Kafka: Moji turisté mi nerozumějí!

Ve čtvrtek uplynulo 80. let od úmrtí pražského německého spisovatele židovského původu Franze Kafky. O živosti a aktuálnosti jeho tvorby může svědčit např. právě začínající festival Kafka - Borges. Obyvatelé Prahy se s touto osobností setkávají i jinak - díky turistickému průmyslu: Kafkova výrazná tvář hledí z obálek knih, z keramiky, z triček. V očích ciziny se stala přímo symbolem Prahy. Za tímto symbolem však zeje kafkovské prázdno. Více Vilém Faltýnek.

Kafka: Moji turisté mi nerozumějí!

Franz Kafka

Franz Kafka byl 25 let po své smrti zcela zapomenutým autorem, většina jeho děl ležela v rukopisech. Kafkovský badatel, překladatel a editor Josef Čermák říká, že na západě kafkovský boom vyvolala až 2. světová válka, u nás se pak zájem o tohoto autora vlivem komunistické cenzury ještě opozdil. Odstartovala jej až konference v Liblicích v roce 1963. Po pádu cenzury na konci 80. let se situace u nás změnila podruhé.

"Po roce 1989 se už otevřely brány, Kafka se u nás stal artiklem až podbízeným. Bohužel ale na nepravém místě. Zmocnili se ho víc než odborníci a zájemci obchodníci a Kafka slouží jako zástěrka textilních a jiných výrobků, nad kterými se někdy až zvedá žaludek. Mrzí mě to, ale je to proces, který nelze zastavit, zákon tím není porušován, na dobrý a špatný vkus žádné zákony nejsou..." říká Čermák.

Nikoli Kafkovy knihy, ale jeho jméno a tvář se staly zbožím. Potvrdila to Radka Pomikálková z agentury Czech Tourism, která se zabývá mj. propagací České republiky v zahraničí.

"Prostě Franz Kafka je jméno, to je ten "brand", to je určitá známka, za kterou jsou turisti ochotni přijet a s níž jsou ochotni si Prahu spojit. Proto se to potom odráží na druhé straně, proto jsou vyráběny suvenýry s tímto tématem. Určitě jsou poptávané, protože se domnívám, že v dnešní tržní ekonomice by tam jinak ani neměly místo."

Psycholog Oswald Schorm se domnívá, že za zploštěním Kafkovy osoby do podoby propagační ikony nejsou žádné zvláštní rysy jeho osoby či tvorby. Důvodem je podle něj prostá skutečnost, že Kafka je jediným skutečně světovým českým spisovatelem a jako takový je v čítankách všude na světě. Ze své dvacetileté praxe potvrzuje turistická průvodkyně Natálie Markovičová:

"Pokud nějakého českého spisovatele znají, tak aspoň jménem Kafku. Kunderu proto, že většinou viděli nějaký jeho román zfilmovaný, ale Čapka znají opravdu jen málokteří, a spíš jen intelektuálně založení Francouzi. Ještě takhle když se občas dostaneme do nějaké pivnice, tak Švejk... matně vědí, že taková literární postava existuje. Vzhledem k tomu, že já většinou provázím italské a francouzské turisty, tak bych řekla, že mají zájem o hudbu. Nevím, jak do hloubky, ale povrchně určitě všichni znají Janáčka, Smetanu, Dvořáka.

Na Kafku se zeptá téměř každý. Nevím, jestli mají nějaký hluboký vztah ke Kafkovi, ale vždycky je zaujme, když jim ukážu domy, kde bydlel, kde studoval. Většinou se pídí i po jeho hrobu, ale když jim řeknu, že není tady pěšky v dosahu, tak zase od návštěvy upustí."

Paradoxem zůstává, že nejznámějším spisovatelem je právě Kafka, jehož romány i povídky jsou náročnou četbou a většina návštěvníků Prahy je nikdy nečetla.

"Někdo nosí na tričku Che Guevaru, někdo Kafku. Já myslím, že těm, co nosí na tričku Kafku, je to úplně jedno. Koupí si malého Golema, tričko s Kafkou, protože byli v Praze, protože to k tomu nějak patří. Nevěřím, že by ve volných chvílích o Kafkovi kontemplovali. Dříve jezdili lidi, kteří měli zájem hluboce něco poznat. Dneska je to všechno více masové, víc povrchní," domnívá se Markovičová.