Jak vybrat dětem knížku pod stromeček?

Nejvděčnějšími diváky každoročního štědrovečerního zázraku jsou děti. Na dárcích pro ně si dospělí obvykle dávají záležet a pod stromečkem málokdy chybí knížka. Jenže jak se na trhu s knihami vyznat? Jak vybrat kvalitu a vyhnout se kýči, který může dítě trvale deformovat? O tom jsme hovořili s dvěma odborníky. Sestřih jejich názorů připravil Vilém Faltýnek a po dvakrát vám je nabízí v rubrice Knihovnička Radia Praha.

Dobře napsaná kniha vede myšlenky a imaginaci čtenáře a tím je formuje. Vede čtenáře, a zároveň pobízí k aktivní spoluúčasti, učí tvořivě myslet, jemně své myšlenky rozlišovat a slovně vyjádřit. Jaké zajímavé tituly jsou momentálně na trhu k dispozici? A čemu by se měli zákazníci spíš vyhnout? Abychom nebyli jednostranní, vyzvali jsme dva odborníky, aby se s námi podělili o své zkušenosti. Ivana Hutařová pracuje v Sukově knihovně, což je instituce, která slouží odborníkům a mapuje veškerou knižní produkci určenou dětem. Ivana Hutařová vymezuje, co je to literatura pro nejmenší děti. Na tu se totiž chceme zaměřit.

"Formálně to můžeme rozdělit na leporela a obrázkové knížky s malým množstvím textu, které si můžou prohlížet děti, které ještě neumějí číst. A všechno ostatní, co děti můžou číst, už berme jako literaturu pro dětské čtenáře."

Pokud se zaměříme na ty, které si děti prohlížejí, případně jim je dospělí musejí číst, jaká je v poslední době situace na trhu? Jsou to knížky, které se výrazně proměňují? Nebo je to spíš konzervativnější část knižní produkce?

"Asi je to tak, protože pro nejmenší děti se stále sahá k pokladům lidové slovesnosti, k lidovým říkadlům. Máme samozřejmě i básníky, kteří píší pro malé děti, jako Jiří Žáček nebo nejnověji Radek Malý, který teď vydal úžasnou knížku Kam až smí smích, což je poezie pro děti od dvou do 99 let, protože nad ní se baví každý. Takže je pravda, že se pořád vracíme zpátky, ale vznikají i nové veršovánky, máme taky třeba Věru Provazníkovou, která píše pro nejmenší děti úžasné rytmické říkanky. A ilustrátorů, kteří ilustrují tyhle knihy pro nejmenší děti, těch je celá řada. V současné době Marie Tichá, Jiří Fixl, Eva Sýkorová-Pekárková. Takže ty knihy vycházejí i nově ilustrované. Samozřejmě nakladatelé se z obchodních důvodů vrací často k prověřeným ilustrátorům, třeba k Marii Fišerové-Kvěchové..."

říká Ivana Hutařová. Jaroslav Provazník vede katedru dramatické výchovy na pražské DAMU a ve svých přednáškách se zaměřuje právě na literaturu pro děti. Vydávání Fišerové-Kvěchové podle něj souvisí s dozníváním "efektu muzea", kdy se po revoluci vydávalo vše, co se desetiletí před tím ke čtenáři dostat nesmělo.

"Ono je to takové sentimentální vzpomínání starší generace na to, co babičky a prababičky mívávaly ve své knihovně, a tím pádem se to dostává do rukou i dnešním dětem. Já jsem k tomu docela skeptický, to jsou knížky neříkám překonané, přiznávám, že to má určitou svou atmosféru a poetiku, ale dneska to myslím působí spíš jako retro a návrat do dob, které už jsou za námi."

