Kalendárium

svatek_jan.jpg
0:00
/
0:00

Kalendárium nás tentokrát hned v úvodu zavede do světa pověr a tajemných zvyků. Další výročí už budou vážnější, připomeneme například popravu Milady Horákové, nebo petici Několik vět.

Mezi dlouhodobě nejoblíbenější mužská jména patří bezesporu nejen v Česku jméno Jan. Svátek slaví 24. června, podle církevní tradice na narození Jana Křtitele. Svatojánská noc předcházející svátku byla opředena různými tajemstvími a doprovázely ji rozmanité lidové zvyky. Sbíraly se kouzelné byliny, pálily svatojánské ohně, kvetlo zlaté kapradí, nacházely se poklady. U svatojánské noci navazuje křesťanská tradice na pohanskou. Není náhodou, že jen několik dní před svatým Janem nastává letní slunovrat.


V červnu roku 1989 začala mezi lidmi kolovat petice Několik vět. V textu se žádalo například okamžité propuštění politických vězňů, konec omezování svobody shromažďování nebo respektování oprávněných požadavků věřících. Dokument vypracovaný Chartou 77 podepsalo na 40 000 lidí.

"Jak jsem se dostala sem, jaké byly pohnutky mého jednání...Slavný státní soude, myslím, že i během vyšetřování u Státní bezpečnosti vyšlo najevo, že jedno je jisté, že nebyly nízké a nečestné," ani závěrečná řeč nezachránila Miladu Horákovu od trestu smrti. Rozsudky byly ostatně předem dané, popravy čtyř odsouzených k nejvyššímu trestu byly vykonány 27. června 1950 v pražské pankrácké věznici. Kromě doktorky Horákové byli popraveni Záviš Kalandra, Jan Buchal a Oldřich Pecl. Vykonstruovaný proces připomněl nedávno Český rozhlas i Česká televize.


Historik umění Václav Vilém Štech soustředil svůj zájem především na hlavní město, byl jeho znalcem a obdivovatelem, vznikly tak například knuhy Pražská domovní znamení nebo Zmizelá Praha. O svém životě vyprávěl v roce 1970 Československém rozhlase:

"Dostal jsem se a byl jsem jakýmsi členem té kubistické generace. Tak jsme začali v roce 1911 s bratry Čapky, s Františkem Langerem, s architekty Janákem, Gočárem, malířem Filou, začli jsme organizaci spisovatelů, malířů, sochařů ...všechno dohromady. Vydávali jsme časopis, který tehdy neměl v Evropě obdoby, jmenovalo se to Umělecký měsíčník. A pak přišla válka, která to všechno rozmetala. Najednou se to všechno rozprchlo, rozpadli jsme se taky mezi sebou. Po válce jsem zase organizovala pletl se do veřejného života. Dělal jsem funusy, dělal jsem slavnosti. Pochovával jsem Hvězdoslava v Dolním Kubíně na Slovensku, pochovával jsem doktora Rašína...kde koho. Většinou to bylo jaksi z úřední povinnosti, poněvadž jsem byl úředníkem ministerstva školství."

Václav Vilém Štech zemřel v červnu roku 1974.


Před 95 lety padlo v Sarajevu oněch slavných sedm kulí, historicky správně to byly dvě rány. Atentát na následníka rakousko- uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este se stal prologem I. světové války.