Japonci chtějí s českými firmami spolupracovat na třetích trzích
Ze čtyřdenní návštěvy Japonska se v závěru minulého týdne vrátil prezident Václav Klaus. V jeho novinářském doprovodu byl i náš kolega z Radiožurnálu Jaromír Marek. Milena Štráfeldová se ho zeptala, jaké byly hlavní zastávky prezidentovy cesty:
Prezidenta Václava Klause na cestě doprovázela skupina českých podnikatelů. Mělo to nějaký konkrétní dopad na rozvoj česko - japonských hospodářských vztahů?
"To je složitá otázka. Podnikatelé nepřivezli žádné konkrétní kontrakty. Česko - japonské hospodářské vztahy jsou velmi specifické, vzájemný obrat je velmi nevyrovnaný v neprospěch České republiky. Ten důvod je jednoduchý, jsou tu obrovské japonské investice do českého prostoru. Během posledních několika let nejvíc japonských investic do střední Evropy mířilo do České republiky, ať už je to automobilka Toyota, nebo další a další velké investiční celky. V tomto nemůže česká ekonomika konkurovat. Byť za poslední dva roky se export do Japonska zdvojnásobil, je ten převis obrovský. Takže se tam hovořilo o některých formách možné spolupráce s japonskými firmami, spíš ale zaměřené na třetí trhy. Byla tam řeč o takových moderních technologiích, jako je třeba nanotechnologie, farmaceutický průmysl a podobně. Ale ani sami čeští podnikatelé nemají příliš velké iluze, že by mohli pronikat nějak masivně, ať už se zbožím nebo technologiemi, na japonský trh, který je velmi náročný."
Potkali jste se s nějakými Čechy, kteří tam žijí?
"Potkali jsme se s Čechy žijícími v Tokiu. Jsou to většinou studenti, kteří tam studují japonštinu nebo některé technické obory. Pak jsou to hudebníci, kteří žijí a pracují v Tokiu, a v neposlední řadě to jsou podnikatelé, zástupci většinou japonských firem, působících u nás, kteří jsou v Japonsku na stážích. Čechů v Tokiu, co jsem slyšel, žije asi kolem sta, sto padesáti."
Co pro vás osobně byl nejzajímavější zážitek z Japonska?
"Co považuji za skutečně velký zážitek, byla návštěva císařského paláce, kde jsem měl možnost dostat se do míst, kde vzápětí probíhal oficiální oběd. Je to pochopitelně místo, kam se ani běžný Japonec nikdy ve svém životě nepodívá. A málokdy na několik metrů vidí i císaře. To je určitě zaznamenání hodný zážitek. A potom se mi podařilo přesvědčit sebe sama, vstát ve čtyři hodiny ráno a jít se podívat na vyhlášenou rybí burzu, kde se draží v obrovských halách tisícovky tuňáků a dalších velkých ryb. To je velmi vzrušující a zajímavá atmosféra."