Kalendárium

V kalendáriu připomeneme třeba založení Amerického klubu dam nebo malíře Bohumila Konečného.

Obrázky Bohumila Konečného, malíře, kterému se říkalo Bimba, jsou známé především milovníkům foglarovek nebo dobrodružných knih Otakara Batličky. Před časem byla tomuto neprávem pozapomenutému autorovi uspořádaná v pražském Obecním domě velká výstava. Jeho malířskou kariéru přiblížil někdejší kurátor výstavy Jan Hosnedl:

"Bimba začal kreslit někdy když byl na reálce, kolem roku 1935. Z té doby se zachovaly jeho studentské ilustrace a třeba slavná Kulometná rota. Později přešel na akademii do Prahy, kde kreslil pro časopisy jako byl Ahoj, Rozruch, Humoristické listy...V roce 1941 vyhrál Bimba konkurz u firmy Baťa, odstěhoval se do Zlína a dělal tam na zakázku kresby pro Baťu. V té době kreslil také pro německý humoristický časopis Lustige Blätter, což bylo podstatně finačně výhodnější. Během války ale byla reklama utlumována a navíc všechny ty časopisy, do kterých ilustroval, Němci postupně zakázali - Mladý hlasatel, Ahoj, Humoristické listy. On se najednou ocitl bez práce a hrozilo, že bude nasazen v říši, proto odchází na Střelu, do kraje svého mládí a tam tráví konec války.

Kreslí tam volnou tvorbu - oleje, portréty různých přátel, krajinky. v poválečné době potom kreslí do Foglarova časopisu Vpřed, ale po roce 1948 je časopis zakázán. Konečný tedy kreslí budovatelské plakáty. Paradoxně tehdy, kdy kreslil pro náš trh různé přehrady a dělníky, tak ve stejné době kreslil pro kapitalistickou cizinu krásné ženy "pin up girls", které propagovaly výrobky třeba plzeňského Prazdroje, Jablonexu...Takže jsou kalendáře Jablonexu z roku 1955, na kterých na sobě mají polonahé slečny korálky tohoto podniku. Ty kalendáře u nás nikdo neznal, všechny šly na export."

V šedesátých letech se Konečný dostal do finančních potíží a zakázek ubývalo, přidaly se i problémy s režimem. Přestože neměl oficiální zákaz, jeho kresby se objevovaly jen výjimečně. Bohumil Konečný zemřel v lednu 1990, krátce před tím, než začaly znovu vycházet Batličkovy a Foglarovy knížky, které před mnoha lety ilustroval.

---

Do tohoto týdne spadají i dvě výročí týkající se významných průmyslníků. Před 165 lety se v Českých Budějovicích narodil Ferdinand Zátka, pozdější majitel proslulé pražské továrny na sodovku, která byla největším podnikem tohoto nápoje v Rakousko-Uhersku.

Rozhodně neméně proslulá byla také novojičínská firma Hückel, známá po celém světě výrobou klobouků. Její zakladatel Johann Hückel zemřel před 130 lety.

---

První ženský spolek v českých zemích byl založen před 145 lety. Popud k jeho vzniku dal ovšem muž - Vojta Náprstek, ale u zrodu Amerického klubu dam stály samozřejmě i ženy třeba spisovatelka Karolina Světlá nebo Marie Reiegerová. Dámy se angažovaly ve veřejném životě, navštěvovaly přednášky, věnovaly se charitě, pořádaly jazykové kurzy, jezdily na výlety a nevynechávaly ani tělocvik. Klub se stal vzorem pro podobné ženské organizace a svou činnost vykonával až do roku 1948, kdy byl zakázán. Znovu obnoven byl pak v roce 1996.