Kabelky s příběhem: od jaderné vědkyně po šlechtičny
Kabelky jsou nedílnou součástí každodenního života většiny žen. V Galerii 140 v jihočeském Táboře byla zahájena výstava „Příběhy kabelek významných žen“. Expozice pochází ze sbírky Zuzany Ilinčevové.
Oblíbená kabelka Zuzany Ilinčevové je poměrně nenápadná. Na první pohled je patrné, že nejlepší roky už má za sebou. Hrubá kůže je tmavě hnědá. Taška je bez uší, připomíná psaníčko a nenabízí moc místa pro dnešní chytrý telefon nebo kosmetiku. „To ale nevadí“, říká Zuzana Ilinčevová. „Protože v minulosti u sebe dámy mívaly většinou jen hřeben a kapesník.“ Kurátorku a autorku výstavy pojí s touto kabelkou zvláštní příběh:
„Když jsem poprvé dostal pár kabelek do své sbírky, bylo jich šest, jako první jsem rozbalila právě tuto. Byla pro mne opravdu zázrakem, protože to byl začátek mé sbírky.“
Sbírka dnes čítá 412 exemplářů
Z původních šesti kabelek se sbírka za posledních deset let řádně rozrostla. A obsahuje dnes řadu pokladů. Jak ale Zuzana Ilinčevová říká, začala s tím jen proto, že po odchodu dětí z domova hledala nový koníček. „Když jsme se s manželem přestěhovali do nového bytu, měli jsme tam šatnu. V ní byla police, kam jsem ukládala kabelky. A já je tam prostě cpala všechny, až začaly padat. Když se můj manžel vrátil jednou domů z divadla, řekl: ‚Takhle to dál nejde! Tak si otevři muzeum!“ A já řekla: „Dobře! Nejprve jsem se zeptala svých přítelkyň a ony zase svých matek a babiček – a všechny mi poslaly své kabelky.“
Kabelky jsou jako stavby!
„Jako architektka je považuji za umělecká díla. Jsou jediné umělecké dílo s vnitřním životem! Socha nemá vnitřní život, stejně jako obraz – ale domy ano! Svým způsobem mi kabelky připomínají mou práci. Takový dům je ale docela velký, a když se na něj lidé podívají, často ztrácejí pozornost. Na druhou stranu mohou vzít kabelku, otevřít ji, zavřít, otočit. Myslím, že to byl jeden z důvodů, proč jsem je začala sbírat. A uvnitř jsou také malé kapsičky, často obsahující zrcátka nebo vstupenky do divadla, někdy také obrázek světce, sponky do vlasů a podobně.“
Ilinčevová dostala kabelku, ve které je ještě dopis z první světové války. Zatím jej však nečetla, protože na to podle sběratelky ještě nenastal čas.
Ze slov Zuzany Ilinčevové lze vytušit, že do její kolekce se nedostane ledajaká kabelka. „Předměty musí být například opravitelné, protože jinak by se nedaly vystavit“, říká Ilinčevová. Ale jsou i jiná kritéria: „Pro moji kolekci přicházejí v úvahu například kabelky, které mají speciální zavírání nebo na které byly použity různé materiály, mají zajímavý tvar nebo speciální zpracování.“
Dojemné i povzbudivé příběhy žen
Ilinčevová pro výstavu našla doplňky některých známých žen. Někdy to nebylo jednoduché, například s jadernou vědkyní a političkou Danou Drábovou. Když ji Ilinčevová požádala o kabelku, byla hodně zaneprázdněná.
„Navíc mi řekla, že žádné kabelky nemá, ale že mi může dát svůj batoh. Souhlasila jsem a zároveň jí požádala také o příběh o batohu. Řekla: ‚Toto je můj pracovní nástroj. Děkuji, sbohem, už musím jít.“ A tak jsem napsala její příběh. Nic jsem k tomu nepřidávala, protože si myslím, že každý má jiný životní styl: Někdo chodí do divadla nebo na koncerty, jiný se rád dívá na televizi a další zase miluje zahradu. Takže se mi její příběh opravdu líbil."
