Josef Lada nemaloval jen vodníky
Od čtvrtka 15. listopadu mají všichni milovníci malířského umění Josefa Lady v Obecním domě možnost na vlastní oči zhlédnout všechny ty rarachy, hospodské rvačky, kocoura Mikeše a samozřejmě vodníky. Organizátoři ale tentokrát slibují také řadu novinek a tak trochu jiný pohled na Josefa Ladu.
Výstava má připomenout dvojí jubileum Josefa Lady, sto dvacáté výročí jeho narození a 50 let od jeho úmrtí. Jde o výstavu retrospektivní, která podává průřez celou Ladovou tvorbou. Zaměřuje se na také na její méně známé stránky a je podle toho také rozdělena na dvě části. V levé části je vystaveno "pevné jádro" tedy malby a kvaše, které jsou pro tolik Ladu typické. Právě tam vládne idyla s vodníky, ponocnými, jarními či zimními krajinami. Pravá část podle spolupořadatele Jana Třeštíka připomíná i jiné stránky Ladova díla.
"Pravá část je věnována dalším úsekům tvorby. Ilustracím ke knížkám, karikatury, kresby pro humoristické časopisy, návrhy pro divadlo, návrhy pro reklamní plakáty, které nejsou až tak známé. Takže tam je vidět ta pestrost. A zajímavá ještě je architektura té pravé části, která vycházela z toho, že má kopírovat v takové čisté, jednoduché podobě Hrusice. Jsou to siluety těch domečků."
Presentace Lady pouze jako všem srozumitelného malíře venkovské idyly se nezamlouvá ani kurátorce výstavy Pavle Pečinkové, která se jeho dílem dlouhodobě zabývá. Mezi vystavenými díly jsou jejími nejoblíbenějšími právě ty obrazy, které zobrazují méně idylické náměty. "Můj favoritní exponát je obraz Před bouří s tou borovicí v letní krajině, který právě představuje Ladu neidylického, smutného a vážného. A další kompozice s podobným laděním, těm je v expozici věnován takový specifický koutek."
Získat jednotlivá díla od institucí i soukromých sběratelů nebylo lehké, nakonec se podařilo sehnat i několik dosud nevystavených exponátů. Patří mezi ně třeba Hon na návsi, který doplňuje oblíbené rvačky, raná varianta vodníka v zimě anebo také digitální podoba Ladových raných náčrtků v ručně vázané knize, kterou sám malíř považoval za ztracenou. Výstava se pokouší naznačit také výtvarné souvislosti Ladovy tvorby. Proto zde byla zařazena také symbolická konfrontace jeho díla s díly jeho současníků, Josefa Čapka, Jana Zrzavého nebo Jindřicha Štýrského. Výstavu si prohlédl také Josef Lada, vnuk malíře a správce jeho díla. A na co je na výstavě nejvíce zvědavý?
"Těším se na ty nejranější věci z archivu Památníku národního písemnictví, těším se na cyklus Jak se dělají noviny a pokud se tam objeví něco ze soukromých sbírek, co dosud nebylo vystaveno, tak jsem samozřejmě na to velice zvědav."
Podobu se slavným předkem Josef Lada nezapře, ovšem kulaté brýle, které stejně jako on nosil i dědeček, nejsou prý záměrnou stylizací do jeho podoby, mají docela jiný původ. "Já jsem to spíš začal nosit na gymnáziu díky svému tehdejšímu idolu Johnovi Lennonovi."
