Janské Lázně - jediné lázeňské středisko na české straně Krkonoš
Jediným lázeňským střediskem na české straně Krkonoš jsou Janské Lázně. Věhlas si město získalo léčbou stavů po dětské obrně. Díky lanovkám, vlekům a lyžařským tratím se pak Janské Lázně staly druhým nejlépe hodnoceným lyžařským střediskem v Česku. Vydáme se k pramenům, na sjezdovky i na Zvonkovou cestu.
Podle kronik byl teplý pramen objeven Janem z Chockova. Nebyl to žádný lékař, ale zbrojnoš rytíře Albrechta z Trautenberku a údajně se tak stalo 6. června roku 1006.
"Putovali tu nějací zbrojnoši a lovci a našli v lese pramen, který byl zvláštní tím, že se z něho kouřilo a že v zimním období nezamrzal,"
"V té době si nedovedli spoustu věcí vysvětlit a prohlásili ten pramen za zázračný. Vtip je v tom, že pramen je trošku termální. Má 27 nebo 29 stupňů Celsia. Později se zjistilo, že voda má léčivé účinky. Když si tam zranění máčeli končetiny, tak zjistili, že se rychleji hojí. Pramen byl prohlášen za svatý a byla tam vybudována kaplička zasvěcená svatému Janu."
Kde jsou prameny dnes?
"Používají se dva. Je jich tu víc, ale dva jsou využitelné a jsou schované v budovách objektů, takže je není možné normálním způsobem vidět. Lázeňská klientela jsou lidé na vozících nebo lidé těžce se pohybující."
"Je to odvozeno od kaple, která byla zasvěcená sv. Janu. Původně to byl název německý, jako ostatně víc názvů tady tady v tomto regionu a od toho českým překladem vznikly Janské Lázně."
Termální voda se zpočátku využívala ryze prakticky. Sloužila totiž k pohonu vodního kola, které uvádělo v činnost hamr na železnou rudu. Ke koupelím se začala používat až ve 14. století. Tehdy majitel panství Zilvar ze Silbersteinu nechal zřídit primitivní lázeňské zařízení pro potřeby svého rodu. Byla to dřevěná budova nad pramenem. Po Bílé hoře panství krátce patřilo Albrechtovi z Valdštejna, později Schwarzenbergům. Právě příslušník tohoto rodu kníže Jan Adolf dal u lázeňského pramene postavit nové budovy a pověřil doktora Hettmayera sepsáním pojednání o účincích lázeňského pramene. Začátkem 19. století koupila lázně obec a ty se proslavily léčbou stavů po dětské obrně.
"Závody proběhly od 4. do 14. února v roce 1925. Byl to rok po prvních zimních olympijských hrách v Chamonix ve Francii a rok na to se pořádaly mezinárodní závody s účastí lyžařů z Norska, Švýcarska, Německa, Rakouska a jiných zemí. Češi tady sklidili obrovské úspěchy. Bylo to dáno tím, že jich jako domácích přišlo na start víc. Takže s výjimkou jednoho Švýcara a jednoho Nora měli všechny medaile, které tady byly. A v čem se závodilo? V běhu na 18 kilometrů, v běhu na 50 kilometrů, ve skoku na lyžích a potom v tzv. kombinaci. To byl běh a skok na lyžích dohromady."
Na své si dnes v Janských Lázních přijdou lyžaři i snowboardisté. Turisté se mohou svézt i na vrchol Černé hory. Za 80 let sem vede už třetí lanovka. A stejně jako v roce 1928 drží i současný Černohorský Express český primát. Od srpna 2006 má nová lanová dráha jako jediná v zemi osmimístné kabiny. Při pohodlném nastupování dokáže převézt patnáct stovek cestujících za hodinu. Trasu dlouhou 2303 metrů s výškovým převýšením přes půl kilometru překoná za necelých sedm a půl minuty.
Lanovka dostala ke svému osmdesátému výročí i malý dárek. Lanovkář a vlekař Martin Maloch vytvořil model původní lanovky v měřítku 1:45. A místní tam poznávají i bývalé pracovníky. Po silnici na Hoffmannovu boudu se na modelu kodrcá terénní vozidlo a připomíná událost z prosince roku 2006, kdy auto u horní stanice lanovky beznadějně zapadalo sněhem. Aby tu nezůstalo do jara, tak jej lanovkáři zavěsili pod kabinu a bezpečně svezli dolů do Janských Lázní.
Jak připomíná Petr Hynek ze společnosti, která provozuje Skiareál na Černé hoře, na své si tu přijdou i sáňkaři. Z Černé hory totiž vede přírodní dráha.
Vychutnávat zimní i letní radovánky jezdí do Janských Lázní zhruba 50 procent Čechů a 50 procent cizinců, zejména Poláků, Holanďanů a Němců.
Foto: Kristýna Maková