Většina žen své kabelky zapůjčila nebo věnovala natrvalo. Kromě více než 40 tašek ze sbírky Ilinčevové je vystaveno dvanáct kabelek s příběhy jejich slavnmých majitelek. Mezi ně se řadí například ručně šitá kabelka prezidentky české firmy Petrof Zuzany Ceralové Petrofové. K vidění je i doplněk novinářky Terezie Kaslové, vnučky známého publicisty Ferdinanda Peroutky. Zastoupena je i herečka Iva Hüttnerová. Krásná bílá večerní kabelka s vyšitými korálky pochází od manželky senátora Tomáše Czernina Ursuly Czerninové.
Všechny kabelky pocházejí z posledních dvou století. Jejich majitelky jsou představeny v krátkém životopise. A samozřejmě nechybí ani příběh vystavovaného předmětu. Někdy se za ním skrývají pohnuté osudy jako v případě dnes 95 leté Jany Dubové a její šedé kabelky doplněné šedými koženými rukavicemi.
„V roce 1940 byla Jana s rodiči deportována do koncentračního tábora Terezín. O dva roky později byla celá rodina poslána do Osvětimi. Tam její matka Edita Hellerová zemřela. Následoval pobyt v pracovním táboře Merzdorf. Po skončení války a po návratu domů navštěvovala Jana Dubová střední školu v Praze. Poté přešla na Vyšší odbornou školu grafickou a nastoupila do Československého státního filmového podniku. Později působila spíše jako výtvarnice na volné noze. Její nejznámější výstava nese název 'Nezapomenu'. Jana Dubová ve své grafice vzpomíná na své příbuzné a jejich cestu holocaustem. Osud, který dnes promlouvá k mnoha z nás. Ta kabelka je jediná vzpomínka, kterou má na svou matku."
Jsou tu ale i veselejší popisky, jako ty od fotografky Yoshimi Yokoyamy u zlaté kabelky z brokátu a hedvábí.
„V roce 2005 jsem tuto kabelku dostala od své matky. Vzala jsem si je s sebou, když jsem odjela do Čech studovat fotografii. Je to ten nejluxusnější dárek, jaký jsem kdy dostala. Dnes žiji v Praze a v Tokiu. Kdykoli se na tuto kabelku podívám doma v Praze, připomene mi moji rodnou zemi Japonsko.“
Milostné dopisy, motorky, sklářské umění – a kabelky
Organizace spojených národů vyhlásila rok 2022 Mezinárodním rokem skla. Zuzana Ilinčevová proto aktuálně pracuje na tematické výstavě, která ukáže sklářské umění a kabelky. Ilinčevová už dříve své kabelky ukazovala v různých souvislostech, včetně milostných dopisů. Na další výstavě byly exempláře prezentovány společně s motocykly.
Výstava kabelkového skla je nyní naplánována na příští rok. Návštěvníkům jistě udělá stejnou radost jako výstava, která je aktuálně k vidění v Táboře. A to je hlavním cílem Zuzany Ilinčevové.
„Kabelky sbírám hlavně proto, aby si je mohli užít lidé, kteří výstavy navštěvují. Baví mě opravovat nebo čistit tašky. Ale ještě hezčí je pro mě, když je mohu vystavit a vidím, jak se návštěvníkům rozzáří oči a jak se jim exponáty líbí. Někdy říkají: ‚Tady tu kabelku měla i moje babička.‘ To mi vždy udělá velkou radost.“
Výstavu „Kabelky významných žen a jejich příběhy“ je možné navštívit do 2. září v Galerii 140 v Táboře. Vstupné stojí 20 korun. Více informací naleznete na webu Galerie města Tábora na adrese: www.galerietabor.cz.
