Invalidům v hmotné nouzi se trochu uleví
Ve snaze nedotovat podporami ty, kdo se vyhýbají práci, poslanci loni novelou zákona o pomoci v hmotné nouzi například podmínili část dávek určitým množstvím veřejných prací. Zapomněli ale na to, že osoby s těžkým zdravotním postižením se tak dostanou do neřešitelné nuzné situace. Ve středu ale sněmovna napravila tuto, i několik dalších chyb, které poškozovaly postižené.
Poslanci loni, jak jsme o tom v našem vysílání podrobně mluvili už před třemi týdny, zavedením přísných a nepřekročitelných limitů pro pomoc v hmotné nouzi navíc nezohlednili například potřeby osob se zdravotním postižením, odkázáných na nákladnou dietu. Sněmovna se k loňským úpravám vrátila a některé tvrdosti odstranila. K uvedení zákona do života bude ještě potřebný souhlas senátu a prezidenta, nicméně předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása hodnotí středeční hlasování dolní komory pozitivně:
"Zákon o hmotné nouzi řeší především situaci lidí, kteří jsou invalidní ve třetím stupni. A protože nemohou pracovat, nemají dostatek odpracovaných let, tak vlastně ztratili nárok na příspěvek při dietě a dokonce nemůžou mít ani životní minimum, pouze existenční, takže jim zůstávalo 2000 korun měsíčně a to byla obrovská nespravedlnost pro ty lidi, takže my jsme velmi přivítali ty obě poslanecké iniciativy."
Druhá zmíněná iniciativa se týkala zákona o zaměstnanosti. Podle jeho novely by zaměstnavatelé napříště neměli pobírat státní příspěvky na zaměstnávání postižených za tu část platu, kterou jim vyplácejí v benefitech. Podle navrhovatelů někteří zaměstnavatelé nutí handicapované pracovníky podepisovat nevýhodné pracovní smlouvy, v rámci kterých jim část mzdy vyplácejí například v podobě poukázek na masáže a obdobné služby. Postižení je ale často nemohou využívat ze zdravotních důvodů, kvůli nedostupnosti nebo chybějící bezbariérovosti.
Tento nemorální přístup přitom není ojedinělý, a navíc má i ještě další podoby, tvrdí Václav Krása:
"Ano, je to skutečně poměrně rozsáhlý nešvar. Musím říct, že mě také překvapil rozsah těch podvodních jednání některých zaměstnavatelů. Prostě v Čechách bohužel asi máme tak nízkou kulturu, že se snažíme cokoliv zneužít ve svůj prospěch. Toto není jenom jedna věc v těch podvodech kolem zaměstnávání osob se zdravotním postižením, tím byla odstraněna pouze jedna věc, ale ještě čekají další na odstranění."
Jaké další?
"Tak často se stává, že lidé se zdravotním postižením jsou nuceni, aby část mzdy vraceli svému zaměstnavateli, a to na údajnou podporu nějakého občanského sdružení nebo protože on je v krizi a že potřebuje pomoct, jinak že by je musel propustit a podobně. Takže těch věcí je ještě víc a my hledáme další nástroje, jak zabránit těmto podvodům."
Shodou okolností se sněmovna ve středu věnovala i jiným typům nekalého jednání, které už se může týkat každého. Zájemci o spotřebitelské úvěry, vystaveni vemlouvavým nabídkám, které ale neodpovídají skutečnému znění dlouhých smluv, by tak napříště měli mít možnost do 14 dnů odstoupit od úvěrové smlouvy bez udání důvodu.
A další z přijatých novel v zákoně o bankách navyšuje limit pojištění bankovních vkladů na dvojnásobek, tedy na 100.000 eur, což odpovídá více než 2,5 milionu korun.
