Kalendárium
Víte, kde jezdí nejstarší evropská sedačková lanovka a co mívali u Masaryků k obědu? Pokud ne, odpoví vám kalendárium.
Před 160 lety se v Hodoníně narodil Tomáš Garrigue Masaryk. V rozhlasovém archivu se dochovaly nejen nahrávky jeho projevů, ale také vzpomínky lidí, kteří jej znali. Na dobu, kdy byl Masaryk univerzitním profesorem, vzpomínal v roce 1937 jakýsi pan Tulach, vrátný univerzitní knihovny.
"Hovořívali jsme o něm se svými kolegy s velkou úctou a věřili, že je jistě velkým učencem, alespoň podle těch velkých foliantů. To víte, já učený nejsem, třebaže jsem mezi knihami zestárl, tak to musím posuzovat takhle."
On byl pan prezident velmi čilý čtenář, viďte?
"To jistě, pane doktore, poněvadž to byla vždy pěkná hromádka knih, kterou jsem mu vyhledával pro čítárnu i pro domov."
Tenkrát vy jste mu jistě nosíval knihy do bytu, pane Tulachu, a jistě hodně knih, viďte?
"Nosíval, nosíval, pane doktore, velmi rád si na to vzpomínám. Bydlíval pan profesor na Malé Straně v Thunovské, později krátký čas ve Valdštejnské a naposledy na Hradčanech v Kounicové. Chodíval jsem tam rád, za tu cestu kápla vždycky zlatka a zlatka, to si můžete pane doktore představit, to byl tenkrát pro mě ohromný peníz, takřka celé malé jmění. Někdy jsem od paní profesorové dostal taky oběd, znala mě a věděla, že bydlím až v Radlicích. Tehdy ještě nejezdila elektrika a já nosil knihy panu profesorovi po jedné hodině odpoledne, když jsem šel ze služby. Někdy se stalo, že pan profesor nebyl doma nebo odpočíval. Tu vždy jeho paní měla pro mě něco na zub. pamatuji si ji velmi dobře, byla zcela prostá a taky tak přívětivá, jako pan profesor. Zvávala mě dál slovy: Pojďte dál, pane Tulach, pěkně si tady sedněte, jistě nám něco zbylo od oběda. Přijdete jistě pozdě domů, a tak byste měl hlad. Myslíval jsem dříve, jaká to jídla u pánů jedí a zatím to byla zcela prostá strava. pamatuji se, že také byl jednou k obědu hrách a párky."
Prvnímu československému prezidentovi a oslavám jeho narozenin bude příští neděli věnována také historická rubrika.
Jedete-li přeplněnou tramvají, můžete si být skoro jisti, že někdo z vašich spolucestujících myslí na tlustého bratrance Jónu z venkova, který se tak moc chtěl v Praze projet zmíněným dopravním prostředkem. Jeden ze spoluautorů slavné povídky o cestě pražskou tramvají, Miloslav Šimek, se narodil před 70 lety.
Když jsme jako děti před výletem na Radhošť trénovali nasedání na lanovku, ani jsme netušili, že nám příjemně zkrátí cestu ta nejstarší sedačková lanovka nejen v Česku, ale i v Evropě, která zahájila svůj pravidelný provoz na začátku března 1940. Vede z Ráztoky na Pustevny, odkud je nejpohodlnější cesta na památnou horu. Lanovka vás přepraví po trase dlouhé přes 1600 metrů, bez námahy zdoláte 400 metrové převýšení a kochat se výhledy na beskydskou krajinu můžete necelých 11 minut.