Je výstavba dvou jezů na Labi ekologickou investicí?

Labe

Na pořadu dne je využití českých vodních toků k dopravě. Je to levný, mezinárodními smlouvami o svobodném přístupu k moři chráněný dopravní koridor, který se dosud v České republice příliš nevyužívá. Chybí totiž jezy schopné zvýšit v případě potřeby hladinu řeky a regulovat tak její splavnost. Ministerstvo životního prostředí je z vládních rezortů jediný, který se staví proti. Ve hře jsou totiž podle něj ještě jiné než ekonomické hodnoty: dosud neporušená krajina a vzácné biotopy. Spor přiblíží Vilém Faltýnek.

Podle analýzy Svazu dopravy ČR je vodní doprava patnáctkrát ekologičtější než silniční a třikrát šetrnější než železnice. Budování jezů je tedy podle Svazu de facto ekologickou investicí. Ovšem zájmem Svazu dopravy ČR není ekologie, ale budování nových dopravních cest. Dopravci proto současně cennost přírodních lokalit na březích řeky zpochybňují: k ohrožení přírody podle Miroslava Šefary ze Svazu dopravy ČR výstavbou jezů prakticky nedojde: "Já o žádném ničení přírody nevím. To, že vozíme milión tun po vodě, znamená, že nevyjíždí ročně desetitisíce kamionů na silnici, ergo my v této chvíli šetříme životní prostředí."Šefara je rovněž členem představenstva Československé plavby labské.

Mluvčí Ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová vysvětluje, jaké konkrétní škody jezy mohou podle ochranářů způsobit: "Z posledního úseku řeky, který je do značné míry ještě přírodní, by se stal v podstatě kanál. Výstavbou těch jezů se totiž změní rychlost proudění, zaniknou lokální rozdíly mezi tůněmi, slepými rameny a rychle tekoucí vodou, i rozdíly ve výšce hladiny v průběhu roku, a tím bude odstraněna dynamika té řeky. A na takové kolísání hladiny jsou vázána nejrůznější společenstva rostlin a živočichů a téměř tři desítky z nich jsou kriticky ohroženy. Je mezi nimi třeba bobr, orel, ledňáček, nebo rostlina drobnokvět pobřežní."

Jak upozornil v úterý starosta Děčína Ladislav Raška, pokud by se Labe v budoucnu nevyužívalo jako dopravní koridor, mělo by to s tím například jejich město ekonomické a sociální problémy. "Děčín má celou řadu překladišť, která se zabývají přepravou zboží, a je mi jasné, a vám doufám taky, že tyto podnikatelské subjekty, které jsou úzce spojeny s vodou a s přepravou, by v podstatě podnikatelsky musely skončit. To by pro nás znamenalo velký nárůst nezaměstnanosti a řešení problémů, co s těmi lokalitami, ať už uvnitř nebo vně katastrálního území města," uvedl starosta Děčína.

Labe
Existují alternativy? Miroslav Šefara tvrdí, že výstavba jiných dopravních cest, například zplavnění Moravy, by poškodilo životní prostředí mnohem víc: "Alternativa šetrnější k životnímu prostředí neexistuje. Naopak ten z Německa avizovaný nárůst dopravy bude znamenat, že buď se bude muset stavět nové železniční propojení ve čtvrtém transevropském koridoru, což znamená tunel pod Krušnými horami, a nebo se budou muset stavět další dálnice. A jedna i druhá varianta je daleko drastičtější k přírodě než ta, kterou prosazujeme my."

Je skutečně potřeba říčního kanálu tak naléhavá? Mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová tvrdí, že využití a rentabilita investic na Labi nebude taková, jak zástupci Svazu dopravy tvrdí: "Rentabilitu výstavby jezů zatím nedoložily žádné relevantní údaje. Studie NKÚ se vyjádřila, že ta stavba je ekonomicky nerentabilní a že je nepravděpodobné, že by se po této vodní cestě vozily ty předpokládané objemy, podobně se vyjádřila i Světová banka, a Svaz dopravy ČR nedoložil, že by tomu bylo jinak."

O výstavbě jezů měl s konečnou platností rozhodnout kabinet na středečním zasedání. Na žádost ministra životního prostředí Libora Ambrozka bylo nakonec hlasování odloženo. Ambrozkovi se nelíbí výsledek práce speciální komise, která měla vládě doporučit další postup. Jejich dokument - výstavbu jezů doporučující - je podle Ambrozkova úřadu zavádějící a nereflektuje připomínky ekologů.