Toulky po regionech

Skanzen v Zubrnicích, foto: CzechTourism
0:00
/
0:00

Vydáme se do Jablonce, kde v České mincovně vznikala pamětní medaile s americkým prezidentem Obamou. Naplno se začíná rozbíhat sezóna na hradech a zámcích. Podíváme se proto, jaké novinky pro návštěvníky chystají. Spolu s vodáky také odemkneme řeky a zjistíme, co je aquazorbing. Na základě nálezu kosti, se dozvíme, že se na Vysočině v době ledové pásli mamuti. Spolu s pyrotechniky se vydáme do okolí Hrabyně a dozvíte se, že Ostrava chce získat titul Evropské hlavní město kultury 2015.

Česko má ještě v živé paměti návštěvu amerického prezidenta Baracka Obamy. A při této příležitosti navštívíme Českou mincovnu v Jablonci nad Nisou. Tady se razily zlaté a stříbrné medaile s jeho portrétem. Jak se dozvíte od Ivany Bernáthové, mincovna se rozhodla pro mimořádnou ražbu teprve měsíc před návštěvou.

Oslovila při tom svého osvědčeného designera akademického sochaře Jiřího Dostála, vysvětluje ředitel prodeje a marketingu společnosti Libor Křapka.

"Na jedné straně je portrét prezidenta Obamy. Za ním jsou pruhy jako symbol americké vlajky a na druhé straně je Pražský hrad a Bílý dům."

A jaký je postup výroby medaile?

"Nejdřív akademický sochař vytvoří sádrový model a potom se určitými výrobními postupy vytvoří ze sádrového modelu razidlo. To se upne do razícího stroje, do kterého se vkládají zlaté stříšky, to jsou polotovary vyrobené ze zlata nebo ze stříbra a medaile vznikají právě otiskem razidla do tohoto zlata nebo stříbra."

Obě medaile mají stejnou hmotnost i průměr a to 31,1 gramu a 37 milimetrů. Každá má vlastní certifikát. Cena stříbrné medaile je 1200 korun a zlatá přijde na 30 tisíc. Medaile s portrétem amerického prezidenta je nejen sběratelskou raritou, ale lidé také do zlata investují.

"V současné době, kdy jsou obrovské turbulence na trhu s cennými papíry a dá se říct obecně, že cenné papíry klesají, tak zlato je jedinou jistotou."

Česká mincovna má ve svém letošním emisním plánu 20 medailí. Letos už razila zlatou kilovku a stříbrné a zlaté pamětní medaile k předsednictví ČR Evropské unii i medaile k Mistrovství světa v lyžování. V září pak vyrazí půl kilogramovou medaili z platiny z motivem katedrály sv. Víta.


Zámek Chyše, foto: Oficiální web zámku Chýše
Na českých hradech, zámcích a tvrzích se už naplno rozběhla nová sezóna. Památky chtějí přilákat hlavně české turisty a proto připravily řadu novinek, Šéfka Národního památkového úřadu Naďa Goričková si přeje, aby se lidé na památky průběžně vraceli, i proto se zavádí zvýhodněné rodinné vstupné a pro seniory třeba 60ti procentní slevy.

"Snažíme se samozřejmě nabízet řadu programů, které by byly přijatelné finančně pro jednotlivce i pro rodiny. Chtěli jsme také připravit řadu vzdělávacích programů pro veřejnost, pro školy, já doufám, že se nám to podaří."

Busta Karla Čapka na zámku Chyše, foto: Oficiální web zámku Chýše
Že se návštěvníci nudit nebudou potvrzuje i hlavní kastelán Milan Svoboda. Čekají na ně atraktivní výstavy, koncerty, noční prohlídky i prohlídka míst, kde se točily nejkrásnější filmové pohádky.

"Začneme v květnu. První měsíc bude představovat 13. komnaty, to co běžně vidět nemůžeme. Červen bude věnován dětem, červenec jarmarkům, srpen nočním prohlídkám a září bude na téma 'kde se točilo'."

