Max Brod – zachránce Kafkova díla

Významný představitel pražské židovské německé literatury se narodil před 140 lety. Byl všestrannou osobností. Světu je ale znám především jako zachránce díla Franze Kafky.

Haštalská ulice|Foto: VitVit, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

Obyčejná ulice, obyčejný dům v Haštalské ulici. Právě tady se narodil 27. května 1884 do rodiny německy mluvícího úředníka Max Brod.  Vystudoval gymnázium a práva, posléze pracoval jako poštovní, finanční a soudní úředník. V letech 1929 až 1939 působil jako divadelní a hudební kritik v Prager Tagblattu - pražských německých novinách. Byl rovněž viceprezidentem Židovské národní rady v Československu.

Nebýt Broda, Kafku neznáme

ČTĚTE TAKÉ

„Všechno to, Maxi, spal.“ Smrt a odkaz Franze Kafky v současném umění

Přátelství těchto mužů, které trvalo až do Kafkovy smrti,  se zrodilo už za studií. Díky Brodovi se zachránily a byly vydány Kafkovy romány. Přítelovy rukopisy navzdory jeho výslovnému přání nespálil, ale utřídil a vydal. A také o něm napsal několik studií a byl editorem jeho děl.

Všestranná kulturní osobnost

Max Brod (1915)|Foto: Passfotografie Max Brod, 1915, סימול ARC. 4* 2000 08 014, Max Brod Archive/The National Library of Israel

Max Brod byl všestranně nadaný intelektuál. Mezi jeho díla patří Zámek Nornepygge, Tychona Brahe cesta k Bohu nebo Boj o pravdu. Překládal z češtiny, latiny, hebrejštiny a francouzštiny a také komponoval.  Prostřednictvím jeho vědecké, sběratelské a redakční činnosti se čtenářskému světu otevřela také díla Franze Werfela, Jaroslava Haška či Leoše Janáčka. Haškova Švejka pomohl uvést na německé jeviště, přeložil libreta téměř všech Janáčkových oper do němčiny a napsal o něm vůbec první monografii.

Foto: Hudební Matice Umělecké besedy

V březnu 1939 odjel kvůli hrozícímu nebezpečí holocaustu s manželkou Elsou z Československa - v předvečer okupace posledním vlakem. Usadil se v Palestině, kde působil také jako dramaturg divadla Habima v Tel Avivu. Zemřel 20. prosince 1968 ve věku 84 let v Tel Avivu.

Max a Elsa Brod v Palestině, 1939|Foto: סימול ARC. 4* 2000 08 023, Max Brod Archive/The National Library of Israel