Kalendárium

Kalendárium tentokrát připomene třeba výročí narození Karla Čapka nebo Ladislava Stroupežnického.

"Když už tu je řeč o tom komisaři Bartoškovi," pravil pan Kratochvíl; "tak si vzpomínám na jeden případ, který taky nevyšel na veřejnost; to je ten případ s tím dítětem. Tak jednou přiběhla na komisařství k tomu Bartoškovi taková mladá paní, žena jednoho rady od státních statků, nějakého pana Landy, s ukrutným pláčem, že nemohla ani dechu popadnout. Tomu Bartoškovi jí bylo líto, třebaže měla zpuchlý nos a byla celá flekatá od toho usedavého pláče, a chlácholil ji, pokud to takový starý mládenec a k tomu ještě policajt dovede…“ Možná jste poznali dílo, z něhož ukázka pochází. Kdo tipoval Čapkovy Povídky z jedné či druhé kapsy, měl pravdu. Případ s dítětem je jedním z mnoha oblíbených příběhů z této knížky, která spolu s dalšími díly Karla Čapka patří už dávno mezi českou klasiku. Stejně jako jejich autor, který se narodil před 120 lety v Malých Svatoňovicích.

---

Ladislav Stroupežnický

Pokud bychom chtěli vyjmenovat všechna díla Karla Čapka, kterými se zapsal do dějin literatury i povědomí čtenářů, čas určený kalendáriu by nám na to nestačil. U dalšího autora, který by v těchto dnech slavil narozeniny, se většině lidí vybaví pouze jedna divadelní hra - Naši furianti. Je pod ní podepsán prozaik a dramatik Ladislav Stroupežnický, narozený v lednu roku 1850. Drama vykreslující lidské povahy nebylo ve své době dobře přijato, hraje se však s úspěchem dodnes.

Stroupežický působil i jako dramaturg Národního divadla. Své o tom vědí fanoušci Járy Cimrmana, kterému Stroupežnický vracel jeho hry a neúspěšně se pokoušel o ukončení korespondence s tímto zneuznaným českým géniem.

---

Ražba mincí v Jáchymově

Před 490 lety přiznal zemský sněm právo razit mince hraběti Štěpánu Šlikovi. Těmto mincím se říkalo tolary, razily se v Jáchymově a brzy si získaly velkou proslulost. Šlikové nebyli jediným šlechtickým rodem, který mohl razit vlastní mince. Bylo to však výjimečné, říká numismatik Jiří Militký.

"Je několik šlechtických rodin, které na prahu novověku, tedy v 16. a 17. století, získaly speciální právo k ražbě mince. Byli to hlavně Šlikové, ti ho získali ještě od Ludvíka Jagellonského. Ono jim nevydrželo příliš dlouho, protože oni se opírali o bohaté zdroje stříbra objevené tehdy v okolí Jáchymova. To byla taková výzva, že se už v roce 1528 podařilo Ferdinandovi I. vytvořit z Jáchymova vládní mincovnu. Tam byly samozřejmě dohody, že část profitu z ražby půjde ještě za bratry Šlikovými, ale je jasné, že oni neměli nějaké velké šance vzdorovat."