Ilegální migranti-začarovaný kruh
Nelegální migrací cizinců se rozumí případy nelegálního vstupu na území Česka, nelegálního opouštění Česka a nelegálního pobytu v Česku. Každý, kdo takto poruší zákon, si ovšem koleduje o to, že může skončit v jednom z pěti zařízení pro zajištění cizinců. Jak ale zjišťoval Zdeněk Vališ, problémy tím nekončí.
"..takže je to klasická policejní cela..máme tu osazenstvo, ale myslím, že to nevadí...dobrý den, jdeme se na vás jenom podívat..tady vidíte, jak vypadá klasická cela. To je ubytovací místnost přísného režimu, kovové postele, stolky a židle přišroubované k podlaze, turecký záchod, umyvadlo se směšovačem vody a skříň na věci."
Major Piškule sice osazenstvo cely slušně pozdravil, ale pět tamních Číňanů mu asi stejně nerozumělo. Pouze zvedli z kavalců znuděný pohled směrem ke dveřím a pak si bleskurychle zakryli obličeje, když spatřili v rukou novinářů fotoaparáty. Podle zákona jsou do zpřísněného režimu zařazeni ti cizinci, u kterých nebyla zjištěna totožnost, nebo se chovají agresivně. Zmírněný režim naproti tomu znamená v podstatě volný pohyb během dne ve vyhrazených prostorách, možnost styku s ostatními cizinci, společné stravování, delší vycházky venku a možnost sledovat televizi na chodbách. V současné době je v Balkové zařazena do zmírněného režimu většina z více než tří stovek cizinců. Nejvíce jsou mezi cizinci zastoupeni Číňané, což ani nepřekvapuje.
"V celém procesu 180 dnů existují možnosti, jak může cizinec řešit svou životní situaci. Například úplně jednoduše tím, že dostane nabídku na dobrovolnou repatriaci prostřednictvím státu nebo Mezinárodní organizace pro migraci. To znamená, že jeho životní postavení v tomto zařízení je touto cestou řešitelné."
Jenže tuto nabídku asi naprostá většina cizinců nevyužije.
To je ale začarovaný kruh, co s tím?
"Začarovaný kruh to není, protože - předpokládejme - do těch 180 dnů se podaří provést všechny procedury a ten člověk je vrácen v rámci readmise nebo v rámci dobrovolné repatriace, to je cíl."
Říká se ale, že repatriace se českým úřadům příliš nedaří, že se nedaří vyhošťování cizinců ze země.
"Nedaří se z jediného důvodu, a to pro malou spolupráci se zastupitelskými úřady. A tady je třeba jmenovat dva především Čínu a Indii. Například není problém s návraty Ukrajinců, dnes už ani s návraty Moldavců. To znamená, že se začínáme orientovat hlavně jenom na ty dvě problémové země a pokoušíme se dohodnout se zastupitelskými úřady, aby reagovaly pružně ve vztahu k vlastním občanům."
Jenže ono to není tak jednoduché. Většina cizinců bez dokladů, když se ocitne v zajišťovacím zařízení, ať už kvůli nelegálnímu přechodu hranic nebo pro nelegální pobyt, požádá o azyl. A v okamžiku, kdy uplyne šestiměsíční lhůta pro zajištění, je cizinec přemístěn do standardního azylového zařízení. Tam ovšem, jak potvrzuje Petr Novák, zástupce ředitele azylového odboru ministerstva vnitra, už není možná spolupráce se zastupitelskými úřady.
"To je základní princip, kdy jsme povinni chránit žadatele o azyl, nevstupovat do kontaktu s úřady jeho domovské země."
"Musím říci, že Českou republiku si stále značné procento žadatelů o azyl prostě nevybralo jako cílovou zemi. A to, že vstoupili do azylového řízení v České republice, ještě neznamená, že skutečně touží po tom získat tady azyl. Získají tím čas azylového řízení, zorientují se a bohužel se často napojí i na nešťastný fenomén převaděčství. To procento lidí, kteří požádají o azyl v České republice, a nakonec odsud odejdou se velmi liší podle země původu. Jsou země, u kterých jsme si téměř jisti, že když její občan vstoupí do azylového řízení, tak v něm nesetrvají. Jsou to především některé asijské země, jako je Indie nebo Srí Lanka, kde to procento odchodů je velmi vysoké. Týká se to ale i občanů Ruské federace - Čečenců, což je aktuální záležitost posledních týdnů a měsíců. Je to velký problém, který nemá jednoznačné řešení a je to zvláště komplikované v situaci, kdy tito lidé nemají doklady, ať už se jich účelově zbavili nebo zatajují jejich vlastnictví."
Zazněly už také obavy, že cizinec bez dokladů by mohl v České republice získat novou identitu, například v průběhu azylového řízení. A toho by mohly využívat třeba různé mafiánské struktury nebo i teroristé. Ředitelka Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Miluše Dohnalová ale takovou představu rezolutně odmítá.
"Já musím položit otázku, proč by to dělal? Proč by se podroboval velmi detailní prohlídce, jako je třeba sejmutí otisků ze všech deseti prstů, která je následně v elektronické podobě uložena do kdykoli přístupné databáze. Já si myslím, že to je něco, čemu se skupiny, které vy popisujete, velmi rády vyhnou. Ta cesta pomocí žádosti o azyl by určitě nebyla cestou, kterou by si případní teroristé zvolili, pokud se na chvilku vcítíme do jejich způsobu myšlení. Určitě není přáním teroristy být navždy v mezinárodně propojené evidenci cizinecké policie."
Každopádně je zřejmé, že pokud jde o případy cizinců bez dokladů, má česká legislativa mezery. Tyto lidi je možné zajistit na šest měsíců, ale poté nenásleduje žádné další opatření. Jestliže se v průběhu zadržení nepodaří jejich repatriace nebo jiný způsob vyhoštění, jsou cizinci propuštěni s ponaučením, aby si vyřídili cestovní doklad a vycestovali z území České republiky ve stanovené lhůtě. Některým z nich se pak podaří překročit hranice do západní Evropy, jiní jsou při přechodu hranice zadrženi, popřípadě rozšíří řady cizinců žijících v Česku nelegálně a brzy jsou opět v některém zařízení pro zajištění cizinců.
