Jak Čunek vyřešil romský problém

Foto: ČTK

Senátní volby vynesly do popředí zájmu prakticky jen jediné jméno ze 27 nově zvolených členů horní komory parlamentu. Lidovec Jiří Čunek, který zároveň obhajoval křeslo vsetínského starosty, těsně před volbami vystěhoval z centra města desítky Romů. O okolnostech tohoto rozhodnutí se diskutuje už několik týdnů a názory se diametrálně liší.

Jiří Čunek, foto: ČTK
Nehledě na fakt, že pět měsíců po volbách Česko stále hledá novou stabilní vládu, stal se lidovecký starosta Vsetína a nově zvolený senátor Jiří Čunek v posledních týdnech jednou z klíčových postav české politiky. Už zdaleka nejde jen o to, co před volbami i po nich řekl nebo neřekl, a také co udělal nebo neudělal. Jde o to, jaký postoj k jeho činům zaujmou politické elity a jak jej bude hodnotit veřejnost. Pokud jde o Čunkovo domácí hřiště, není pochyb. V obecních i senátních volbách uspěl s jasnou převahou. Pokud jde o jeho politické ambice, část představitelů KDU-ČSL jej sice kritizuje, stále ale ještě není vyloučena možnost, že by se mohl ucházet o křeslo předsedy strany. A snad dokonce i uspět.

V centru Vsetína stojí pavlačový dům, který donedávna obydlely romské rodiny. Nikdo nezpochybňoval skutečnost, že dům proslul hlukem a nečistotu, navíc v bezprostředním sousedství zdravotnického zařízení, a také že většina obyvatel domu neplatila nájem. Zde ale shoda končí. Desítky Romů byly z problematického domu vystěhovány. Dodejme, že legálně, na základě soudních výpovědí nájmu, které při většinovém neplatičství nebylo těžké opatřit. (Kvůli plánované demolici zchátralého domu ale o bydliště přišla i nepočetná skupina těch, kdo nájem hradili.) Vsetín pro Romy mimo město postavil nové zařízení smontované z buněk, příznačněji nazývaných kontejnery. Část vsetínských Romů ale byla vystěhována mimo hranice kraje, do obcí na Jesenicku a Prostějovsku.

Foto: ČTK
"Obec s tím nesouhlasí, ani to nevěděla, a my odsuzujeme ten čin,"říká dnes už bývalý starosta obce Vidnava u hranic s Polskem Miloslav Haderka. Starosta Dřevnovic na Prostějovsku Otakar Štěpánek označil za sprosté jednání to, že do malého a nevyhovujícího domku v obci někdo nastěhoval početnou rodinu. "Jak něco takového může starosta města udělat starostovi malé obce?" - ptá se Štěpánek, který zde má jen dvě zaměstnankyně a netuší, jak má problém řešit.

Ke slovu "sprosťárna" se uchýlil i starosta Čech pod Kosířem Zdeněk Mader. Ten nenašel jiné okamžité řešení, než novým obyvatelům sám půjčit peníze na autobus či jídlo, než dostanou sociální dávky. A dokonce uhradit i první splátku za dům: "My jsme se teda rozhodli, že to za ně zaplatíme, že budeme mít zase nějaký čas to dál kvalifikovaně a po právu řešit."

Čunek ale kritiku odmítá, s nikým o nových bydlištích pro Romy jednat nehodlá a dokonce to označuje za promyšlený způsob, jak Romy integrovat do majoritní společnosti: "Hlavně se snažíme dát vždycky jednu rodinu do, řekněme, odlehlejších částí, do nějakého domku tam, kde romská komunita není. My máme zkušenost s tím, že oni v takovémto systému, tedy sousedů z té majoritní společnosti, tak nevytvářejí žádné velké problémy."

