Jára Cimrman se zvěční na Sibiři

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Jára Cimrman, tento všestranný český génius, vlastenec a světoběžník, se oficiálně zapíše do map ruské Sibiře. Bude po něm pojmenována dosud anonymní 3600 metrů vysoká hora v pohoří Altaj, poblíž kazašsko-čínsko-mongolské hranice. Křest velikánu provede v létě po dohodě s ruskými úřady horolezecká expedice, ve které budou například někteří členové Divadla Járy Cimrmana, nejznámější český horolezec Radek Jaroš, čínský kuchař a možná i pražský primátor Pavel Bém. Zároveň by ale expedice chtěla přispět k reálnému naplnění jiného snu českého velikána - vybudování domu pro přestárlé umělce. Více se dozvíte od Zdeňka Vališe.

Václav Kotek,  foto: Autor
Akci organizuje občanské sdružení Expedice Altaj - Cimrman a Nadace Charty 77. Angažuje se v ní ale i řada dalších subjektů, například Hospodářská komora České republiky, Media Faktory, Česká pošta, PPF. Mediálním partnerem jsou i Český rozhlas, Česká televize a agentura Faktum Invenio. Cíl expedice je jasný: dobytí dosud nepojmenované hory, pokryté ledovcem, její slavnostní pojmenování po Mistrovi na Cimrmanovu horu a vybudování důstojné schránky, do které bude uložena národní pamětní vrcholová kniha. Mimochodem, jak zjistili cimrmanologové, sám Jára Cimrman hodlal stejnou horu zdolat už někdy v roce 1905. Vracel se tehdy jako válečný zpravodaj Národních listů z rusko-japonské války pěšky přes Altajské pohoří. Dostal se ale jen k úpatí hory a na druhý pokus už mu nezbyl čas. Možná mu už také docházely finanční prostředky. To by ovšem neměl být případ letošní expedice. Tu mají financovat hlavně sponzoři. Navíc ale byla 1. března vyhlášena také celonárodní veřejná sbírka Národ tobě, Járo Cimrmane. Většinu takto získaných peněz by pak organizátoři chtěli věnovat na konto projektu Dům čtyř múz. Tam se shromažďují prostředky na vybudování penzionu pro výkonné umělce, kteří se kvůli pokročilému věku či zdravotním komplikacím ocitli v kritické životní situaci.

Evžen Hart,  foto: Autor
"Sponzoři by nám měli pokrýt základní náklady, abychom příliš nečerpali ze sbírky a zbylo tak na múzy."

Říká Václav Kotek, herec, ředitel Divadla Járy Cimrmana a šéf expedice. Garantem toho, že vybrané prostředky sbírky budou řádně využity v souladu se zamýšleným cílem, je Nadace Charty 77. Ostatně vybudování právě takového domu pro přestárlé umělce bylo jedním z neuskutečněných snů Járy Cimrmana. Místopředseda správní rady nadace Evžen Hart si v této souvislosti poněkud zavtipkoval.

"Nechci, aby to vyznělo neuctivě, ale vzhledem k věkovému průměru souboru Divadla Járy Cimrmana je ta otázka nanejvýš aktuální."

Zdeněk Svěrák,  foto: Autor
A co na to říká Zdeněk Svěrák?

"Ta myšlenka je mi velice blízká. Jako přestárlý umělec to samozřejmě budu podporovat."

Pak už ale Svěrák s vážnou tváří dodává.

"Mám třeba pořád v paměti, jak skončila předválečná filmová hvězda Nataša Gollová, jestli si na ní vzpomínáte. To byla ženská, ke které se vzhlíželo jako ke hvězdě. A její konec byl tak smutný. Opuštěná. Takové lidi by takové konce prostě potkávat neměly."

Národ může sbírku podpořit zakoupením certifikátů, grafických listů ve stylu starých rakouských cenin a v hodnotě od 200 do 10.000 korun. Každý přispěvatel se může rovněž podepsat na kupon, který je součástí certifikátu. Jeho jméno pak bude vloženo do dvou pamětních knih. Ta česká bude umístěna v archivu Divadla Járy Cimrmana a ruskou vynese expedice na vrchol Cimrmanovy hory a uloží ji tam do schránky. Certifikáty na nižší částky jsou nyní v prodeji ve vybraných pobočkách České pošty. Certifikáty na vyšší částky bude elektronicky nabízet podnikatelům Hospodářská komora. Co vlastně spojuje české podnikatele s Cimrmanem? To už je otázka pro prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka.

