Jak vzpomínají čeští exulanti na Listopad 1989 - 1. část

V našem vysílání jsme vás vyzývali, abyste zavzpomínali na rok 1989 a na to, jak jste se o listopadových událostech dovídali. Na to, jak prožíval přelomový 89. rok, jsem se zeptala i exulanta Antonína Martínka z kanadského Kitcheneru:

Antonín Martínek, foto: autorka

"Samozřejmě s nadšením. To nadšení bylo tentokrát oprávněné, protože tentokrát jsme tomu věřili. Takže mně se podařilo už na začátku r. 1990 přijet do republiky, poprvé od r. 1967. Samozřejmě jsme byli amnestováni, protože poté, co jsem se nevrátil z Kanady ze služebního pobytu, byl jsem odsouzen do vězení na dva a půl roku. Tento trest byl i předchozí vládou prominut ještě před listopadem 1989. Takže jsem vlastně využil první příležitosti, kterou jsem měl k návštěvě tehdejšího Československa."

Věřil jste, že se toho dožijete?

"Nevěřil. Ne! Po tolika letech a po tolika pokusech, zevnitř i zvenku, jsem já právě tak jako celá řada mých známých ztrácel jakoukoliv naději. Nicméně když se situace na podzim r. 1989 začala přiostřovat... Ona ve vás ta jiskřička naděje nikdy nezhasne. Tak jsme si říkali, že tentokrát se možná něco povede."

Kde jste to sledoval? Vysílala o tom třeba kanadská televize?

"Ano, vysílala. Tisk, televize, všechna média tomu věnovala pozornost, protože nakonec se to netýkalo jenom tehdejšího Československa. To bylo zhroucení Berlínské zdi, východní Němci, Poláci, Češi, Maďaři. To byla velká událost, nepochybně."

Rozhovor s exulantem Antonínem Martínkem z Kanady si poslechněte v sobotní rubrice Češi v zahraničí. Antonín Martínek je významný vysokoškolský pedagog. Za svou pomoc českým univerzitám získal letošní cenu Gratias agit.