Kalendárium
V kalendáriu bude tentokrát řeč o jedné osudové "neosmičce", o 100. výročí narození malíře Cyrila Chramosty nebo o Františku Ladislavu Čelakovském.
"Malování byl zřejmě můj životní úděl. Již v obecné škole v Husinci jsem měl nepříjemnosti s panem učitelem, který volal mého otce do školy a říkal mu: ´Toho vašeho Cyrila musíte pořádně seřezat, poněvadž počty mu nejdou, ale lupánky, ty maluje bezvadně.´Samosebou otec přišle domů a říkal: ´Hele, kluku, já ti to malování zatrhnu, protože ty se vůbec neučíš, pan řídící si na tebe stěžoval.´ Otec mého otce, děda Chramostů, byl takový všestranný řemeslník např. spravoval hodiny na věži, holil lidi, byl schwarzenbergský hajný, letoval hrnce, lidem opravil všechno možné a co hlavně dělal: když přišel masopust, tak děda vždycky sestavil nádherné maškary v Husinci, které byly pověstné v celém kraji. A děda mě v tom malování podporoval. Občas mi dal nějakou barevnou tužtičku a papírek, takže já, co jsem doma nesměl, tak jsem dělal tajně u dědy. S dědou jsem chodil samozřejmě tajně opravovat hodiny nahoru na věž. Tam jsem s ním seděl třeba půl dne, protože ty hodiny, když chtěl spravit, tak musel sledovat jejich chod. V obecné škole jsem se stal slavným, myslím tím kreslením, ne těmi počty."
Malováním byl znám i později na gymnáziu. A profesoři kreslení si ho brzy všimli.
"Každý rok se vystavovalo v kreslírně a já vždycky dostal čelo kreslírny pro moje obrázky. Jelikož profesoři zjistili, že celkem mně to malování dobře jde, tak samozřejmě, že se přimlouvali i u druhých profesorů za můj prospěch. Protože já jsem třeba dobře plaval v latině, jakože mi to moc nešlo, ale zachraňovali mě ti páni profesoři."
5. srpna 1852 zemřel v Praze František Ladislav Čelakovský. Básník a překladatel proslul zejména dvěma díly inspirovanými lidovou poezií: Ohlas písní ruských a Ohlas písní českých. Do literatury vstoupil nejen jako autor. Stal se také hrdinou románu Guvernantka, za který získal Vladimír Macura v roce 1998 Státní cenu za literaturu.
