Jedovatá slinka

ODS v pátek veřejně obvinila sociálnědemokratickou vládu z toho, že místo snahy uklidnit atmosféru ve společnosti v souvislosti s válkou proti terorismu se lacině předvádí a předčasně řinčí zbraněmi. Předseda strany Václav Klaus přitom bezprostředně po nedávném vystoupení premiéra Miloše Zemana v České televizi vyslovil jeho prohlášení plnou podporu. Jak uvádí Zdeněk Vališ, křehké příměří na domácí politické scéně, uzavřené po zářijové tragédii ve Spojených státech, zřejmě skončilo, a to dost neférovým způsobem.

Česká veřejnost těsně po teroristickém útoku marně čekala na někoho z nejvyšších ústavních činitelů, že vystoupí před národem s jasným prohlášením. Mlčel jak prezident Václav Havel, tak protokolárně druhý nejvyšší činitel, šéf Senátu Petr Pithart. Václav Klaus se tvářil zaraženě a premiér Miloš Zeman ležel tou dobou v nemocnici. Veřejnost se dočkala pouze vládního sdělení, že se Česko k akci proti terorismu připojí.

Jen co ale Zeman opustil nemocniční lůžko, zamířil do sněmovny. A jeho řeč vybočila z českého normálu. Bez náznaku vykrucování se přihlásil k povinnostem České republiky vůči spojencům. Odmítl chytrácké pokusy rozmělnit vinu poukazováním na "sociální kořeny terorismu" a útok na New York označil za útok na Prahu. Premiér zároveň varoval před zneužitím toho, co se stalo, v předvolebním boji. Minulý týden ve svém vystoupení v České televizi promluvil Zeman ještě jasněji: Ano, je to válka, s teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje, bojuje se i s jejich spojenci. A vláda České republiky, jak rázně dodal, není vládou zbabělců a v nastávajících těžkých chvílích se jí nebudou třást kolena. Byl to patrně nejlepší projev, jaký kdy Miloš Zeman pronesl.

Z opakované zkušenosti českého národa je známo, že není pro zemi nic zhoubnějšího než mít v čele měkkýše a notorické kapitulanty, kteří při prvním zahřmění začnou panicky blekotat o nedozírných následcích. Zeman se zachoval jako odpovědný vůdce a nikoli, jak je v kraji zvykem, jako alibistický zbabělec. Vyčítat proto vládě, že se lacině předvádí v médiích, a že předčasně řinčí zbraněmi, jak tvrdil v pátek místopředseda ODS Petr Nečas, je hodně nevkusné. Vláda tu a tam může přestřelit, nasadit někde více vojáků nebo policistů, než je nutné, použít neprověřenou techniku, jako se to stalo v případě obrněných transportérů u budovy Svobodné Evropy. Nemůže však, ba přímo nesmí hrozby a varování podceňovat.

Lze jen doufat, že Petr Nečas, když hovořil o předčasném řinčení zbraněmi, neměl na mysli vstřícnost Zemanova kabinetu, který pohotově přijal všechny požadavky Američanů. Jedovatá slina vyplivnutá na socialisty může ale také budit dojem, že Nečasovi, coby stínovému ministru obrany ODS, nedají spát mediální vystupování ministra obrany Tvrdíka a ministra vnitra Grosse. Zkrátka konkurenční závist, přestože je logické, že v situaci, která nastala, jsou oba ministři v médiích daleko častěji než Nečas. Velké části veřejnosti nemusí být sociálnědemokratická vláda moc po chuti, mnozí nemusí být nadšeni její fiskální politikou, ale v této výjimečné chvíli si vláda zaslouží plnou podporu. Dosud tomu tak bylo. V pátek se zřejmě politická scéna vrátila ke své obvyklé provinciálnosti. A jak napsaly třeba Lidové noviny, místopředseda ODS předvedl, jak ubohá a trapná může být opoziční politika, je- li postavena pouze na tom, že vládu je třeba z principu kritizovat vždy, zvláště když se blíží volby. Nečasovo trapné vystoupení vyniká o to víc, že předcházelo jen o pár hodin zahájení otevřených vojenských akcí proti teroristům.