Jak sladit rozvoj Krkonoš s ochranou přírody?

Odborná komise ochránců přírody vydala své stanovisko k rozvoji Krkonoš, kde se srážejí zájmy místních obcí, lyžařů a turistů se zájmy ochrany přírody v Národním parku. Třetinu projektů schválila, část pak zcela zamítla. Její doporučení ale není závazné. Reprezentuje pouze stanovisko správy parku i ministerstva životního prostředí, které se budou v budoucnu účastnit procesu schvalování jednotlivých projektů. Co konkrétně se v Krkonoších plánuje?

Foto: ČTK

V asi nejznámějším krkonošském středisku Špindlerově Mlýně je dlouhodobým problémem doprava mezi jednotlivými částmi skiareálu. Vznikl tu proto záměr vybudovat lanovku spojující vrchy Bedřichov a Medvědín a vlek na druhém úbočí Medvědína až na vrchol, které by umožnily lyžařům pohybovat se areálem z větší části bez použití automobilu. Návrh ale spadl mezi 14 těch, které odborná komise doporučila modifikovat...

"...a vytvořit lanovou dráhu s doprovodnou sjezdovou tratí, která by vedla zhruba do poloviny Medvědína. Tímto se vyhneme těm nejcennějším lokalitám v centru Medvědína,"

uvedl mj. ředitel Správy Krkonošského národního parku Jan Hřebačka. Z celkového počtu 66 posuzovaných projektů bylo 21 projektů zcela zamítnuto, 14 doporučeno k přepracování a 31 z nich lze za dodržení přísných norem podle odborníků realizovat.

"Ty jednotlivé návrhy co do počtu jsou nepoměřitelné, některé jsou velmi rozsáhlé, některé jsou marginální. Ale posuzovaly se i ty drobné věci."

Ochranu zaslouží například oblasti s výskytem vzácného tetřívka obecného, rostliny zvonku českého, lokality cenné biologicky jako celek, a v globálním pohledu bylo třeba bránit odlesňování Krkonoš.

"Krkonoše mají limity. Krkonoše jsou malé území, nejsou to žádné Alpy a nelze je zvětšit,"

Martin Bursík

říká člen expertní komise, přírodovědec profesor Josef Fanta. Ministr Bursík ale upozornil, že cílem nebyl ekologicky fundamentalistický posudek, ale snaha skloubit zájmy všech.

"My nevnímáme ochranu přírody tak, že bychom ty unikátní fenomény oplocovat a bránit návštěvníkům, aby se podívali na lokality, které jsou významné, cenné. Myslím, že tohle je doklad, že dovedeme pochopit situaci, kdy se obce potřebují dále rozvíjet, lyžování je velmi významným fenoménem rozvoje a nahrazuje tradiční způsoby obživy v Krkonoších,"

uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík. Jedním z podstatných ohledů při posuzování návrhů také proto bylo i to, zda pomáhají řešit dopravní situaci. Otázku financování obcí ale otevřel přírodovědec Fanta.

"Obce v oblasti Krkonoš jsou trvale podfinancované. Ale zlepšit tuto situaci není možné na úkor Národního parku. řešení je potřeba hledat jinde. Podnikatelé a provozovatelé různých zařízení odevzdávají daně z jejich provozu třeba v Praze nebo někde jinde. Obcím z toho neplynou přímé zisky. A to je podle mého názoru pro obce ten největší problém."

Za zřízením expertní komise stála snaha posoudit všechny existující investiční projekty zároveň podle společných kritérií, řekl ředitel Správy Národního parku Krkonoše Jan Hřebačka. V důsledku klimatických změn například ubylo na horách v posledních desetiletích výrazně sněhu a podnikatelé obecně začali počítat s umělým zasněžováním. Hodnotícím kritériem proto také bylo, jak silně umělý sníh ovlivní vodní režim v celé oblasti.