Jaká byla československá reakce na maďarské povstání?

Budapešť 1956, foto: ČTK

Maďaři si v těchto dnech připomínají padesáté výročí povstání proti komunistickému režimu a proti sovětskému vlivu v zemi. Jak na maďarské události reagovala československá oficiální politika a jak běžní občané? To se dozvíte z přípěvku Martiny Lustigové.

Budapešť 1956, foto: ČTK
Komunistická strana Československa byla začátkem roku 1956 zaskočena Chručšovovým tajným projevem na XX. sjezdu KSSS a odhalením Stalinových zločinů. Uvnitř strany se okamžitě vzedmula opoziční vlna, která požadovala odsouzení politických procesů v Československu. Jak upozorňuje historik Vladimír Nálevka, komunistickému vedení přišly v této souvislosti vhod polské a maďarské události: "Právě s poukazem na události především v Maďarsku, s poukazem na tzv. kontrarevoluci, byly zastaveny i ty dosavadní, nesmělé destalinizační procesy. Například právě pod dojmem XX. sjezdu KSSS bylo připraveno propouštění politických vězňů. Těch bylo v československých věznicích ještě 11 tisíc. A právě po událostech v Maďarsku 19. listopadu 1956 generální prokuratura nařídila nepropouštět politické vězně. Takže k určité nápravě došlo až v roce 1960, kdy byla vyhlášena celková amnestie."

Poté, co sovětské vedení rozhodlo o realizaci akce Vichr, tedy druhé intervence, která začala 4. listopadu, si Chruščov pozval vedení spřátelených stran k jednání. "Antonín Novotný jako vůdčí představitel KSČ odjížděl do hlavního města Sovětského svazu s návrhem na vytvoření československého dobrovolnického sboru, který se měl po boku sovětské armády účastnit oné intervence. Chruščov to ovšem odmítl a od Československa pouze požadoval, aby uzavřelo dosud v podstatě prostupnou československo-maďarskou hranici." Vojska na území Slovenska byla uvedena do pohotovosti. Hraniční linie se neprodyšně uzavřela.

Maďarské události byly v příštích dnech komunistickým režimem propagandisticky zneužívány. Navzdory masivní propagandě se ale u československé veřejnosti objevily sympatie s maďarským hnutím. A překvapivě také v armádě.

Foto: ČTK
"Jedenáct důstojníků bylo ještě v listopadu zbaveno svých hodností, protože buď nesouhlasili se zásahem sovětské armády nebo vyjádřili tím či oním způsobem sympatie s maďarskými povstalci." V celé společnosti bylo jen do 5. listopadu podáno 655 trestních oznámení na lidi, kteří nějakým způsobem sympatizovali s maďarskou revolucí.

Po krvavém potlačení maďarské revoluce bylo Československo požádáno o poskytnutí hospodářské pomoci. "Jen v listopadu šlo do Maďarska zboží, především potraviny, zhruba za 90 milionů tehdejších korun." Pomoc pokračovala i nadále, protože maďarské vedení potřebovalo ve společnosti alespoň částečně otupit hrot nespokojenosti.

Úzká spolupráce Československa a Sovětského svazu vůči Maďarům se projevila ve zhoršení vztahů mezi Maďary na jedné straně a Čechy a Slováky na straně druhé. "Ve zprávách československých diplomatů, organizátorů oné hospodářské pomoci či dopisovatelů čteme, že se po Budapešti raději pohybovali ve vozech pod vlajkou Červeného kříže než pod československou vlajkou, neboť Čechoslováci zde byli víceméně oprávněně obviněni z toho, že vlastně jsou jediní ve střední Evropě, kteří výrazně podpořili Sověty při agresi vůči revoluci," uzavírá své vyprávění historik Vladimír Nálevka.