Ivo Viktor: "Češi na Euru 2004 byli nejlepší ze všech mužstev české fotbalové historie"

Ivo Viktor, foto: ČTK

Na Euru 2004 získali čeští fotbalisté třetí místo. Za to - a ještě víc za předvedenou hru - jim v Česku děkují fanoušci i odborníci. Mnozí litují, že české mužstvo nedopadlo lépe. Co si o letošním Euru myslí mistr Evropy z roku 1976, český brankář Ivo Viktor? S brankářskou legendou českého fotbalu hovořila Lenka Jansová.

Ivo Viktor,  foto: ČTK
Jak byste hodnotil výkony českého týmu na Euru?

"Asi podobně jako většina komentátorů a odborníků velmi kladně. Když to ale tak dobře šlo, chyběla tomu ještě koncovka. Zažil jsem jako hráč zlatou medaili v Jugoslávii a stříbrnou jako trenér potom v Anglii. Tohle mužstvo, myslím si, bylo určitě nejlepší z poslední doby, i z těch mužstev, která jsem zažil já, takže potom v závěru přišlo trošku zklamání."

Na mistrovství Evropy v roce 1976 jste byl vyhlášen nejlepším brankářem šampionátu. Do All star týmu Eura 2004 se dostal vedle řeckého brankáře také Petr Čech. Jak byste hodnotil výkon Petra Čecha na letošním mistrovství Evropy?

"Čech je velký talent, to všichni vědí. Už to, že dneska jde do Chelsea, něco samo o sobě říká. Je to trošku mezi brankáři výjimečný zjev, protože už ve velmi mladém věku byl velice dobrý. Říká se, že brankáři dozrávají později, ale on už v osmnácti byl podle mého hotový brankář. Pokud bude dozrávat ještě, tak předběhne pravděpodobně všechny ty výborné české brankáře, kteří byli před ním, pokud jde o počet zápasů i pokud jde o úroveň. Má ideální postavu, ke dvěma metrům, což je dneska velmi důležité a začal brzo. Pokud se mu vyhnou zdravotní potíže, měl by dosáhnout nejvyšší mety."

Který zápas vás nejvíc bavilo sledovat?

Rozhodující gól Řecka proti ČR
"Nejvíc samozřejmě zápasy našeho mužstva a z nich asi bylo nejzajímavější Holandsko ve skupině 3:2, protože otočit zápas 2:0 na 3:2, to se nestává příliš často a na šampionátech ještě méně. Bylo to zajímavější o to, že Holanďané se na nás připravovali dlouhodoběji, že nám měli co vracet a zase se jim to nepovedlo. Byly tam i jiné zajímavé zápasy, ale tento se mi zdál nejlepší, nejbohatší na zvraty."

Pane Viktore, proč podle Vás vyhrál řecký tým?

"Jednoduše by se dalo říct, že udělal nejlepší výsledky, i když byly výhrady k jeho hře. Ale fotbal, jak známo, se hraje na góly a oni jich málo dostali. Je pravda, že jich také málo dali, ale dali rozhodující góly ze standardních situací, vyřadili několik favoritů včetně nás a zvládli i finále, kde proti domácímu mužstvu, proti Portugalsku, v tom šíleném prostředí, hráli celkem zase opatrně... A nejenom medaile, ale i finanční odměny se dávají za vítězství a za postupy, za finále a tak dále... Na tomhle šampionátu bylo několik mužstev, které se snažily hrát ofenzivně, nebyli tam jenom Řekové, kteří hráli opatrně, ale u těch to bylo nejvíc viditelné a podařilo se jim z minima vytěžit maximum. Ale nějaký trend to není, protože trend musí respektovat diváky, a diváci chtějí vidět góly a útočnou hru."

V roce 1976 se československé mužstvo stalo mistrem Evropy. Jak byste srovnal tehdejší a letošní šampionát?

"Tehdy hrála ten závěrečný turnaj jenom čtyři mužstva: Jugoslávie, Německo, Holandsko a my. Všechno ostatní se hrálo předtím, nebylo také v Evropě tolik zemí jako dneska, nebylo to tak zkomercializované, navíc tam byl, dneska tomu nikdo nevěří, třeba jeden nebo dva, snad maximálně tři novináři. Pořádně jsme z toho finále neměli ani záznam, aby se mohl někdo z nás na to podívat, prostě bylo to chudší. My jsme tam byli zvlášť jako chudí příbuzní, protože tam byli mistři světa a vicemistři světa, Němci a Holanďané, a domácí Jugoslávie, která vždycky byla velmi silná. V téhle čtveřici to vyhrát, to byla bomba. O to víc to bylo fajn, že to bylo překvapení."

Jak byste srovnal fotbal v roce 1976 a 2004?

"Vyvíjí se jako všechno. Někdy škarohlídové říkají, že se vyvíjí spíš směrem negativním, že se víc běhá, víc se bojuje, víc se i fauluje a je to rychlejší a není na tom tolik krásy. Asi je fotbal trošku rychlejší, dá se to změřit... Vyvíjí se i dresy, co jsme měli na sobě, kopačky a tak dále, míče, jakými se hrálo, v tomhle směru se to vyvíjí jednoznačně. Co se týká způsobu hry a umění hráčů, tak tolik to zase za těch dvacet třicet let zase dopředu nešlo. Vyšší hráči, urostlí, svalnatí, rychlí, je tam víc, myslím, že i v ostatních hrách, včetně třeba hokeje, házené a tak dále, víc fyzického nasazení a méně už fotbalové krásy. Ale například v tom, co předvádělo naše mužstvo, někdy Italové, Anglie tam také měla takové momenty, někdy Portugalci, tam to bylo všechno, tam byla i fyzická kondice i fotbalová krása."