Provazník se ale stejně jako Hutařová - a oba rozhovory jsme točili nezávisle na sobě - pozastavuje u knihy básníka a dramatika Radka Malého:

"Je spíš známý svými melancholickými sbírkami pro dospělé a první jeho knížka, kterou napsal pro děti, byla drobná próza František z kaštanu a Anežka ze slunečnic. Vyšla už asi před pěti lety v Meandru. A teď nedávno, je to asi měsíc, dva, mu vyšla docela objemná knížka básniček Kam až smí smích a to jsou básničky, které on sám označuje za lyriku pro děti a v úvodu vysvětluje, že to souvisí se slovem lyra. A je to knížka, která přináší do poezie pro děti úplně nový tón."

Ve výčtu stálic na knižním trhu pro děti nesmí chybět Milerův Krteček. Kam se člověk podívá, všude vykukuje typická figurka, z desítek leporel, knížek, i nejrůznějších předmětů pro děti. Pokračuje Ivana Hutařová:

"No kam se člověk podívá nejenom u nás, ale i v celém světě! Krteček je úžasný fenomén, on se prostě líbí, děti k němu mají vztah a důležitá okolnost je i ta, že literatura pro nejmenší je teď hodně svázána s dalšími médii a Krteček má zázemí ve Večerníčku. Takže i proto ho mají děti rády. Je třeba ovšem připomenout, že texty ke Krtečkovi píšou do knížek přední literáti, Hana Doskočilová nebo Jiří Žáček. Takže Milerovy kresby jsou oblíbené a texty jsou na dobré úrovni."

Ty příběhy ale nesou i obecnější téma, Krteček je přírodní postavička, žije v přírodním prostředí, které je čím dál tím vzádnější, řada těch příběhů má vlastně ekologické náměty. Není i to je důvod, proč jeho obliba neklesá?

"Ona neklesá ani obliba dalšího zvířecího hrdiny Ferdy Mravence. Letos bylo výročí Ondřeje Sekory a vyšlo nespočetně knížek a ukázalo se, že děti mají Ferdu Mravence rády, čtou ho, smějí se s ním, mají rády toho popletu Brouka Pytlíka. To jsou další knížky, které jdou napříč generacemi. A tam je důležitá celá podoba knížky. Bavili jsme se o ilustrátorech a textech a že by letos vyšla nějaká opravdu bomba v oblasti knížek pro tyhle úplně nejmenší děti, tak to ne."

Ať už jde o poezii nebo o prózu, v obou případech dostává tvorba pro nejmenší podobu obrázkové knížky, kde dominuje obrazové zpracování nad textem. Potvrzuje to i Jaroslav Provazník. Co jeho ještě zaujalo v oblasti poezie pro nejmenší děti?

"Letos vyšla knížka Niklův blázníček, což je sbírka poezie. Jsou to nonsensové texty, ale trochu jiného ražení, než jsme u nás byli zvyklí. My si pod nonsensem představujeme spíš Lewise Carrolla a jeho Alenku, kdežto Petr Nikl je spíš z autorů, kteří se inspirují spíš francouzskou kulturou, francouzským experimentováním s jazykem. Třeba Raymondem Qeneau. Na Niklových knížkách je zajímavé, že je pojímá jako komplexní umělecké dílo, protože to nejsou jen zajímavé texty, ale i to, jak je doprovází ilustracemi a jak knížku pojednává graficky. Tvoří to zajímavý celek. A hlavně si myslím, že se nad ní můžou sejít rodiče s dětmi. Že to není jen knížka k předčítání, ale k hraní si dospělých s dětmi."

Pro jak staré děti je Niklův blázníček určen?

"Mám zkušenosti, že si nad nimi užijí předškolní děti čtyř, pěti, šestileté, konkrétně mám zkušenost se svou vnučkou, které je šest let, a hráli jsme si nad knížkou a hráli jsme si s ní,"

říká Jaroslav Provazník. Za týden budeme v rozhovoru o knížkách pro děti na současném českém knižním trhu pokračovat. Zaměříme se víc na obrázkové knížky, pohádky a příběhovou prózu pro děti a uzavřeme zamyšlením na riziky, která na rodiče a při nákupu dětských knížek čekají.