i předsedu krajanské organizace, protože my jsme Sokol, který cvičí v rámci krajanské organizace. Cvičíme skladbu Česká suita."

Jste poprvé na sletu, nebo sem jezdíte opakovaně?

"My jsme byli na všech předchozích sletech od roku 1994, až dosud. Vždycky nás bylo kolem 36, teď je nás 26."

Jak často se scházíte?

"U nás je to dané tím, že pokud se cvičí na slet, tak cvičíme jednou týdně. Pokrývá se to vlastně s krajanskými schůzkami. My jsme krajanská organizace, která taky cvičí."

Foto: Miloš Turek

Početná skupina Sokolů tentokrát přijela až z ruského Petrohradu, potvrdila Natalia Ivanova z oddílu ženské gymnastiky:

"Bude tu vystupovat několik skupin, protože u nás se Sokol dělí na různé obory. My se například zabýváme rekreačním tělocvikem a předvedou se tu také gymnastky. Vystupujeme při různých příležitostech, o svátcích města Petrohradu, nejméně dvakrát do roka a účastníme se i na mnoha dalších veřejných podnicích ve městě. Zvou nás i do dalších měst. Když slavíme svátek Petrohradu, tak vystupuje i patnáct, dvacet skupin."

Sokolské jednoty bychom ale našli ve většině evropských zemí i v zámoří, kam se Češi stěhovali od poloviny 19. století. Sokolské jednoty tradičně tvořily jádro tamních krajanských komunit a dodnes patří k nejaktivnějším spolkům, kde se Češi sdružují. Ať už je to ve Švýcarsku, Švédsku, Německu, Velké Británii, Anglii, nebo třeba v Austrálii, Kanadě nebo Jižní Americe. Právě tyto jednoty pomohly udržet tradici Sokola v dlouhých desetiletích, kdy jeho činnost v bývalém Československu byla zakázána.