Jaký byl prezidentův novoroční projev?

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK

Prezident Václav Klaus ve svém novoročním projevu vyzval občany, aby přišli k volbám. V tradičním poselství také kritizoval přebujelou byrokracii a nadměrné množství zákonů. Komentátoři i politici Klausův projev hodnotí jako vyvážený a nekonfliktní. K některým bodům prezidentova novoročního poselství se vrací Martina Lustigová.

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Lídři parlamentních stran nemají k prezidentovu projevu zásadní výhrady. Ocenili, že prezident vyzval lidi k účasti ve volbách a k odpovědnosti za vlastní život. Také podle komentátorů byl prezidentův projev střízlivý a vyvážený. Prezident ale podle nich neřekl nic nového ani překvapivého. Proč byl projev tak umírněný? To je otázka pro politologa Jana Bureše: "Václav Klaus začíná do značné míry proměňovat své postavení ve funkci do pozice víceméně pasivního prezidenta, který v rámci svých pravomocí nechce příliš vybočovat. Ukazuje se, že v politické vřavě začíná ustupovat do pozice pozorovatele dění a zprostředkovatele některých řešení. Bylo to, myslím, vidět v tom, když prohlásil, že od prezidenta nelze očekávat nějaké náznaky preferencí pro voliče." Jan Bureš v projevu viděl také vzkaz, že prezident bude respektovat výsledky voleb, i kdyby měl například jmenovat vládu sociální demokracie podporovanou komunisty.

Politici i komentátoři ocenili prezidentovu výzvu, aby lidé přišli k volbám. "Myslím, že poukaz, aby lidé přišli, je přesně to, co se od prezidenta očekává. Bez ohledu na to, koho budete volit, přijďte k volbám, protože to je jeden z mála prostředků, jak můžete politiku ovlivnit," soudí Jan Bureš. Komentátor Ondřej Neff ovšem upozorňuje, že podobný apel se ve volebním roce objevuje v prezidentských projevech pravidelně: "Každý odpovědný člověk, zejména na takto vysoce umístěné pozici, musí nabádat občany, aby šli k volbám. Je velmi dobře, že prezident, který má takovou vážnost veřejnosti, jako si ji v relativně krátkém čase vybudoval prezident Václav Klaus, této své autority k takovému apelu využil."

Prezident Václav Klaus, foto: ČTK
Ondřeje Neffa na prezidentově projevu zaujalo i upozornění, že každý třetí den vzniká nový zákon. Prezident to považuje za zužování prostoru pro svobodné jednání a podnikání lidí. "To pozastavení se nad vysokým počtem přijímaných zákonů souvisí s Klausovou koncepcí méně výrazného, méně poručnického státu, který má spíš udávat směry a vymezovat mantinely, než aby zákonným způsobem určoval, jak mají být hluboké lžíce ve veřejných jídelnách," uvedl v rozhovoru pro Radio Praha Ondřej Neff. Na zajímavý paradox ale upozorňuje Jan Bureš. Podle něj je tato myšlenka v rozporu s klasickou představou liberalismu, ke které se jinak Václav Klaus hlásí. "Klasičtí liberálové jasně vycházejí z toho, že základem demokratického a svobodného státu je právní řád, tedy jasné a přehledné zákony. A když Václav Klaus kritizuje snahu vlády a vládní koalice, aby tady byly jasné zákony, které vymezují prostor pro pohyb občanů, je to do určité míry paradox, protože zákony jsou přijímány demokratickým způsobem. Nejde o žádné totalitní nebo nedemokratické zákony. Není to úplně v souladu s tím, co by měl říkat klasický liberál. Myslím, že je to spíš takový boj s vládou. Je to určitá snaha ukázat, že v případě vlády ODS by to bylo jinak," doplňuje Jan Bureš. Komentátoři ovšem vesměs soudí, že prezidentův projev byl nadstranický. Právě proto byl ale podle některých z nich také prázdný.