Národní památkový ústav spravuje více než 100 památkových objektů, které stojí za vidění. Například zámek Chyše na Karlovarsku, patří k historickým objektům, kterým noví majitelé vracejí jejich původní krásu. Jako vychovatel tu v roce 1917 působil mladý Karel Čapek a někteří odborníci tvrdí, že ho zdejší pobyt inspiroval k sepsání známého románu Krakatit. Na zámku je možné navštívit spisovatelovu skromnou světnici a podle současného majitele zámku Vladimíra Lažanského patří expozice věnovaná právě Karlu Čapkovi mezi novinky letošní sezóny.

Skanzen v Zubrnicích, foto: CzechTourism
"Největší novinkou bude úplně nová zámecká expozice v prvním patře zámku, druhým menším okruhem bude samostatná expozice, která je věnována pobytu Karla Čapka."

Přestože je zámecký areál otevřen pro veřejnost pouhých deset let, už si sem zvykli mířit za aktuálními novinkami pěší turisté, motorkáři i cyklisté. Panské sídlo je také inspirací pro ostatní obyvatele. V okolí zámku totiž nově opravených domů rychle přibývá.

Zámek Kunětická hora, foto: CzechTourism
Novinky chystá i skanzen v Zubrnicích na Ústecku. Už od loňska tu probíhá tu například stavba mlýna. Návštěvníci tak mohou po celou sezónu sledovat, jak v reálném čase vznikal na přelomu 19. a 20. století vodní mlýn. Zubrničtí si práci neulehčují a používají dobové pracovní postupy a materiály. Hlavní letošní novinkou ale bude vznik roubeného domu, který bude sloužit hlavně studentům a dětem. A staví se i na zámku Kunětická hora u Pardubic, říká kastelán Miloš Jiroušek.

"Celou zimu stavíme a teď jsme veškeré síly soustředili na to, abychom ten objekt dali do pořádku a zprovoznili, protože tady bylo rozkopané celé nádvoří."

Sezóna se už rozproudila a lidé se na Kunětickou horu těší. Letošní horkou novinkou je, že ještě před hradní bránou si můžete stáhnout do mobilu zajímavosti o Kunětické hoře. A pak už návštěvníky čeká prohlídka areálu s nově restaurovaným oltářem svaté Barbory, výstavy i drak v severním křídle hradu.


Kromě památek určitě přiláká turisty v letošní letní sezóně i řada adrenalinových sportů - například takový aquazorbing. Mnozí už tuší a ti, kdo netuší, brzy zjistí, že je to chůze po vodě v umělohmotné průhledné kouli. Chůze po vodě, tak už nemusí být jen nedosažitelným biblickým snem. Aquazorbing najdete třeba v libereckém aquaparku Babylon, kde se byla podívat i Ivana Bernáthová.

"Je to zábavné, těžko ovladatelné, nic to neposlouchalo. Později tam byl těžký vzduch, ale bylo všechno v pořádku."

To jsou první pocity mladíka z Prahy, který měl jako jeden z prvních odvahu vstoupit do dvoumetrové koule, odkutálet se na vodní hladinu libereckého Aquaparku a pokusit se o vodní chůzi.

"Je to plastová koule z PVC o průměru dva metry z průhledného materiálu. Do této koule si vlezete, zapne se za vámi zip a můžete v ní chodit po vodní hladině,"

vysvětluje princip aquazorbingu Jakub Kadečka.

"Vhodné je to pro jakoukoliv osobu do 150 kilogramů. Pro silnější to vhodné není, protože v kouli rychle dojde vzduch, je ho tam maximálně na pět minut. Doporučujeme pět minut i proto, že pět minut v kouli je stejné jako 40 minut ve sportovním centru."

Prvním aquanautům moc chůze po hladině nešla. Předváděli tam spíš něco jako nekoordinovaný velrybí tanec s mnoha pády, které tlumily měkounké stěny koule. Chodit po vodě se ale podle Libuše Klobušické můžete naučit po pár kouleních.

