Franz: Kafkův život jako puzzle. Herec Idan Weiss se ponořil do temnoty
Kafka jako mladý, křehký a přitom mocný tvůrce. Tak představuje spisovatele Franze Kafku režisérka Agnieszka Hollandová ve filmu Franz.
Více než dvouhodinový film měl premiéru na filmovém festivalu v Torontu, a nyní v San Sebastiánu. Má i polskou nominaci na amerického Oscara. Koupili ho distributoři z řady zemí a nyní vstoupil do českých kin.
Není mnoho spisovatelů, jejichž tvář se objeví na hrníčku, peněžence nebo tašce. Možná by to Kafkovi připadalo jako z nějakého zvláštního snu. I po sto letech nepřestává fascinovat filmaře a spisovatele z celého světa.
O Kafkovi bylo napsáno víc slov, než napsal sám
Režisérka Agnieszka Hollandová řekla, že se se scénáristou Markem Epsteinem snažili uniknout stereotypům. "Formu jsme hledali poměrně dlouho, ale pak převládla představa, že bychom udělali takový pseudodokument s hranou částí," dodal Epstein.
Charakteristické je prolínání časových rovin, kdy se Kafkovo dětství mísí se vztahem k otci Herrmanovi v pozdějším věku, ale i se vztahem k ženám. Zároveň nechybí odkaz a krátká dramatizace některých Kafkových povídek. Film nekončí spisovatelovou smrtí v roce 1924 ve věku 41 let, ale ukazuje například odchod jemu nejbližší sestry Ottly do transportu do koncentračního tábora.
Další rovina filmu je současná. Herečka Emma Smetana provádí návštěvníky Kafkovým muzeem. "Poměr slov napsaných Kafkou a napsaných o Kafkovi překročil poměr 1 ku 10 milionům," komentuje průvodkyně ve filmu.
Max Brod Kafkovy rukopisy nezničil
Filmová mozaika tak sleduje celý život spisovatele, jeho milostné vztahy, tvůrčí nesnáze, ale i další osud Kafkových textů, které podle závěti nikdy neměly vyjít. Svého přítele Maxe Broda totiž požádal, aby po jeho smrti zničil všechny jeho rukopisy. Ale Brod, jako vykonavatel závěti, neuposlechl. Díky tomu však lidé mohou číst Kafkova díla. Režisérka Agnieszka Hollandová se pokusila o nový pohled na autora.
„Natočila jsem několik biografických filmů. Vždy mě přitahoval přístup, který pomáhá objasnit otázky týkající se dané osoby a učinit její příběh relevantním pro naši dobu. Věděla jsem však, že u Kafky nemůžeme použít stejný přístup. Kafka žádný ze svých románů nedokončil. Nemůžeme je tedy jednoduše dokončit za něj nebo vnucovat jeho životu nějakou formu kauzality."
Franz Kafka se narodil 3. července 1883 v pražské židovské rodině. Je považován za jednoho z největších autorů 20. století. Je typ osobnosti, o které si myslíme, že víme vše, ale stále objevujeme nové a nové stránky. A to i přes jeho celkem obyčejný každodenní život, dodává Hollandová:
„Kafkův život nebyl příliš rušný, byl spíše monotónní. Vše se odehrávalo v jeho hlavě. Jen málo spisovatelů zanechalo tolik introspektivních textů jako Kafka. Zároveň o něm ale víme velmi málo. Zjistit více informací je tedy jako vyšetřování. Rozhodli jsme se proto, že film bude sestaven jako puzzle, složené z fragmentů a úryvků."
Kafku ztvárnil německý herec Idan Weiss
Najít herce, který by dokázal ztvárnit Franze Kafku, jehož postavu a tvář zná každý, bylo velkou výzvou. Stal se jím málo známý německý herec Idan Weiss. Podle Agnieszky Hollandové mu není podobný jen fyzicky. V rozhovoru na filmovém festivalu v Karlových Varech se Idan Weiss svěřil s tím, co pro něj Kafka znamená:
„Řekl bych citlivost. Franz Kafka byl velmi citlivý člověk. Myslím, že všichni máme v sobě citlivost, otázkou je jen, do jaké míry ji dáváme volný průchod. Já sám jsem velmi citlivý člověk, který vnímá a vidí mnoho věcí. A on byl stejný. Myslím, že všichni máme touhu dělat to, co máme rádi. Až do bodu, kdy nám to možná už neprospívá nebo nás už nenaplňuje. Kafka byl vyčerpaný světem, ale dokázal si zachovat radost ze života. Byl například vášnivým plavcem."
Pro Idana Weisse, 28letého herce, znamenalo ztvárnění osobnosti s tak bohatým a komplexním vnitřním životem, jakým byl Kafka, paradoxně také intenzivní fyzickou přípravu:
„V té době jsem žil v Hamburku a prakticky jsem se zabarikádoval ve svém bytě, a vyhýbal se dennímu světlu. Asi dva měsíce jsem vycházel ven jen večer, když byla tma, abych pocítil ten pocit temnoty, melancholie. A pak jsem se hodně zabýval například svou minulostí. Citlivost se totiž v průběhu let mění. Sám jsem trpěl depresemi. Vrátil jsem se tedy k tomuto období a snažil se pochopit, co pro mě znamenalo. Záměrně jsem hodně přemýšlel o své minulosti, což bylo velmi prospěšné pro roli i pro mě samotného. Ale také jsem málo spal, protože jsem chtěl pocítit tu únavu, to vyčerpání. Je také vzrušující, když se rozhodnete spát méně nebo zůstat vzhůru, protože pak získáte velmi zvláštní energii. To se mi velmi líbilo."
Film Franz si není možné představit bez Prahy, která zaujímá v představách Franze Kafky výjimečné místo. Zvláštní význam má i pro Agnieszku Holland, která v 60. letech, v době československé nové vlny, studovala na pražské FAMU. Polská režisérka ráda připomíná, že její rozhodnutí studovat v Praze bylo částečně ovlivněno láskou ke Kafkovi, kterou chová od dospívání.
Související
-
Po stopách Franze Kafky
Kde vyrůstal světoznámý spisovatel, jaká místa mu byla inspirací, kde trávil prázdniny, jaký byl Kafka z masa a kostí?







