Jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna
Jaderná elektrárna Temelín byla spuštěna - premiér Miloš Zeman odmítá jakékoliv nátlakové akce - prezident Václav Havel připustil, že měl proti Temelínu rázněji vystoupit už před deseti lety. Příznivci i odpůrci Temelína se dočkali. V jaderné elektrárně na jihu Čech bylo v pondělí krátce po 21 hodině zahájeno spuštění reaktoru prvního bloku, a to povytažením řídících tyčí z aktivní zóny. Více informací má Zdeňka Kuchyňová.
"Já jsem projevil ochotu vyjít vstříc na přání pana kancléře Schüssela a sejít se s ním zhruba koncem tohoto měsíce ve Znojmě. Na druhé straně se domnívám, že toto setkání by bylo bezpředmětné do doby, dokud bude pokračovat jakákoliv forma blokády hraničních přechodů."
Rakouští sousedé se obávají především bezpečnosti zařízení, které je spojením ruské a americké jaderné technologie. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr ale s těmito postoji nesouhlasí. Podle něj se nedají ani ničím vyvrátit.
"Rozptylovat se dají obavy, které mají konkrétní podobu, konkrétní formu. Pokud jsou vlastně v oblasti nějakých obav, které se nadají konkretizovat, pak asi těžko se takového obavy dají rozptylovat."
Prezident Václav Havel si vyčítá, že propásl šanci zabránit dostavbě této elektrárny. Podle jeho slov zbývá jen věřit, že je Temelín bezpečný a že je to zároveň poslední jaderná elektrárna v zemi. V Českém rozhlase prezident připustil, že měl proti Temelínu rázněji vystoupit už před deseti lety.
"Já jestli si něco vyčítám jako svoji největší chybu, co jsem za deset let prezidentství udělal, tak to bylo, že jsem nevystoupil velmi ostře v roce 1990 proti stavbě Temelína. Já o tom nerozhoduji samozřejmě, o tom rozhoduje vláda. A já si vzpomínám na okamžik, kdy federální vláda Čalfova rozhodla, že místo čtyř bloků tam budou dva. Kdybych já začal křičet a řvát, že tam nemá být žádný, tak možná jsem tehdy měl takový vliv, že by se to bývalo stalo. Ale já jsem vycházel z takové asi nesprávné úvahy, že vědí, co činí." Dodejme, že náklady na Temelín se vyšplhaly na téměř 100 miliard korun. V době zahájení stavby v roce 1986 se počítalo s částkou o 60 miliard nižší.
A jak se na spuštění elektrárny dívají občané České republiky? Souhlasí s ním dvě třetiny lidí. Vyplývá to z bleskového průzkumu agentury STEM. Potvrzuje to ředitel agentury Jan Hartl.
"Celkem 68 % lidí souhlasí se spuštěním jaderné elektrárny Temelín a ve skupině lidí s vysokoškolským vzděláním je to daleko více, to je naprostá většina 87 procent lidí."
Zatímco okamžitý vliv jaderné elektrárny na životní prostředí je zřejmě nepatrný, obavy vzbuzuje budoucnost vyhořelého paliva, které zůstává vysoce radioaktivní a smrtelně nebezpečné po statisíce let. To z Temelína poputuje zhruba na 50 roků do takzvaného meziskladu v jaderné elektrárně Dukovany. Jeho konečnou stanicí by se pak mělo stát trvalé úložiště v hlubinách země. Právě to kritizují ekologické organizace jako vysoce nebezpečné dědictví budoucím generacím.
Spuštění jaderné elektrárny Temelín bude mít vliv i na sociální situaci v severozápadních Čechách. Odbory tvrdí, že o práci přijde 10 tisíc horníků a energetiků, ministerstvo průmyslu a obchodu odhaduje zhruba poloviční číslo. Těžba hnědého uhlí pro tepelné elektrárny se sníží o 12 miliónů tun, neboť pro něj nebude uplatnění. Podle odborového předáka Cyrila Zapletala na to doplatí hlavně severočeští horníci.
"My se přikláníme k tomu, aby lidé dostávali měsíčně nějaký zvláštní příspěvek, který by jim pomohl překonat ty první měsíce nezaměstnanosti, protože ta nezaměstnanost už je více než 20 procent, takže my se snažíme, aby ta kompenzace trvala 36 měsíců a nějakým způsobem jim pomohla najít se v tom prostředí, které bude velice nepřátelské."
Uvažuje se o tom, že by horníci mohli rekultivovat krajinu, opravovat paneláky nebo stavět dálnice. Mnozí odborníci se však domnívají, že podobné změny na severu Čech by nastaly tak jako tak a spuštění Temelína je možná urychlí.