"My tady máme plavčíka, brigádníka, který přejde ze schodů až támhle k vřídlu a zase zpět. Já jsem to zkoušela a udělala jsem jeden dva kroky. Je to asi o tréninku, dá se to naučit."

Někteří lidé se báli do koule vnořit, jak ale ujišťuje Jakub Kadečka, o bezpečnost aquanauta se starají dva lidé.

"Z bezpečnostní důvodů, když je koule ve vodě, tak jsou tam dva plavčíci. Koule by neměla narazit na žádnou ostrou hranu, protože by se mohla protrhnout a mohla by dojít k úrazu osoby, která je uvnitř."

Kdyby se i tak někdo bál koulení či chůze po vodě, může si vzít do koule partnera či partnerku.

Chůzi v kouli je možné vyzkoušet i na různých akcích na přehradách. Vyjet se dá s koulí i k moři. Zakladatelé českého aquazorbingu, kteří to už ozkoušeli, ale varují jen před skalisky a nepříjemným pískem, který může proniknout dovnitř koule. Nejdůležitější je však podle nich zajistit, aby koule neodplavala.


Pořádný adrenalin může čekat i na vodáky. V Česku se právě odemykají řeky. Na konci března to byla Sázava v Týnci nad Sázavou. Kvůli vysoké hladině tu však organizátoři doporučovali první plavbu sezóny jen tzv. rafťákům. Vodočet v Nespekách ukazoval 190 centimetrů a to by nebylo nic dobrého pro majitele vratkých kánoí. Řeku Sázavu vyhledává rok od roku stále víc vodáků i rekreantů. Správce zdejšího kempu Ladislav Březina to připisuje i čistotě vody.

"Tady na Sázavě žiju roky a čistota vody je poměrně slušná."

Jak se zdá, letošní vodácká sezóna by mohla vodákům přát.

"Zima byla bohatá na srážky, byla dlouhá,"

dodal organizátor odemykání Sázavy Jaromír Biolek. Odemykala se i řeka Lužnice. Tady si dali vodáci sraz na tradičním místě v Suchdole. Bez ohledu na počasí si každoroční odemykání Lužnice nenechají ujít desítky i stovky příznivců této jihočeské řeky. Navíc se letos konalo už po třicáté. Zaznělo vodácké Ahoj. Nejmrazuvzdornější z vodáků vstoupili do řeky, otočili v proudu řeky klíčem. Lužnice měla optimální stav vody a tak mohla flotila lodí vyrazit do nedaleké Majdalény. V sobotu se odemyká Orlice a ostravské řeky.


Na Vysočině se v době ledové pásli mamuti. A to v oblasti dnešního Třebíčska. Prokázali to vědci z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. Odborníci se přitom domnívali, že tady nebyly příznivé klimatické podmínky. Ale jak se ukázalo, na Vysočině byli mamuti otužilí. Svědčí o tom nález kosti, kterou loni nalezli amatérští archeologové ve staré opuštěné cihelně u Třebíče. Jak zjistil Michal Malý, podle nynějšího průzkumu kosti pocházejí z období mezi 30 a 17 tisíce lety před naším letopočtem.

"První kost trčela za stěny. Hned bylo jasné, že se jedná o fosilní kost. Byla v hloubce téměř čtyři metry",

říká archeolog Muzea Vysočiny Milan Vokáč, se kterým procházím naleziště v údolí řeky Jihlavy. Vlivem eroze se tu utrhnul kus svahu. A díky tomu se podařilo první kost objevit. Potom už stačilo jen kopat hlouběji a desítky tisíc let staré nánosy spraše odkryly další unikátní fosílie.

"Kosti pocházely z několika zvířat, snad nejpopulárnější je mamut v té variantě srstnaté, která byla uzpůsobena pro život v tundrách a v chladných stepích tehdejší střední Evropy doby ledové. A potom se objevily další doklady chladnomilné fauny. Z ní byl nalezen sob polární."

Ze sedimentu spraše archeologové vyzvedli také koně.

"Nesmíme si představovat, že to byl kůň dnešního typu, byl to kůň spíše takový, jak vypadají dnešní koně Převalského. Takový stepní kůň stádový."

