Jménem zákona: odmaskovat!

Demonstranti a účastníci nejrůznějších shromáždění, proti kterým bude zasahovat policie, si v budoucnosti asi nebudou moci šátky, kuklami či jiným způsobem zakrývat obličej a bránit tak své identifikaci. Organizátoři demonstrací a veřejných shromáždění si už také nebudou moci zamlouvat náměstí a další místa pro jejich konání třeba i několik let dopředu. Tyto změny obsahuje novela shromažďovacího zákona, kterou dnes přijala sněmovna. Více Jaromír Marek.

Jménem zákona: odmaskovat!

Ministerstvo vnitra prosadilo tuto novelu zákona po zkušenostech z násilných akcí v souvislosti se zasedáním Mezinárodního měnového fondu v Praze před dvěma lety. Tehdy byla během demostrací poničena řada domů a dalšího majetku, právě maskovanými účastníky demonstrací. Novela zákona by měla pomoci bezpečnostním složkám i při zajišťování pořádku při listopadovém pražském summitu NATO. Jak uvádí policie, obličej si při demonstracích zahalují hlavně členové nejrůznějších radikálních hnutí, levicových i pravicových, aby zabránili policistům v identifikaci. Pokud by si účastníci demonstrace při policejním zákroku obličej neodhalili, hrozila by jim pokuta do 10.000 korun. Podle Martina Škopa z Občanských právních hlídek, které už dlouhou dobu sledují a monitorují nejrůznější demonstrace a shromáždění včetně případných zásahů policistů, nepřinese novela v praxi nic převratného.

"Odmaskovat se musí účastníci demonstrace jen tehdy, když proti nim policie uskuteční zásah. Ale z naší zkušenosti je zřejmé, že většinou ti, kteří podněcují a sami páchají násilí většinou uniknou. Navíc tito lidé násilí páchají, ať už jsou zákony jakkoli přísné. Zákony je nezajímají. Málokdy se stává, že policie zadrží opravdové viníky, většinou jsou to lidé, kteří jen do demostrace přišli vyjádřit svůj názor. Takže tohle je spíše kosmetická úprava, která by toho do praxe nemusela mnoho přinést."

Problém je i ve způsobu, jak policie svůj záměr ukončit shromáždění účastníkům sdělí.

"Policie musí před každým zákrokem vyzvat, když rozpouští shromáždění nebo proti němu uskutečňuje jakýkoli zákrok, mělo by to být řečeno tak, aby to bylo srozumitelné všem účastníkům. Pokud to neuslyší, tak je to k ničemu, což se často na shromážděních stává. Podle naší zkušenosti často většina účstníků neslyšela, že je shromáždění ukončeno. To se stalo například i při anarchistické demostraci 1.května v Brně. V tomto případě by lidé ani neslyšeli, že se mají odmaskovat."

Přijatá novela je kompromisem, na jehož přijetí se podíleli poslanci a zástupci ministerstva vnitra. Původní vládní návrh zcela nového shromažďovacího zákona totiž narazil letos na jaře na odpor většiny zákonodárců i obhájců lidských práv. Vláda navrhovala absolutní odpovědnost organizátorů demonstrací za jejich průběh a až desetinásobné zvýšení pokut za nepovolená shromáždění či jejich narušování. Poslancům vadilo i to, že písemné oznámení o konání akce měli organizátoři předložit sedm pracovních dnů před jejím začátkem. Novelu musí ještě schválit Senát a podepsat prezident republiky.