Japonci chtějí z Žatce zaplavit evropský trh s televizory

Žatec

Žatec se zřejmě stane největším českým centrem elektrotechnického průmyslu. Do zdejší průmyslové vstoupily japonské firmy Hitachi, Panasonic a Toshiba. Vyrábět se zde mají televizory s LCD a plasmovou obrazovkou pro celou Evropu. Japonci chtějí zaplavit těmito výrobky trh už před příštími Vánocemi.

Žatec
Bývalé velké vojenské letiště u Žatce se před lety proměnilo na průmyslovou zónu. Minulý měsíc ji odborná porota zvolila za zónu s největším společenským přínosem. Proč? Stavět tu začaly své továrny japonské společnosti Hitachi a IPS Alpha, což je konsorcium, které vedle Hitachi tvoří i další známé japonské firmy Panasonic a Toshiba. Práci zde najde zhruba 4000 lidí. O hledání strategického investora pro žateckou průmyslovou zónu se mluvilo už delší dobu. Podle Alžběty Honsové z vládní agentury Czechinvest se dá říci, že tento záměr se podařil.

"Obě společnosti splňují předpoklady kladené na strategické investory, jak o nich většinou mluvíme. To znamená, že to jsou firmy které vytvoří více než tisíc pracovních míst a je u nich velký předpoklad, že pomohou významným způsobem ovlivnit ekonomický vývoj celého regionu."

Celkové investice v zóně mají přesáhnout pět miliard korun. Ještě letos v květnu se objevily spekulace až o 30 miliardách a spekulovalo se také o deseti tisících lidí. Alžběta Honsová říká, že výše investice je v souladu s tím, co se očekávalo, a uvádí rovněž na pravou míru spekulace o počtu zaměstnanců.

"Těch čtyři tisíce lidí je v podstatě číslo platné pro obě továrny. Pokud se spekulovalo o čísle deset tisíc, jde o počet lidí v návaznosti na tuto investici, to znamená v návazných službách firem z daného regionu a v dalších podnikatelských příležitostech, které vzniknou."

Dostanou ale příležitost také české subdodavatelské firmy? Například jihokorejská automobilka Hyundai, které staví továrnu v severomoravských Nošovicích, si s sebou do Česka přiváží i některé korejské subdodavatele. V případě žatecké průmyslové zóny by prý ale Češi neměli přijít tak zkrátka.

"V případě elektronického průmyslu není tak velká provázanost, jako třeba v automobilovém průmyslu. Je samozřejmě možné, že budou některé celky a moduly odebírat od svých dodavatelů. Ostatně celé konsorcium IPS Alpha je založené na dodavatelském řetězci. To znamená, že jedna továrna bude od druhé odebírat součástky nebo moduly. Nicméně nehrozí to, že by tyto firmy nevyužívaly české dodavatele. Naopak má to pro ně časové a zejména ekonomické výhody."

Pro Česku má zase jednu významnou výhodu japonská investice v Žatci. Jde o investici do moderní mikroelektroniky, což by mohlo časem snížit podíl automobilek, které se v poslední době staly hlavními tahouny české ekonomiky. Nicméně Alžběta Honsová připomíná, že občas zmiňované obavy z přílišné a tudíž rizikové závislosti na automobilkách nemají opodstatnění.

"Jsme samozřejmě rádi, že se daří získávat velké investory i z jiného než automobilového sektoru. Určitě to má význam v zemi, která je v podstatě na prvním místě v Evropě co se týče koncentrace automobilového průmyslu. Na druhou stranu je automobilový průmysl dlouhodobě nejprogresivnějším sektorem na celém světě. Přirozeně tedy nejvíce projektů se generuje z tohoto sektoru. Výhodou automobilového sektoru je také to, že v sobě zahrnuje spoustu podsektorů. Není to jenom výroba automobilů jako takových. Zahrnuje třeba i plastikářský nebo textilní sektor."

Vraťme se ale do žatecké průmyslové zóny. Obě japonské společnosti chtějí spustit výrobu nejpozději do roka. Kapacita továren má stačit pro celou Evropu. V současné době už Japonci naplno rozjíždějí nábor zaměstnanců. Do konce roku je cílem získat 150 lidí vyššího a středního managementu, kteří pak absolvují školení v Japonsku. Od ledna příštího roku přijdou na řadu dělníci - operátoři. Najít čtyři tisíce nových zaměstnanců ovšem představuje nebývalý jednorázový požadavek na místní trh práce. A to i v regionu, který trpí jednou z největších nezaměstnaností v Česku. Starosta nedalekých Loun Jan Kerner upozorňuje na dva problémy.

"Je otázka, jak moc se lidem vyplatí tam pracovat. Dá se to ovlivnit dvěma faktory. Jednak výší mezd, záleží tedy na tom, jak dobře budou zaměstnavatelé platit. To je potřeba si říci na rovinu. Jednak záleží na to, jak vysoké budou sociální dávky. Pokud zůstanou nastavené tak, jak jsou dnes, a pokud si zaměstnavatelé budou představovat, že lidé se pohrnou do práce na třísměnný provoz za deset tisíc korun, tak budou problémy se sháněním zaměstnanců. Tyto dva parametry se ale mohou změnit. Věřím, že zaměstnavatelé budou dostatečně velkorysí, co se týče výšky mezd. Také věřím, že se něco stane se sociálním systémem, který dnes dostal spoustu lidí do pasti, že se jim prostě nevyplatí chodit do práce."

A co když Japonci neseženou v regionu dostatek vhodných pracovníků? Vezmou si Louny příklad třeba z Kolína, kde město nechalo kvůli automobilce TPCA postavit stovky obecních bytů pro zájemce o práci třeba až ze severní Moravy? Jan Kerner tvrdí, že touto cestou nepůjdou.

"Osobně nepovažují za správný postup, který zvolil Kolín, tedy, že se se státní dotací budují horem pádem kvanta obecních bytů. Myslím, že bydlení je individuální statek, který si má člověk zajistit sám. Když mu zaměstnavatel dá solidní plat, může si vzít hypotéku, půjčit si, a koupit byt nebo postavit dům. Je to ale právě o výši toho platu."

A na čem staví Japonci svou optimistickou vizi, že novými televizory z Žatce zaplaví Evropu? Předpokládají, že v souvislosti s rozšiřováním digitálního vysílání vzroste v Evropě poptávka po televizorech s plochou obrazovkou na 20 milionů kusů ročně.