Kalendárium

Foto: autorka
0:00
/
0:00

V roce 1415 byl upálen Jan Hus, o téměř dvě stě let později vydává Rudolf II. majestát zaručující náboženskou svobodu. To jsou dvě z výročí, která se tentokrát objeví v kalendáriu.

Rudolfův majestát,  foto: autorka
V červenci roku 1609 podepsal císař a český král Rudolf II. listinu zaručující náboženskou svobodu obyvatel bez ohledu na společenské postavení.

"To, že v roce 1609 panovník vydá listinu, která garantuje náboženskou svobodu je naprosto zásadní ukázkou toho, že tahle země má tradici tolerance. Tady ta míra svobody a tolerance byla vždycky větší, než v okolních státech,"říká k vydání tzv. Rudolfova majestátu historik Albert Kubišta a dodává:

Rudolfův majestát,  foto: autorka
"Ta postava Rudolfa II. je vždy nějakým způsobem prezentována jako postava podivína, mága, člověka, který měl nějaké problémy atd. Zároveň je potřeba si uvědomit, že v českých zemích v téhle době nikdy, až do třicetileté války, k náboženským konfliktům, které by přerostly v násilné excesy, tady neproběhla bartolomějská noc."

Husitské války se nepočítají?

"Husitské války, to jsme v jiné době. Teď se pohybujeme v třetí čtvrtině šestnáctého a první třetině sedmnáctého století. Tady nikdy nedošlo k násilným excesům, tady se veškeré spory řešily formou konfesních polemik, formou písemných sporů. Někdo napsal knihu a druhý na ni napsal odpověď. Ale ta situace tady byla velmi otevřená, v Čechách i na Moravě byla situace podobná a nedocházelo k násilným sporům."

Rudolf II.
Rudolf II. byl k podpisu majestátu prakticky donucen českými stavy, které požadovaly vydání dokumentu výměnou za podporu Rudolfa proti jeho bratru Matyášovi.

"To, že Rudolf majestát podepsal a podepsal ho, jak vy říkáte, nerad, byla věc čistě toho, že byl jako panovník někam dotlačen. Tady jistá část stavovské obce neřešila otázku toho, když to velmi zjednoduším, jak je to s tím tělem a krví páně atd., tohle jsou odborné spory. Ukazuje se to třeba na otázce tureckých válek, kdy byli schopni se všichni křesťané sjednotit proti tomu arcinepříteli všeho křesťanstva, proti Turkům a neřešili otázku jednotlivých konfesí. Stavům se tímto tlakem podařilo získat pro české země opravdu svobodu v naprosto nevídané míře."

Dokument dlouho neplatil, po vítězství Habsburků na Bílé hoře roku 1620 se jediným možným vyznáním stalo katolictví. Na důkaz toho, že majestát je neplatný, byl císařem Ferdinandem II. přestřižen a jeho pečeť spálena.


"Jak lvové bijem o mříže, jak lvové v kleci jatí..." celé generace žáků se učily slavnou báseň z Nerudových Písní kosmických. Dostala se i na filmové plátno, ve snímku Marečku, podejte mi pero! s ní bojuje Jiří Sovák alias žák večerní školy Kroupa starší. Písně kosmické se nakonec podívaly i do vesmíru, tak, jak se v básni slibuje. Když letos astronauti opravovali Hubbelův teleskop, letěla s jedním z nich na misi i tato sbírka. Její autor Jan Neruda se narodil před 175 lety v Praze na Malé Straně.


Upálení církevního reformátora Jana Husa,  6. července 1415 | Foto: public domain
Touha Čechů po náboženské svobodě, husitské války...to všechno už v dnešním kalendáriu padlo. Musíme tedy uvést ještě jedno výročí, které s výše zmíněným souvisí. 6. července 1415 byl v Kostnici upálen český kněz a náboženský reformátor Mistr Jan Hus.