Rejdaři chtějí kompenzace za nesplavné dny na Labi

Rejdaři žádají kompenzace za nesplavné dny na Labi. Podle českých rejdařů je totiž situace v nákladní vodní dopravě v Česku dlouhodobě neudržitelná. Vadí jim zejména to, že není zajištěno celoroční splavnění Labe. Výstavba vodního díla v Děčíně, které by splavnost zajistilo, bude ale trvat ještě nejméně deset let. Rejdaři proto po vládě požadují finanční kompenzace, aby nemuseli s vodní dopravou skončit. Ministerstvo dopravy tvrdí, že kompenzace nejsou nový požadavek a s rejdaři o nich diskutuje.

Foto: ČT24

Podle místopředsedy Sekce vodní dopravy Lukáše Hradského program kompenzací počítá s doplatkem za polovinu nenaloženého nákladu v situaci, kdy hladina Labe klesne pod 1,4 metru. Hraniční sumou pro dotaci je 53 milionů korun za to, že nemohou po Labi jezdit 175 dní v roce. V opačném případě hrozí, že z Česka odejdou. Po státu by pak chtěli kompenzaci ve výši 600 milionů korun, říká místopředseda sekce vodní dopravy Lukáš Hradský.

"Přičemž tyto peníze jsme uvažovali pro přístavy, aby se mohly přeorientovat na logistická centra a poskytovat jiné služby a jiné činnosti. Další část peněz by byla použita pro nákladní lodě, které jsou schopny přestavby z těch speciálních labských lodí na lodě na hlubokou vodu, tedy na lodě na kanálech a na západoevropských vodních cestách."

Jiří Aster

Čeští rejdaři tvrdí, že nechtějí na jediné přístupové cestě k moři přestat jezdit. Současná situace jim ale nic jiného neumožňuje. Vodní cesta je nedobudovaná a současný stav, kdy je Labe po 175 dnů v roce nesplavné, na něm neumožňuje efektivně podnikat. Rejdaři v roce 1990 na českých řekách provozovali zhruba tisíc nákladních lodí, v současnosti jich je v provozu zhruba desetina. A nejsou ohroženi sami, uvedl tajemník Sekce vodní dopravy Jiří Aster.

"To nejsou jenom rejdaři, ale celá řada odvětví na to navazující, jako jsou loděnice a přístavy. Nesmí se zapomínat, že na vodní dopravě jsou závislí i výrobci velmi dobře prodávající přidanou hodnotu, výrobci investičních zařízení jako jsou generátory či turbíny."

Jakub Ptačinský

Mluvčí ministerstva dopravy Jakub Ptačinský uvedl, že není pravda, že by ministerstvo pro oblast vodní dopravy nic nedělalo. Ohledně možných kompenzací resort s rejdaři stále jedná.

"Naposledy v minulých týdnech na ministerstvu dopravy seděli a jednali s námi o možných dotačních programech. To řešení se rýsuje, oni o tom velmi dobře vědí a právě proto nás trošku překvapila jejich interpretace, že se pro vodní dopravu vůbec nic nedělá. Zapomněli na prohrabování dna, zvedání mostů, zapomněli, že se za poslední roky zvedly desítky přístavních komfortů, to znamená přístavní hrany, ale i logistický byznys, který je kolem toho."

Foto: ČT24

Výstavba plavebního stupně v Děčíně podle Ptačinského stále naráží na komplikace v podobě posudku dopadu stavby na životní prostředí. Výstavbou jezu by se významně zvýšila hladina v posledním celoročně nesplavném úseku řeky, což by podle ministerstva i dopravců problémy na Labi vyřešilo. I z německé strany je v současnosti zřejmá snaha dopravu na Labi udržet. Přeřazení Labe do kategorie doplňkových vodních cest, o čemž v průběhu letošního jara uvažovalo, nakonec Německo odmítlo. Labe by naopak podle rejdařů mělo být v nejbližší době zařazeno mezi prioritní dopravní projekty Evropské unie.