Je 1. máj lásky čas?

Svátek práce se u nás už téměř pravidelně stává dějištěm tvrdých střetů pravicových a levicových extremistů. Proč se tak děje? S touto otázkou jsem se obrátil na politologa Jana Bureše z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Foto: ČTK

"Já myslím, že to je především otázka snahy zviditelnit se. Ale samozřejmě také je to otázka, dokonce bych snad řekl přirozeného vývoje, kdy myšlenky, které jsou prezentovány prvním májem a také levicovými politickými stranami, jsou do jisté míry trnem v oku těm pravicovým extremistickým skupinám, protože když si vezmete celé hnutí, například i nacistické, tak otázky boje za práva zaměstnanců a podobně byly spíše ztotožňovány s levicí a byly do značné míry považovány za snahu komunistů nebo levice vůbec uchopit vládu. Takže tyto myšlenky mohou být pro pravici do značné míry stále provokativní, a to potom vyvolává určité protireakce pravicových sil. Já si ale skutečně myslím, že v případě těch českých protestů a bojůvek, které jsme viděli 1. května, je to především otázka sebeprezentace těchto hnutí."

Prvomájové akce extremistů jsou náročnou zkouškou pro speciální pořádkové jednotky policie. Jejich letošní zásah se zdál být úspěšný - velké bitky se nekonaly, počet zraněných je poměrně nízký, stejně jako materiální škody. Změnily se podle Vás nějak zásadně policejní metody?

Foto: ČTK

"Těžko říct, jestli se změnily policejní metody. Samozřejmě tak, jak byl ten zásah prezentován, se může zdát být úspěšným. Mne ale na něm překvapila jedna věc, a totiž to, že všechna média informovala o tom, že na těch demonstracích v Praze byli důsledně zatýkáni pouze představitelé levicových, ať už anarchistických nebo socialistických skupin, a naopak policie byla prezentována jako ta, která důsledně hájila právo nacionalistických, pravicových a extremistických skupin na pokojné předvedení své demonstrace. To mě trochu zarazilo, protože si myslím, že z hlediska budoucího politického vývoje jsou ty pravicové extremistické skupiny daleko nebezpečnější než anarchisté."

Nemůže to míst souvislost s tím, že některé průzkumy uvádějí, že mnozí policisté jsou poměrně radikálně naladěni?

"Ano, já jsem o tom stoprocentně přesvědčen, že to tak je, protože obecně je známo z delší i blízké minulosti nejenom v České republice, že příslušníci policie jsou většinou sympatizanty nebo přinejmenším vlažnými sympatizanty pravicových skupin, nikoliv těch levicových. A to, že ta demonstrace byla z hlediska pravicových skupin oficiálně povolena, nemůže být podle mého názoru základním vodítkem k tomu, aby policisté rozlišovali, koho mohou zatýkat a koho nemohou.

Foto: ČTK

Oni mají především za povinnost sledovat a poslouchat výkřiky a výroky všech stran a zatýkat pouze toho, kdo se dopouští překročení zákona, Ústavy nebo Listiny základních práv a svobod. A to jsem přesvědčen, že se stalo i ze strany těch pravicových extremistů a nebylo vůči nim zakročeno."

Říká se, že první květnový den je zahájením času lásky, že každá žena by tento den měla být políbena pod rozkvetlým stromem. Není taková představa vítání máje příjemnější?

"Určitě je pro většinu veřejnosti, která je unavená nebo znechucená politikou. Je to samozřejmě daleko přijatelnější interpretace prvního máje. Já si ale přece jenom myslím, že i v důsledku všech těch sociálních změn, kterými naše společnost prochází, i v souvislosti s globalizací a podobně, kdy se ukazuje, že práva zaměstnanců nejsou vždycky úspěšně hájená, že přece jenom by měl ten 1. máj zůstat v pozornosti a v očích veřejnosti i jako svátek, který se snaží upozornit na to, že v této společnosti sou lidé, jejichž práva jsou občas pošlapávána, a že tedy je potřeba nad tím bdít, mít oči na pozoru a sledovat, jakým způsobem, se například pracovní práva zaměstnanců vyvíjejí."