Obytné kontejnery v lokalitě Poschla ve Vsetíně, foto: ČTK
A vsetínský starosta považuje svůj postup i za sociálně citlivý. "Kdyby si kdokoliv jiný zničil byt, nedostal by vůbec žádnou náhradu. Kdyby kdokoliv jiný neplatil nájem, skončil by na ulici,"říká Čunek a dodává, že toto řešení zvolil proto, aby se po městě a po celém Valašsku nepotulovaly stovky bezprizorních Romů obtěžujících své spoluobčany.

Redaktor týdeníku Respekt Marek Švehla oponuje, že Čunek napřed vytvořil problém, když sestěhoval Romy do odpudivé bytovky uprostřed města a pak na boji proti "baráku hrůzy" založil volební kampaň.

Zákon přitom porušen nebyl, ale fakt, že vystěhoval Romy za hranice kraje do domků, koupených přes nastrčeného prostředníka, který se vydával za chalupáře, označují Čunkovi kritici za jednání odporující dobrým mravům. Starosta a senátor si nepřidal ani svým výrokem pro televizi Nova, kde na otázku, zda se nebojí negativního vyznění přezdívky Čunek - Čistič, odpověděl: "Já čistím jenom od vředů. To dělají lékaři taky, ne?"

Petr Pithart
Později sice vysvětlil, že vůbec nešlo o rasově motivovaný útok na romskou komunitu a že pojem "vřed" dokonce převzal od jednoho ze svých oponentů, který tak označil předmětný dům ve Vsetíně. Ale to už se rozlítila část Čunkových stranických kolegů v KDU-ČSL. Její úřadující předseda Jan Kasal, který krátce předtím dokonce vyzýval Čunka ke kandidatuře na funkci lidoveckého lídra, najednou obrátil: "Tu realizaci, kterou zvolil Jiří Čunek, ta jde naprosto mimo názor a volební program KDU-ČSL."

A senátor Petr Pithart byl ještě ostřejší: "Budu naléhat na to, aby klub našel způsob, jak se co možná ostře, distancovat od činů a slov senátora Čunka. Když to neuděláme, tak se budou křesťanskodemokratické strany v Evropě distancovat od nás."

Samotný Čunek si ale stál za svým a výzvy k omluvě rázně odmítl: "Já především za co tedy. Takže určitě, když nevím za co, tak se nikomu omlouvat nebudu."

Pevný postoj, jak se zdá, slavil úspěch. Celostátní konference lidovců se nakonec rozhodla Čunka nejen nijak netrestat, ale v podstatě nechala věc bez komentáře.

"Obecní a městská zastupitelstva jsou ve svých rozhodováních autonomní a stranické orgány vyššího typu do jejich rozhodování v podstatě by neměly zasahovat. To znamená, že také nemohou za rozhodnutí volených orgánů na úrovni měst a obcí nést zodpovědnost,"řekl úřadující šéf KDU-ČSL Jan Kasal.

Foto: ČTK
Čunek totiž našel ve straně i vlivné zastánce. Jihomoravský hejtman Stanislav Juránek, sám horký favorit na křeslo předsedy strany, označil Čunkův postup za správný a humánní.

Ani v Senátu, kde se začínal formovat jakýsi odpor, nevyznívají dnes věci tak jednoznačně. Senátoři se nezřídka rekrutují z řad starostů a primátorů a někteří z nich, byť mnohem tišeji, sami uplatňují podobná řešení jako Jiří Čunek ve Vsetíně. Ale dokonce i senátor Jaromír Štětina, zvolený na kandidátce Strany zelených a sám v jiných kauzách aktivní na obranu Romů, tvrdí, že Čunek Romy zrovnoprávnil. "Nejde tady o Romy, ale o neplatiče,"říká Štětina a k buňkám za městem dodává, že sám už bydlel v životě hůř.

A jaký je závěr příběhu? To zatím neví nikdo. "Vyřešit mezietnické vztahy je světový problém,"říká již citovaný senátor Štětina a dodává, že kdyby si on s takovým problémem uměl poradit, tak by se zřejmě stal generálním tajemníkem OSN.