Jak se Jan Werich nedostal do Francie

Dnes vám nabízíme část rozhovoru A. J. Liehma s Janem Werichem z roku 1963. Werich se svěřuje s tím, že by rád odjel do Francie dabovat do angličtiny svou roli ve filmu Až přijde kocour.

J. Werich:"Oni chtěj´, abych tu svoji roli daboval anglicky. Voskovec ten dialog překládá a upravuje. Má dabovat roli, kterou hraje Sovák. Ovšem já nevím. Já jsem si zvykl o těchto věcech vždycky hovořit v kondicionálu - ´že by to mohlo být nebo že by to bylo´ - protože jsem se v životě mockrát přesvědčil, že když člověk říká, že to bude, že to pak není, víte. Dokud nemám černý na bílým, že to budu dělat, tak říkám, že bych to mohl dělat."

A. J. Liehm:"Ale ono tohle asi bude. Ale povězte..."

J. Werich:"Jestli mě pustí do Francie..."

A. J. Liehm:"Jo, do Francie, to je..."

J. Werich:"No já jsem tam byl letos dvakrát, totiž jednou. V Monte Carlu, v lednu. Velmi jednoduše, dostal jsem vízum. A podruhé jsem měl jet do Cannes a vízum jsem nedostal. A dodnes nikdo neví, proč. Ale byl jsem ujištěn, že ho potřetí zase dostanu, tak..."

A. J. Liehm:"To jsou záhady dnešního světa..."

J. Werich:"Protože se to má dabovat v Paříži, rozumějte, tak proto."

A. J. Liehm:"Ta anglická verze taky?"

J. Werich:"Jo."

Ukázku jsme vybrali z více než třicetiminutového záznamu televizního rozhovoru, který na krátkých vlnách odvysílal i Československý rozhlas. Kromě Wericha byl při této příležitosti u mikrofonu (a vlastně i před kamerou) také výtvarník Jiří Trnka. Jak je vidět, v šedesátých letech byl ve vysílání prostor i pro delší programy, reportáže nebo rozhovory.