Jak na názorový obrat ČSSD zareaguje veřejnost?

Foto: ČTK

Na aktuální téma nečekaného odkladu předčasných voleb, plánovaných na první listopadový týden, jsme se zeptali politologa Petra Justa.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek,  foto: ČTK
ČSSD na poslední chvíli ustoupila od podpory rozpuštění sněmovny a zdůvodnila to obavou ze zpochybnění legality předčasných voleb. Úcta k právu a ústavnosti je možná dost dobrým důvodem k porušení politické dohody. Otázkou však je, a tu kladou ostatní politické subjekty, proč tedy sociální demokracie takovou dohodu vůbec uzavírala, když právní názory se za poslední dny a hodiny nijak nezměnily, proč byl obrat tak náhlý a nečekaný? A jak na něj zareaguje veřejnost?

"Je skutečně velmi podivné, že sociální demokraté na hrozbu, že by mohlo přijít zpochybnění před Ústavním soudem, že na to přišli až těsně před hlasováním o samorozpuštění Poslanecké sněmovny. To samozřejmě činí to jejich vysvětlení značně nedůvěryhodným. Jak na to zareaguje veřejnost, nám možná prozradí průzkumy veřejného mínění, které nepochybuji, že budou na toto téma v dohledné době některou z agentur připraveny. Ale domnívám se, že v současné době alespoň podle těch ohlasů, které se v médiích objevují, sociální demokraté asi nepostupovali úplně čitelně pro veřejnost a pro voliče."

Premiér Jan Fischer,  foto: ČTK
Neocitá se ČSSD v pasti? Kdyby nějakým krokem nechala padnout i kabinet Jana Fischera, mohla by si získat pověst destruktivní síly, která boří vlády a sama žádné nestaví. A aby tedy nebyla v očích lidí případným viníkem pádu této vlády, měla by zřejmě nějakým způsobem podpořit tvrdě úsporný rozpočet, byť by ČSSD přímo nehlasovala pro ale třeba jenom její poslanci na dobu hlasování odešli ze sálu...

"Myslím, že největší motivací pro sociální demokraty v celém tomto případu byl asi právě vztah k Fischerově vládě a k jejím krokům, které hodlá Fischerova vláda prosazovat v rámci řešení finanční situace. A tady si myslím, že sociální demokraté ne že by se třeba ocitli v pasti, ale že se možná zalekli situace, kdyby byli například po volbách postaveni před nutnost připravit rozpočet, který by musel mít samozřejmě nějakou formu krizového rozpočtu. Rozpočtu, který bude obsahovat řadu tvrdých a nepochybně i nepopulárních opatření. A mohli se zaleknout toho, že by tento rozpočet vlastně byl spojen s jejich jménem."

Ministr financí Eduard Janota,  foto: ČTK
Zkusme se na to podívat jinak: v úterní televizní debatě lídři některých stran hovořili o tom, že by se za této situace měl přijmout úsporný balíček ministra financí, který je – zjednodušeně řečeno - kompromisem mezi pravicovým a levicovým pohledem. Jiní ale zase zdůrazňovali, co všechno je pro ně v onom balíčku nepřijatelné. Co ocení volič víc? Snahu po kompromisu nebo nekompromisnost?

"Obávám se, že otázka struktury veřejných financí, výdajových a příjmových stránek státního rozpočtu, je pro běžného občana natolik komplikovaná, že vlastně se občané a voliči budou v této diskusi spíš pouze ztrácet. A to je situace, kterou mohou využít politici k různým řekněme populistickým prohlášením a slibům právě proto, že občané vlastně té situaci ani příliš nerozumějí ani nemohou rozumět."

Ale právě rozpočet a nutnost škrtů je a bude hlavním tématem všech politických debat a příští kampaně před volbami, ať už budou kdykoliv. Nebude ta nesrozumitelnost pokoušet politiky k až příliš velké demagogii?

"Samozřejmě politici budou této situace využívat k tomu, aby prezentovali své názory, postoje, návrhy řešení bez toho, aniž by museli občanům nějak vysvětlovat, zda jsou nebo uskutečnitelné. To je podle mě největší hrozba která nás v rámci toho tři čtvrtě roku do těch, předpokládejme, řádných voleb čeká."