Informovanost je životní nutností
Téměř čtvrtina českých firem vnímá vstup do Evropské unie jako hrozbu. Vyplývá to z průzkumu, který mezi malými a středními podniky provedla společnost STEM/MARK. Z něj ale zároveň vyplynulo, že mnozí podnikatelé se ani nesnaží získávat informace o tom, co je čeká. A právě o informovanosti českých podniků se hovoří v dnešní ekonomické rubrice, kterou připravil Zdeněk Vališ.
Polovina českých firem se domnívá, že se jich vstup Česka do Evropské unie nějakým způsobem dotkne nebo už dotkl. A čtvrtina firem má pocit, že vstup bude spojen s problémy, které mohou firmu ohrozit. K potenciálním hrozbám řadí podnikatelé nejčastěji nárůst nákladů na mzdy zaměstnanců a přizpůsobení se novým technologickým postupům a normám, které Evropská unie vyžaduje. Nejvíce ohroženy se cítí být potravinářské a textilní firmy a cestovní kanceláře. Z hlediska velikosti firem jde o středně velké podniky. Naopak nejméně dopadů očekávají stavební firmy, živnostníci a mikropodniky v oboru běžných služeb. Otázkou ovšem je, jak vysokou vypovídající hodnotu mají tato zjištění. Výzkum agentury STEM/MARK totiž na druhé straně ukázal, že o dopady vstupu na fungování svých firem se zajímá necelá polovina podnikatelů. Vedoucí výzkumu Tomáš Reiter to komentuje slovy.
"Pokud bych měl ve stručnosti shrnout náš pocit, který jsme z toho výzkumu měli, tak je to ten, že český podnikatel se příliš neliší - a ani nemůže lišit - od českého občana. Jak už jsme na to zvyklí, nechává vše na poslední chvíli. A pak spoléhá na to, že využije svých schopností velmi pružně a šikovně si poradit s danou situací. Bohužel je třeba říci, že některé situace mohou být v životě tak složité, že tato strategie nemusí vyjít. Je otázkou, zda vstup České republiky do Evropské unie není právě takovou situací. Problém totiž není v tom, že by podnikatel cítil problém, ale problém je v tom, že podnikatel zatím problém necítí."
Úroveň informovaností podnikatelů považuje za závažný problém rovněž prezident Hospodářské komory České republiky Jaromír Drábek. Příčinu ale vidí především v informační roztříštěnosti.
"Myslím si, že z těch průzkumů jasně vyplývá, že to není otázka nízké úrovně dosažitelnosti informací. V dnešní době je informací mnoho a jde o to, jak je k těm aktérům, v našem případě podnikatelům, dostat tak, aby je byli schopni efektivně používat."
Jaromír Drábek by na druhé straně mohl být spokojen. Při porovnání členů a nečlenů Hospodářské komory a jiných profesních sdružení vyšlo najevo, že "organizovaní" podnikatelé jsou mnohem lépe připraveni na vstup do Evropské unie. Také jejich informovanost o dopadech spojených se vstupem je výrazně vyšší. Přesto je zřejmé, že podnikatelům chybí centrální zdroj informací. To uznává i generální ředitel vládní agentury Czechinvest Martin Jahn. Ten v této souvislosti upozorňuje, že neexistuje například dostatečná informovanost o podpůrných programech Evropské unie pro malé a střední firmy. To by přitom mohl být klíčový problém při tvorbě projektů, na které budou moci české podniky po vstupu do unie čerpat peníze ze strukturálních fondů. Hlavním informačním kanálem by se podle Martina Jahna měl stát internet.
"Zajímali jsme se o to, jakými kanály chtějí být podnikatelé informováni. Zjistili jsme, že preferovaným kanálem jsou internetové stránky, což pro nás bylo docela milým a zajímavým zjištěním, protože podobné průzkumy v zemích Evropské unie ukazují, že menší a střední podnikatelé v zemích Evropské unie preferují spíše osobní kontakt, případně tištěné brožury. V tomto ohledu jsme tedy ocenili sofistikovanost českých podnikatelů. Připravujeme od května spuštění webu, který bude integrovat informace o všech podporách, protože v květnu budou vypsány nové programy podpory, financované ze strukturálních fondů unie. Doufáme, že potom vzroste spokojenost podnikatelů s informacemi ze strany státní správy."
Centrální zdroj informací pro podnikatele sám o sobě ale nestačí. Přece jen je často nutný i osobní kontakt. A na to už vládní agentura Czechinvest nemá.
"Czechinvest, přestože zakládá síť regionálních kanceláří, tak samozřejmě nebude mít kapacitu k tomu, aby hovořil s každým podnikatelem. A tady nastupuje role Hospodářské komory, která už má vybudovanou síť, a informační službu poskytuje svým členům. Ve spolupráci s komorou vidíme důležitý mezičlánek komunikace mezi státní správou a podnikateli."
Všestranná informovanost bude pro české podnikatele životní nutností. Jakkoli totiž Brusel deklaruje, že jednotný evropský trh je jednou z hlavních výhod členství, v praxi je volný pohyb zboží a služeb spojen s nesčetnými překážkami. O různých nástrahách, o možnosti házení klacků pod nohy, nemají zatím mnozí podnikatelé ani ponětí. Na obstrukcích se ovšem mohou paradoxně podílet i české úřady. Mnozí odborníci tvrdí, že to, co se s odvoláním na normy Evropské unie vyžaduje například ve vybavení po českých restauracích, se mnohdy nepoužívá ani v nemocnicích na operačním sále. Ostatně někteří čeští politici se v poslední době nechali slyšet, že při svých cestách po západní Evropě se setkávají u tamních restauratérů s udivenými pohledy, když se jich dotazují, zda mají ve svých kuchyních to či ono zařízení nebo zda musí dodržovat takový či onaký technologický postup při přípravě jídel. Takový Michal Svoboda, majitelem restaurace Poja v Praze na Žižkově, mimochodem jedné z prvních pražských soukromých restaurací po pádu komunistického režimu, se ale případných obstrukcí příliš obávat nemusí. Informace o Evropské unii získává převážně jen z médií, ale i to mu stačilo, aby se na vstup do unie náležitě připravil.
"Nežiji samozřejmě ve vzduchoprázdnu. Čtu o unii v novinách, sleduji zprávy v televizi. Musím to kvůli mému oboru sledovat, jinak bych nemohl dál fungovat, kdybych se nepřizpůsobil. Musel jsem investovat do hygienických zařízení, do kuchyně..."
Nemyslíte si, že jsme v Česku pokud jde třeba o ta různá hygienická opatření papežštější než papež?
"Já ta opatření chápu. Určitě mají něco do sebe. Zdá se mi na druhé straně, že jsme doopravdy ne o tři, ale o deset kroků dál, než ty státy okolo nás...Myslím si také, že si to naši podnikatelé samozřejmě mohou všichni dovolit, protože všichni na to přirozeně máme vytvořené rezervy a fondy, takže je správné, že se to tak u nás dělá..."
Teď si ovšem děláte legraci, ne?
"Já předpokládám, že to uvažující člověk poznal."
