Inscenace Políbila Dubčeka nabízí skeptický pohled na rok 1968

r_2100x1400_radio_praha.png

Dramatik Karel Steigerwald se zpracovává politická témata z naší nedávné minulosti provokativním, nekonvenčním způsobem. Po nedávné hře Gottwald vs. Horáková se nyní dočkává uvedení jeho novinka Políbila Dubčeka. Do proudu všeobecného vzpomínání na výročí roku 1968 přináší nový a skeptický hlas. Jak přibližuje Vilém Faltýnek, hra bude poprvé uvedena v rámci probíhajícího festivalu Příští vlna/Next Wave.

Festival Next Wave představuje už 15. rokem alternativní a progresivní tendence v současném českém divadle. V posledních letech pravidelně spolupracuje s Divadelní společností Továrna, kterou vede herečka a režisérka Viktorie Čermáková. Letos uvede v bývalém industriálním prostoru holešovické La Fabriky inscenaci Políbila Dubčeka. Jak říká jeden z hlavních autorů inscenace dramatik Karel Steigerwald, večer je komponován ze tří částí:

Karel Steigerwald

"Pracovali jsme hodně s materiály z května 1968 z Paříže, jednak s autentickými a jednak s literaturou, která byla dostupná. A z tohoto materiálu jsme vytvořili takovou expozici na téma: iluze mladých revolucionářů. Druhý, dubčekovský díl je na téma: naše deziluze ze starých aparátníků a funkcionářů a třetí díl, to je příběh tří dandyovských klaunů intelektuálů, kteří už žijí v absolutní vyprázdněnosti let následujících, kdy etika roku 1968 je dávno pryč. Ta třetí hra je od španělského dramatika Nievy a zdálo se nám, že dobře doplní naše úmysly."

Hra Francisca Nievy se jmenuje Zrychlené srdce, objevil ji hispanista Stanislav Škoda. Inscenace vznikla ve spolupráci širší skupiny herců a dramaturgů vedle jejich obvyklých úvazků. Pro DS Továrna je charakteristická kolektivní práce. Režisérka Čermáková říká, že si tentokrát sáhli na dno svých sil:

"Vzali jsme si asi velké sousto. Snažili jsme se přemýšlet a scházeli jsme se dlouho s různými lidmi nad tématem. To období bylo hezké, zajímavé a vyčerpávající a to je asi to, proč já to divadlo dělám."

Na inscenaci se podílela také herečka Zdena Hadrbolcová. Podle ní nabízí inscenace Políbila Dubčeka nový pohled na události roku 1968, jaký se v průběhu letošních oslav nepřipomínal:

"Hodně se zapomínalo na to, že pro velkou řadu lidí to žádné velké zklamání nebylo, že tu dobu vnímali jinak. A o tom se zase tolik nepsalo."

Karel Steigerwald doplňuje, že jeho hra nevychází z reálných lidských příběhů:

"Ta naše figura, která políbila Dubčeka, to je příběh obyčejné mladé holky, která tu dobu prožila v Praze, od Ginsberga, přes ruskou invazi až po normalizaci. A vlastně jí to zničilo život, protože pořád líbala ty špatné chlapy. Je to dramatická postava naprosto fiktivní, samozřejmě."

A jak je vlastně pojata titulní historická postava? Hovoří její představitel Ondřej Pavelka:

"Pro mě na těchto lidech nezůstává pozitivního nic. Prostě ne. Já myslím, že je potřeba to říct jako v Bibli: ano, ano a ne, ne. Žádné relativizování. Říkalo se, že přeci to byl milej člověk, skákal z toho prkna a národ ho miloval. Karel Steigerwald řekl, že to byli aparátčíci, já bych spíš řekl, že to byli blbové. Parta blbů. A je strašně zvláštní, jak se tady v Čechách z těchto podivných typů dělají ikony."

Foto: Josef Chuchma, www.studiotovarna.cz