Tohle všechno se tu po Třebíčsku prohánělo.

"Běhaly tady tato zvířata a ještě další, protože se podařilo objevit dokonce obratel z pratura, který byl asi dvakrát tak větší než dnešní tur."

Jsou prý dvě varianty, jak se pravěké kosti mohly do míst, kde je archeologové našli, dostat. První varianta je, že je sem zavlekla divoká zvěř, protože většina z nich byla na povrchu okousaná od vlků. Kosti zde však podle druhé varianty mohli pohodit také lovci, což by bylo mnohem úžasnější, protože to by znamenalo, že archeologům se dost dobře může povést v těchto místech objevit ještě pozůstatky pravěkého sídliště.


Oldřich Šebesta, foto: ČTK
Teď si posvítíme na úplně jiné a současné zvířátko, tedy vlastně hmyz. Znáte to, v létě ležíte spokojeně u řeky a najednou vám u uší začne něco malého vydávat vysoké tóny, které znějí jakoby ....muj muj.... a vy už víte, že je to nenáviděný komár. A jak to vypadá, letos jich bude na jižní Moravě hodně. Řeka Dyje a Morava se na jaře vylila do lesů a polí a zaplavila i tradiční líhniště komárů. Oldřich Šebesta z hygienické stanice přichází se špatnou zprávou. Komáři letos budou a bude jich tu hodně.

Komáří larvy, foto: ČTK
"Každopádně larvy už se tam objevily, zřejmě se přizpůsobily. Bylo poměrně teplo v březnu, takže vývoj běží tak, jak by běžel o 14 dní později."

Samotné komáry můžeme čekat už za pár dnů. Nejdříve se prý vylíhnou pod Pálavou. Na dolní Dyji a Pomoraví se mají objevit na konci dubna. Na bodavý hmyz se už chystají v Lanžhotě, říká starosta František Hrnčíř.

"Vypadá to, že letos komárů bude víc než loni, tak uvidíme. Postřiky máme připravené. Snad to nebude tak hrozné. Jsme na to zvyklí, tak uvidíme."

Loni byla suchá jara a komárů bylo díky tomu málo. Letos se tak situace podle odborníků spíše vrací k normálu. Zatím se však nelíhnou žádné druhy, které by nám měly nahánět strach.


Okolí hrabyňských kopců na Opavsku obsadili pyrotechnici. Začíná totiž stavba dlouho očekávané spojnice Opavy a Ostravy. Místo je výjimečné tím, že právě tady zuřila jedna z největších bitev druhé světové války a lesy jsou dodnes doslova prošpikovány starou municí. Experti musí pročesat každý kousek půdy, jinak by hrozilo stavbařům velké nebezpečí. Mezi pyrotechniky se vydal i Martin Knitl.

Jaký máte postup?

"Teď zapínám přístroj a kontroluji plochu,"

říká jeden z pracovníků, když v tom se ozvalo zapískání a zdá se, že tu něco bude.

"A teď nastupuje lopata a krumpáč,"

vysvětluje Michal Zázvorka, specialista na vyhledávání starých zbraní a munice hluboko pod zemí. Hrabyňské kopce hustě popsané válečnou historií jsou pro něj hodně zajímavou výzvou. S lopatou si užije hodně času.

"Hodně, protože každý signál musí být vykopán s rozumem a identifikován, jestli se jedná o zemědělské železo, o podkovy nebo o munici či odpad."

Tato oblast zmítaná masivní ostravskou operací na sklonku 2. světové války dává o sobě vědět dodnes. Prakticky není dne, aby policie neohlásila nález přinejmenším dělostřeleckého granátu někde v kapradí a nebo zahrnutý plochou hlíny. Pyrotechnici se tady rozhodně nenudí. Jsou to hodiny ve studeném větru s přístrojem v ruce. Ale v každém případě už teď je jasné, že nálezů nebude málo. Důkazem jsou velké rezavé letecké pumy, které odpočívaly v zemi více než 60 let.

