Ježíšek versus Santa Claus?
Děťátko v jeslích s pastýři a padající hvězdou, koledy, svíčky, stromeček s ozdobami a dárečky, kapr, cukroví, půlnoční mše, obrázky zasněžených vesnic od Josefa Lady... Ze všech těchto českých vánočních symbolů je i v současnosti tím patrně nejcharakterističtějším ozdobený a osvětlený zelený jehličnatý strom, pod nímž leží dárky a kolem něhož se v jedinečný večer v roce shromáždí rodina. Kdo tam ale ty dárky dal? zeptá se v brzy každé dítě? Ježíšek, odpovídá český rodič. Nebo Santa Klaus, který se směje z reklamních ploch a z televize? Nahrazuje západní tradice českou?
"Jako malí jsme měli Ježíška, tak to dodržujeme i dneska."
Jak si nejmladší generace představuje ježíška? Jak vůbec Ježíšek vypadá?
"Že má dlouhou takovou čepici. Červenou."
A je mladý nebo starý?
"Mladej."
"Je to na pováženou, ale dokud jsou ti starší lidé rozumní, pořád to bude české."
K vám chodí Ježíšek nebo Santa Claus?
"Ježíšek přijde. Budeme věrní Ježíškovi. Záleží na každém, jak to cítí, my to vnímáme jako Ježíška, někdo jiný zase jako Santa Clause."
"Anglikanizace celého státu hrozí."
"Já myslím, že se nenechá vytlačit."
"My jsme věřící a Ježíše bereme jako opravdovou osobu, ne jako nějakého skřítka."
A kdo přinesl ty dárečky pod stromeček?
"On už jako dospělá osoba, ne jako dítě."
Myslíte, že českou tradici, Ježíška ohrožuje Santa Claus?
"Myslím, že ne, doufám, že ne."
Podle socioložky Jiřiny Šiklové je třeba být na Santa Clause opatrný, protože českého Ježíška ohrožuje.
"Ano, ohrožuje, protože Santa Claus je kšeft, je to import a já si myslím, že český Ježíšek jest tradice. Dlouhá, táhnoucí se přes staletí, protože dřív lidi oslavovali celé Vánoce jako duchovní záležitost a k tomu patřila rodina, jesličky, betlémy."
Právě kvůli duchovnímu rázu křesťanských Vánoc a prvku tajemství obsaženému v nadělujícím Ježíškovi se ocitá domácí postava vedle konkrétnějších kolegů ze zahraničí v ohrožení. Už v 50. letech 20. století se měl pod vlivem komunistické proruské propagandy do popředí dostat ruský Děda Mráz s červeným kabátem a čepicí a bílým plnovousem. Podle Šiklové tento vliv nebyl tak nebezpečný jako dnešní komerční propagace Santa Clause.
"Já se domnívám, že je to bohužel s tím Santa Clausem horší, protože Santa Claus je víc spojen s obchodem, než to bylo tehdy. Navíc tehdejší režim, ten vnucený sovětský, komunistický, to jsme brali jako něco vnuceného, a proto jsme doma tajně slavili Ježíška."
Pro zajímavost, ruskému Dědu Mrázovi dnes Santa Claus nekonkuruje. Oba vypadají podobně, bydlí daleko na severu, jezdí za dětmi na saních. Hovoří kolegyně z ruské redakce Radia Praha Elena Patlatá:
"V Rusku asi nehrozí, že by Santa Claus potlačil ruského Děda Mráze. Ta tradice je veliká, oba ti chlapi jsou si podobní, jen jeden má kratší kožíšek, druhý má delší. Je to úplně něco jiného než Ježíšek tady v Česku, to je úplně jiný tvor."
Většinová česká společnost si až v posledních patnácti letech začala plně a konkrétně uvědomovat, že oslavy Vánoc jsou místně a kulturně specifické a v jiných zemích nebo podle jiných náboženství mohou oslavy vypadat dovcela jinak. Že Vánoce samozřejmě neslaví Muslimové či buddhisté; stromeček doma ostatně nemívají ani svědkové Jehovovi, kteří se počítají ke křesťanskému náboženství. Vánoce totiž považují za pohanské svátky.