Jednoznačnou sportovní královnou roku je Barbora Špotáková
Ať už se do konce roku stane ve sportu cokoliv, je nepředstavitelné, že by to překonalo olympijské vítězství a posléze světový rekord v podání oštěpařky Barbory Špotákové. Po Martině Sáblíkové tak bude zřejmě dalším sportovcem roku v ČR opět žena. Jablonecká rodačka jde svými úspěchy ve šlépějích legendárního Jana Železného.
"V posledním hodu jsem do toho dala všechno. Byla jsem ve zvláštním stavu, pořádně si to ani nepamatuju, ale ten můj stav byl určitě jiný, než obvykle."
Třešničkou na dortu byl její světový rekord při posledním závodu sezóny - finále Grand prix v německém Stuttgartu. Není divu, že se po náročné zlaté sezóně cítí naše oštěpařka vyždímaná.
"Cítím se, že je po všem. Po dlouhé sezóně a velkých prožitcích přichází zákonitě útlum. Cítím se unavená."
Překonávat nelehké situace se však naučila už v dětství.
"Jsem z Jablonce a od malička jezdím na běžkách po Jizerských horách. Zažila jsem situace, kdy se musíte někam 20 km vrátit, podkluzují váím běžky a jste úplně na dně. Hodně na to vzpomínme na srazech se základkou."
Po jejím olympijském titulu na ní pochopitelně čekal zástup gratulantů. Žádné proslovy však pro ní připraveny neměli. Pro nezasvěcené jen dodám, že Lukášem Bára myslí svého přítele a Honzou trojnásobného olympijského šampiona i mistra světa Jana Železného.
"Slovama se to moc vyjádřit nedalo. Strašně dlouho jsme čekali před olympijskou vesnicí až někdy do jedné ráno, protože Lukáš neměl akreditaci a vždycky jsme ho tam museli nějak propašovat. Tam jsem se konečně potkala i s trenérem Černým a Honzou. Strašně dlouho jsme se objímali, ale beze slov."
"Snažím se myslet na pozitivní věci. I před olympijským závodem jsem si otevčela notebook a dívala se na fotky přátel a blízkých. To mě strašně nabíjí, protože vím, že tito lidé za mnou opravdu stojí. V Zaragoze se zase Petru Stehlíkovi narodil syn a já si řekla, že mu hodím český rekord. A povedlo se to. Většinou to funguje, je to taková motivace navíc."
Ne vždy však bylo české atletce do smíchu tak, jako v letošní sezóně. Velmi negativní vzpomínky si odnesla především z ročního působení na univerzitě v americkém Minneapolisu.
"Ten rok vidím hrozně černě. Od začátku se mi nelíbil jejich přístup, kdy si koupí závodníky a pak je necitlivím tréninkem málem odrovnají. Bylo to postavené na hlavu. Tam je strašná spousta lidí a pokud ze sta lidí přežije jeden, tak je to pro ně v pohodě. Tady se trenér se závodníkem piplá a stará se o něj. Naopak tam je to o kvantině a ne kvalitě."
A pak, že se brutální tréninkové metody používají pouze v Číně. Každopádně na závěr Barbora Špotáková osvětlila, co je alfou a omegou oštěpařského úspěchu.
"Určitě technika a mnohostranné sportovní nadání. Prostě šikovnost a umění zrealizovat rady zkušenějších oštěpařů. Ty jsou pořád stejné, tam se nedá nic nového vymyslet, ale důležité je, aby to člověk právě dokázal zrealizovat."