Jaromír Drábek,  foto: Autor
"Myslíme si, že ještě existuje řada neznámých objevů Járy Cimrmana z teorie ekonomie. Chtěli bychom právě spoluprací, tím, že Hospodářská komora bude distribuovat certifikáty, přispět i k objevování toho, co Jára Cimrman objevil."

Vraťme se ale úplně na začátek. Pozoruhodné je, že nápadem pojmenovat po českém velikánovi bezejmenného velikána v pohoří Altaj nepřišel nikdo z věhlasných cimrmanologů, ale ruský lékař Sergej Šajchislamov. Ten nyní žije a podniká v Českých Budějovicích. Zná to však dobře na Sibiři, odkud pochází. S úřady Altajské republiky také celou záležitost předběžně domluvil. Doktor Šajchislamov se přiznává, že Cimrmana zbožňuje a právě přes něj se také naučil česky.

Sergej Šajchislamov,  foto: Autor
"Doopravdy jsem se učil česky podle jeho her a představení. Právě když člověk studuje nějaký cizí jazyk, je lepší mít nějaká témata, zájmy. Proto mě čeština šla dost hladce."

A jak to tedy bude s úředním povolením expedice a s oficiálním uznáním Cimrmanovy hory? Evžen Hart z Nadace Charty 77 tvrdí, že žádné překážky by se už neměly vyskytnout.

"Je to povoleno Vysokohorskou federací Altajské republiky. Po nahlášení k nim to bude zaneseno do ruského registru. V druhé fázi máme ambici požádat parlament Altajské republiky, aby zvláštním zákonem pojmenoval horu po Járovi Cimrmanovi. Pak by musel být takto označován ten vrchol i na mapách."

Po odborné stránce expedici povede nejznámější český horolezec Radek Jaroš. Ten má za sebou už pokoření sedmi osmitisícovek, včetně Mount Everestu. Bezejmenná hora v Altaji je vedle nich jen takový kopeček. Radek Jaroš ale říká, že podcenit se nesmí žádná hora, ani třeba Sněžka. Proto si velice cení, že ho organizátoři expedice oslovili.

Zdeněk Svěrák,  foto: ČTK
"Jsem strašně rád, že mě oslovili, že je to i na základě výsledků, které mám. Pro mě je velká čest s nimi spolupracovat, je to také rozšíření obzoru."

Mají už cimrmanologové nějakou představu o tom, jak oslaví okamžik pokoření altajského velikána? Secvičí si pro tuto příležitost nějakou etudu? Podle šéfa expedice Václava Kotka je to zatím ve stádiu úvah.

"Předpokládám, že bychom mohli sestavit nějaký živý obraz. To jsme ale zatím neřešili. Velkým aktem by samozřejmě mělo být uložení vrcholové knihy se jmény přispěvovatelů sbírky Národ Tobě, Járo Cimrmane, aby tam byla zachována navěky."

Chybět při tom ovšem bude Zdeněk Svěrák. Ten prý je raději na své chalupě, než na Sibiři.

Zleva: Sergej Šajchislamov,  Radek Jaroš,  Vojta Kotek a Zdeněk Svěrák,  foto: ČTK
"Já se té horolezecké výpravy nezúčastním, protože jsem člověk pro nižší nadmořské výšky. Strávím léto ve výšce asi 500 metrů. Ale Láďa Smoljak, to je nadšenec. Ten rád cestuje a výpravy se zúčastní."

Kvůli tomu se nechal i operovat?

"No, on chce být v létě fit, protože to musíte být v pořádku. Tak podstoupil operaci."

Po celou dobu expedice bude také vznikat televizní dokument o hledání stop Járy Cimrmana na Altaji i o průběhu expedice samé. Natočí ho Vojta Kotek, syn Václava Kotka, rovněž herec. Česká televize jej odvysílá v rámci oslav 40. výročí Divadla Járy Cimrmana letos na podzim.