"Dvě byly ruské výroby, dvěstě kilové pumy. Pak jsme našli dvě německé. U těch bylo velice zajímavé, že i když byly německé, obsahovaly ruské zapalovače. Můj názor je, že to bylo ukořistěno ruskou armádou a dán jejich zapalovač."

"Jedná se zhruba o desetikilometrový úsek mezi hranicemi bývalých okresů Ostrava a Opava",

doplňuje Jindřich Vaňek, mluvčí stavební firmy, která přiveze k obvyklému slavnostnímu poklepání základní kámen. Brzy k němu přibudou další, protože překlenout údolí kolem Hrabyně nebude zrovna běžnou zakázkou.

"S takovouto složitou přípravou zakládání stavby, jsme se prozatím nesetkali."

Jen tak pro představu, na začátku ostravské operace v březnu 1945 bojovalo na jedné straně až 300 tisíc sovětských vojáků a na straně německé to bylo zhruba 210 tisíc mužů, uvádí to některé historické prameny. K tomu si připočítejte stovky tanků a v neposlední řadě velký počet obětí. Není divu, že největší pyrotechnický průzkum okolí Hrabyně láká i znalce této smutné kapitoly naší historie.


Foto: Dana Josefová / Český rozhlas
Severomoravská Ostrava se chce stát Evropským hlavním městem kultury 2015. Vedle Plzně je druhým českým městem, které chce o titul usilovat. Na to, aby se o Ostravě nemluvilo jen jako o průmyslovém centru, mají radní ještě šest let. Titul by měl v roce 2015 podle pravidel patřit jednomu belgickému a jednomu českému městu. Více už Silvie Mikulcová.

Ostrava zatím tají s čím do souboje půjde. Radnice mohou přihlášky podávat až do konce září a tak nechce inspirovat konkurenci. Přípravy v Ostravě vede filmový producent Čestmír Kopecký. Podle něj si město titul zaslouží.

"Kultura v Plzni nebo v Praze, tam se to celou dobu vyvíjelo, hezky si to ošetřovali a tady jakoby najednou byly důležitější věci. Kultura tady vznikala v podmínkách, kdy se musela sama prosadit. Prorůstala jako květinka mezi kamením."

Foto: F.Tichý / Český rozhlas
Evropské hlavní město kultury přináší mezinárodní prestiž, zájem turistů i investice do zázemí pro umění, říká mluvčí ostravského projektu Kateřina Ondřejková.

"Město, protože se jedná o projekt velmi náročný, má čas 4 roky na jeho přípravu, protože v rámci takového projektu se například může postavit nějaké muzeum, koncertní dům, městská galerie. Nejde jen o to, že na tom vrcholu v roce 2015, budou probíhat mimořádné hudební festivaly, divadelní představení a podobně."

Foto: Archiv Radia Praha
Na kandidatuře teď pracují odborníci. Chtějí, aby jim pomohli i Ostravané, třeba svými typy na to, co městu chybí.

"Chybí třeba parník, kluby, kde se pořádají koncerty. - Možná ještě nějaké větší kino. - Chybí třeba jazzový klub a podobně. Takové věci tu chybí,"

řekli svůj názor Ostravané.

Jestli Ostrava titul Evropské hlavní město kultury získá, bude jasné až koncem roku 2010. Organizátoři už ale na letošní podzim chystají malou ochutnávku. Půjde například o rozsáhlou výstavu Ostrava?, která ukáže umění i kuriozity. Také se uskuteční nultý ročník filmového festivalu - má přiblížit otisk, který město zanechalo v kinematografii.

Nedávná výstava Sváry zření, kterou v Ostravě vidělo přes 30 tisíc lidí, ukázala, že ve městě je o kulturu zájem. Titul Evropské hlavní město kultury se uděluje od roku 1985. Poprvé ho získaly řecké Athény. V roce 2000 jím jako zatím jediné české město byla Praha.

10
50.105369800000
13.250560000000
default
50.105369800000
13.250560000000
50.079812500000
15.813270000000
49.841271500000
18.290248300000